Transfer
 
  Přihlášení  

Echoes zine - recenze rockových a metalových alb

  RECENZE

zpátky na seznam recenzí
Sinister - Deformation Of The Holy Realm

SinisterDeformation Of The Holy Realm

Sorgh11.6.2020
Zdroj: mp3 (320 kbps)
Posloucháno na: PC, Samsung A3
VERDIKT: Sinister jsou stále stejní a jako blasfemičtí kantoři nejspíš zemřou. Zůstane po nich slušná rubanice, jejíž letošní várka nese jméno Deformation Of The Holy Realm.

Už jsem ta alba nějak přestal počítat. Sinister totiž sází jednu desku za druhou a to se v tom jeden ztratí. Zkrátka se mi vypařili z dozoru, a tak teď koukám na jejich novinku docela překvapeně. Od alba The Post - Apocalyptic Servant,  které jsem slyšel naposledy, mi utekly tři řadovky, takže vůbec nevím, jak to kapela momentálně válí. Protože je mám rád, tak se na ně po takové době s chutí podívám.

 

První příjemným vjemem je to, že kapela je stejně brutální jak si ji pamatuju. Stáří, sentiment ani potroublá demence se ještě neprojevují a vypadá to na zatracené držáky nizozemského podzemí. Sinister jsou i po letech zatraceně zlí a z jejich pomyslného trůnu padá jedna hlava za druhou. Novicové v kapele, kteří postupně sesadili celou strunnou sekci a zabrali její místa, po nějakých dvou nebo třech letech zapadli do chorého systému a od starších kolegů už dostali pravé, kovové mačety. Pryč s plastem, nechceme čínský šunt!

 

Nejedna osoba by mohla předpokládat, že nuda vyskočí hned v zádveří a vylije na nás odvar věcí minulých. Není to tak úplně pravda. Chtít po takových veteránech zatrolený progres sice není úplně na místě, ale kapela alespoň mě na albu těší malými zvláštnostmi. Zdánlivě bezbřehé a provařené šachty smrtícího řemesla se jim daří ozvláštnit drobnými detaily, a tak vůbec nemám pocit nějakého mrhání časem nebo něco podobného. Sinister se nesnížili k použití kláves nebo, chraň bůh, ženské za druhým mikrofonem! Tyhle světské vynálezy můžou být v určitých situacích fajn, ale ne během seriozní, řeznické práce. Ony zajímavosti jsou prostě jen dobře navrhnuté stehy kompozic, díky kterým máte pocit, že hledíte na vcelku originální krajku. V marasmu klasické, podladěné brutality vyniknou ostré kytarové řezy, nezvykle melodické sólo nebo nějaká jiná nezbednost, třeba čistý vokál hříšného jáhna. Hned druhá skladba mě zaujala svojí strukturou, která je svižná a přesto si u ní můžete přečíst nějaký magazín. Mnohdy vás zaskočí kytarou vyřezané jednoduché motivy, které v mrákotné tmě zasvítí jasem příčetnosti. Kupodivu se mi docela líbí intro, je to světlá výjimka ve spoustě splašků, které protečou a jen po nich chvíli syčí splachovadlo.

 

 

 

To ostatní je hra na jistotu a s tím je nutné k nahrávce přistupovat. Hrdlo zpěváka Aada je stále slušně zahleněné, ne a ne si řádně odplivnout. Je to dobře, tenhle hovadský projev ve stylu Deicide tvoří vítanou protiváhu všem těm přihřátým popovým hispáncům, kteří se promenují večerními ulicemi a skoro se zalykají silou svého citu. Brrr, rádia jsou toho plná. Sinister se nezměnili, jedou v zaběhnutém řádu své víry, ale Deformation Of The Holy Realm se dokázalo projevit jakýmsi tvůrčím snem, lehkou snahou o nový pohled na starou věc. Oproti tomu, co jsem slyšel naposledy, došlo k posunu k větší rozmanitosti a zajímavosti. Takže bodíky přibyly, je to rozhodně cesta k lepším cílům.


Autor hodnotí:

Čtenáři hodnotí:

Tvoje hodnocení:


  DISKUZE K RECENZI

zrušit

Reagujete na komentář

Jan / 13.8.20 13:03

Říkal jsem si, že napíšu odezvu nějak komplexně v jednom odstavci, ale těch bodů k vašemu výtvoru je tolik, že půjdu krok za krokem: "Její indie podání mělo své kouzlo" - mám pocit, že tohle může říct jenom člověk, který buď indie vůbec neposlouchá (a neví tak, jak zní ten žánr udělaný kvalitně), nebo nemá ponětí jak vůbec funguje hudba samotná (neboť její "indie podání" má hrozivé nedostatky ve struktuře hudby samotné, nehledě na žánr). "Bruun cítí silné kořeny svého původu i v dnešní době" - tohle nemůžete vědět, samotný fakt, že se prezentuje "étericky" a "tradičně" neznamená, že to opravdu takhle cítí. Pak si navíc protiřečíte, když uvádíte, že album vzniklo na základě popularity streamované hudby - což dává na srozuměnou, že jde o kalkul. "...že chtěla vyjádřit všechny aspekty hněvu, které ze sebe potřebovala dostat" - KDE, ptám se, KDE cítíte na jejích předchozích albech emoci hněvu?! KDE? Alba jsou éterická, jemná (všichni to tak popisují koneckonců), Myrkur nikdy nepředávala nějakou zlost nebo hněv, tady se buď nezamýšlíte nad tím, co jste právě napsal, nebo jednoduše lžete, aby to sloužilo vašemu narativu. "sypačky v Gladiatrix, která duní v tolika rovinách, až se točí palice" - o jakých sypačkách je řeč?! Gladiatrix má přesně 2 roviny (sloku a refrén) a žádné sypačky v té skladbě nejsou, buď opět lžete, nebo dobromyslně zapomínáte (nebo máte nějaké zvláštní chápání termínu "sypačky" a směšně nízké požadavky na hudbu) "Folkesange je čistě folková deska zahraná na tradiční nástroje" - takže klavír, který zmiňujete v závěru, je pro vás také severský tradiční nástroj? A umělé efekty (echo apod.) jsou pro vás také známkou tradičnosti? "Její verze si vysloužila 50 tisíc „like“, což je velmi hodně „followers“ a Amalie si to velmi dobře uvědomuje." - ano, takže nakolik jde o její citové založení (pohanské nebo nějaké podobné, o kterém vy mluvíte na začátku a přitom nemůžete mít ponětí jak je citově založená) a nakolik o kalkul a snahu se svézt na zrovna populární vlně internetové kultury? "47 minut desky je příjemným výletem do čistě folklórního světa" - nemáte ponětí o tom, co je folklor, nikdy jste se nejspíš nezajímal o to, co to je, takže tohle slovo ve vaší větě je vyloženě směšné. Folkesange NENÍ folklor, milý kolego. Folkesange je poměrně nekompetentně vytvořený produkt, který odpovídá na hype na netu (severská kultura je momentálně in). Nejenže máte v recenzi vyložené nepravdy, dohady a pseudopoetické kecy ("kompletně prostoupená bytostí Myrkur", "Jako by zbytek krajiny pomalu zapadal sněhem a poslední světlo uhaslo", celý poslední odstavec apod.), ale zároveň se o samotné hudbě vlastně nevyjadřujete. Struktura všech písní na albu je jednoduchá až hanba (opakování refrén-sloka), melodie mají jen několik málo tónů a jsou pozvolné, aby to nebylo moc náročné (a i přesto tvrdíte, že Amalie vykazuje talent, což je naprosto směšné, myslím, že na žádný tradiční nástroj nehrajete). Tyhle věci jste opravdu neslyšel, pane kolego? A tak by se dalo pokračovat mnohem déle. Nevím, jestli to všechno je nějaké vaše nevinné bloudění v temnotě folku (který asi moc neznáte), nedostatek snahy napsat kvalitní text, nebo záměrná snaha oblbnout čtenáře vašeho zinu, že Folkesange je úžasná věc, protože jste to řekl VY. A možná, že všechno dohromady? Úroveň "hudební publicistiky" je fakt mizerná.

Kontrolní kód
opište kontrolní kód

  NOVINKY VE ZKRATCE  /  další novinky