Transfer
 
  Přihlášení  

Echoes zine - recenze rockových a metalových alb

  RECENZE

zpátky na seznam recenzí
Shining (NOR) - One One One

Shining (NOR)One One One

Victimer31.5.2013
Zdroj: mp3 (320 kbps)
Posloucháno na: JVC UX-H330, PC, KOSS KTX/PRO1
VERDIKT: Přímá síla na úkor experimentů? Jak se to vezme, každopádně trochu jiná deska, než jsme asi čekali. A znovu dobrá.

"Blackjazz" je skvělá deska, ale zapomeňme na ni. Shining jsou svá a originální kapela, která jedny ničí až příliš agresivním soundem, kde mimo tlaku na slechové ústrojí stojí v cestě také výrazně experimentální muzika. Druzí si pak pomlaskávají nad zvráceným pojetím jazzových prvků v kovaném hledí metalu, který není ani black, ani industrial a přitom bývají oba zmiňovány nejčastěji. Shining jsou prostě samorosti, ale hlavně inteligentní bytosti libující si v poněkud šokantnější podobě servírování tvrdé muziky. Koho z ní bolí duše, hlava i přehrávač, není navždy ztracen. Pokud nezkousne experimenty zmítanou minulost Shining, mohl by otestovat svůj chrup na přítomnosti. "One One One" je k tomu víc než příhodným albem.

 

Hlasitost zůstává, nastupuje zjednodušení, zůstává i agresivita a nastupuje její odhalení. Jedna a jedna jsou jedna a všechny tři jedničky buší jako buchary do zástupů dvojek, trojek a dalších zbytečných čísel. Dnes jako by je Shining nepotřebovali. V rámci své tvorby určitě. Novinka je totiž především deskou na první dobrou, natlakovanou nádobou, jenž vytěsnila experimenty na okraj, ale přitom se jich nezbavuje. Je albem, kde dali Norové jasně na srozuměnou, že tentokrát bude vše prostší, ohlodanější a méně barevné, jakkoli je barevná křiklavá obálka "One One One". Samozřejmě v rámci jejich zvyklostí a norem. Z apokalypticky zvrácené hudební produkce jde sice stejný chlad a typická sterilnost, dokonce i ta typická nestravitelnost, ale je to hlavně rebelie a pudová zvířeckost, co dělají album přístupnější.

 

http://www.echoes-zine.cz/files/editor/Victimer/Shining-2013.jpg

 

Ti, co hledají neustálé kejkle, hraní pozpátku nohou na saxofon za doprovodu industriálně metalového pozadí, těm zřejmě nebude výsledná podoba novinky po chuti a půjdou si zpětně pustit "Blackjazz" nebo "Grindstone".Ti, co potřebují strávit veškeré jazzivo s metalovým rezivem a nezvracet u toho balónky naplněné vlastní krví, znění "One One One" uvítají. A těm, kteří hledají jen dobrou hudbu bez důrazu na způsob, počet riffů a přejetí po hmatníku, to bude stejně jedno jako každá další kapela, kterou si s chutí poslechnou a obloukem se vyhnou podobně chytrým recenzím. Hlavní je jedno, "One One One" je deskou, která zatraceně šlape, ať už pochybovačům po krku, nebo jazzovým honimírům ze začouzené kavárny po saxofonu.

 

Co jsem chtěl zpočátku vytknout, tak je obklopení se pocitem, že tahle silová deska není nahrávkou na delší tratě, byť její čas běhu ukazuje jen něco málo nad třicet minut. Dojem, že jí dochází po třech čtvrtinách a vyčítavých pohledech na píšťalku tělocvikáře dech, postupem času zmizel, stejně jako pot na čelech členů kapely. Bylo to pouhé zdání, které střídá uspokojení a přijetí Shining znovu za své. Jen v trochu jiné dimenzi a z trochu jiného úhlu pohledu. 


Autor hodnotí:

Čtenáři hodnotí:

Tvoje hodnocení:


  DISKUZE K RECENZI

Kontrolní kód
opište kontrolní kód

-krusty- / 2.6.13 14:06odpovědět

Nijaké album, které tak nějak žije z minulosti a pověsti experimentátorů... Ale možná jsem k němu jenom přistupoval s příliš velkými nadějemi. Jinak řečeno: taková běžná "avantgarda"...

Jirka D. / 31.5.13 9:32odpovědět

Nemůžu se tou deskou nějak prokousat, respektive po předchozí "Blackjazz" mi tahle připadne taková nijaká. Shining jsou trýznitelé, zvukově je to apokalypsa, ale díky předchozí chytrosti jsem jim to sežral. Jenže teď jaksi není moc co hledat a na povrch vystupuje pachuť nezajímavosti; alespoň ve srovnání s minulostí.

  NOVINKY VE ZKRATCE  /  další novinky