|
|
||||||||||
Na severozápadě Německa funguje od roku 2016 kapela MMTH, která v roce 2017 vydala svůj dlouhohrající debut Paternoster a od té doby nic. Tedy nic až do letošního listopadu, kdy po dlouhých letech přichází druhé album, jehož jednatřicet minut sice dosahuje obecně respektované hranice pro nahrávku dlouhého formátu, nicméně i přesto vzbuzuje otázky, jestli je to po těch letech dost. Pokud bych měl mluvit čistě za sebe, tak je, protože i ta půlhodina je délka, kterou přežít znamená něco v sobě zlomit, udusit a pošlapat.
Nejde vůbec o to, že by album Infinite Heights, které má minimálně za mě krásný obal, obsahovalo nějakou vysloveně hrůzu, nic takového. Obsahuje instrumentální rock, který po formální stránce má všechno na svém místě. Někdo by řekl instrumentální post-rock, ale kapela sama se tomu „post“ vyhýbá a na svých stránkách k tomu dodává, že jsou víc groovy, víc klasický rock, méně cinematic a méně klišovité tremolo kytary. S čímž docela souhlasím a dodávám, že navíc k tomu jen velmi mírně využívají gradaci (prakticky vůbec) a celkově hru s emocemi, kterou instrumentální post-rock umí a mezi námi mu při absenci zpěvu ani nic moc dalšího nezbývá. No a přesně takhle dopadli MMTH, kteří sebrali to nejzajímavější, co žánr dokáže nabídnout (protože klišé), a zbylo jim ... a zbyl jim kopec nudy.
Poslech desky je taková lehká procházka bez myšlenek, bez ambicí cokoliv řešit, čímkoliv se znepokojovat, cokoliv od kohokoliv čekat. Najít tenhle vnitřní smír je pro mě jako posluchače v podstatě neřešitelná výzva, protože lehké náznaky (třeba změna efektu na kytaře) neustále vytváří dojem jakéhosi očekávaní, vygradování, které už už musí přijít, a ono pořád nic. Album zůstává pouze u těch náznaků, kapela klouže po slibných motivech a nerozvíjí je, spokojuje se s málem. Přitom třeba skladba Relais má několik výraznějších pasáží (a pak že žádné tremolo...), místy jako by mi zavál vítr Long Distance Calling, než to celé zase zhasne a lenošně se převaluje dál. Mluvil tu někdo o promarněných příležitostech?
Při tom všem neslyším ani nějaký jasně identifikovatelný rukopis kapely, vlastní otisk, na základě kterého bych řekl fajn, nejsou jako všichni ostatní, vyhýbají se zaběhnutým šablonám a zvyklostem, ale zase tohle, tohle nemá nikdo další. Kdepak. Infinite Heights z tohoto pohledu vychází jako naprosto jednoduchá, předvídatelná deska instrumentální rockové muziky, která nenabízí žádnou přidanou hodnotu, žádný patent na nápady, na vlastní zvuk, ale třeba i na vlastní podivnost a zvrhlost. MMTH jsou zoufale průměrní, zaměnitelní s jakoukoliv žánrovou kapelou a současně při záměrné absenci alespoň těch žánrových klišé i zoufale nudní.
Autor hodnotí:
Čtenáři hodnotí:
Tvoje hodnocení:
Label:vlastní vydání
Vydáno:Listopad 2023
Žánr:instrumental (post) rock
Bernd Frikke - baskytara
Carlo Persh - kytara
Hanno Janßen - bicí
Jan R. Haneborger - kytara
host:
Patrick Büch - kytara (2)
1. Trigger
2. Relais
3. Altérité
4. Muscle Memory
5. Dark Sun
6. Sampras
Big Eyes
Almost Famous
Combichrist
No Redemption
Zlang Zlut
Zlang Zlut
Ethereal Shroud
They Became the Falling Ash
In Mourning
Afterglow
Bratrstvo Luny
Decade / Gotická duše 2006 - 2016
Coroner
Grin
Saga
20/20
Depeche Mode
Memento Mori
Umbrtka
Hlavní stroj
At the Gates
To Drink From The Night Itself
Kapela Insania ohlásila koncerty na podzim tohoto roku, během kterých oživí stále aktuální album Grrrotesky (psali jsme o něm ZDE). Rozpis zastávek má...
17.9.2024Slovenská deathmetalová kapela Perversity zveřejnila svůj nový videoklip, který vznikl ke skladbě Venom Divine. Tu byste dohledali na letošním albu Sp...
16.9.2024Po sedmi letech o sobě dávají vědět s novým albem chebští Esazlesa. Osm skladeb na desce Dokud vím, co mám vyšlo v pátek 13. září na Indies Scope, kde...
12.9.2024Na lebelu Dead Maggoty Productions vychází bilanční kazetový komplet Forgotten Silence nazvaný Arte-faktum-XXX, který obsahuje materiál ze všech šesti...
12.9.20245. října se ve Žďáru nad Sázavou v klubu Hanuman (znáte jako Batyskaf) odehraje 21. ročník oslavy extrémní hudby Krátký, rychlý a hlasitý, který se po...
© ECHOES 2012, All Rights Reserved
Logo & web design by © Ondrej Hauser
Code by Ivosch
Runs on © iSys
Všechny články a recenze na stránkách echoes-zine.cz podléhají licenci Creative Commons
Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Unported.