Transfer
 
  Přihlášení  

Echoes zine - recenze rockových a metalových alb

  RECENZE

zpátky na seznam recenzí
Sons Of Alpha Centauri - Continuum

Sons Of Alpha CentauriContinuum

-krusty-11.2.2019
Zdroj: promo CD v pošetce
Posloucháno na: SONY CDP-270 / JVC AX-70
VERDIKT: Pokud máte řečnění a vůbec hlasité komunikace za celý pracovní den plné brejle, není od věci dát šanci instrumentálním Synům Alfa Centauri...

O kapele Sons Of Alpha Centauri, tedy SOAC jsem nikdy neslyšel. Spadají do nekonečné řady „nových“ a „mladých“ kapel, kterých jsou všude kolem nás tuny. Ty uvozovky jsou na místě, protože je vědecky dokázáno, že od pětatřicátého roku věku se prý člověk po stránce hudebního vkusu nijak extrémně nevyvíjí a je věren povětšinou zažitým interpretům. Nevím do jakého roku tento průzkum spadá, ale dnes je doba o to složitější, že je tu příšerná hudební nadprodukce. A hledat v ní inovativní a kvalitní interprety (a že je jich dost a dost) je docela časově náročná fuška.

 

soac

 

SOAC jsou zajímaví. Continuum je zajímavé album. Byť bych pochopil, kdyby na mě znalejší kolega vyrukoval s tvrzením koho že to SOAC jistě kopírují. Naštěstí (?) nemám takový rozhled a mohu se rozplývat i kritizovat s vervou začátečníka.

 

Hraje se instrumentálně a v relativně okleštěné sestavě nám čtveřice hudebníků kreslí hudební obrazce, plné atmosféry a nálady. Jejich alt/prog/rock/? se dá v poklidu poslouchat i před spaním a dokonce si dovolím tvrdit, že vás vyprovodí do říše snů nenuceně a s grácií. Pokud jsme v jednu chvíli důrazní a téměř metaloví, tak během další minuty se nálada Continuum dokáže radikálně zjemnit a my můžeme relaxačně snít nebo se bát ponuré atmosféry. Neznám moc kapel, které by v klasické sestavě dokázaly tvořit jemnou a tajuplnou náladu. Vždycky mě ruší ten rachot bicích, kytarová sóla a ta bigbítová energie, která sálá jak z hard rocku, tak black metalu. SOAC jsou pro mě v tomto lehce jiní.

 

Kytara, basa a bicí tvoří zemitý spodek, do nějž zasahují elektronické zvuky kláves. Ale náladu netvoří pouze ony, ale třeba i hezky melodicky dominující basa a většinou příjemně nazvučená kytara. Album se prodává s nálepkou, která tvrdí, že Continuum je pro fans Tool, Jesu, Cult Of Luna... Budiž to bráno jako pomůcka.

 

 

Punc zneklidňující podivnosti dodává i obal s podivnou ponorkou. Obal jako okénko do říše SOAC je prapodivně chladný a seversky studený. Příjemná vzdušná atmosféra sálá z hudby a přehlednost a jednoduchost (v pozitivním slova smyslu) zase z obalu... Pokud chcete nějakou sofistikovanou muziku na pozadí vaší odpolední činnosti a nemáte zrovna chuť přebystře naslouchat vokální ekvilibristice a pseudojazzovým vrtochům sebestředných hráčů - je Continuum velice příjemná volba!


Autor hodnotí:

Čtenáři hodnotí:

Tvoje hodnocení:


  DISKUZE K RECENZI

zrušit

Reagujete na komentář

Victimer / 23.11.21 15:27

Dobře, já to chápu. Na druhou stranu konkrétně v mém případě žádné změny nejde čekat. Mám to na těch pseudouměleckých výlevech založeno. Naprosto rozumím, že to člověk vzdá už při verdiktu. Moje snaha je a vždycky byla být s konkrétní nahrávkou co nejblíž, a to jak tím jaká je kvalitou, tak i pocitově z ní. A to druhé velmi silně. A když člověk píše o více méně netradičních věcech, výsledek je takový jaký je. Je to o stylu, můj je tento, nelze ho vypnout a začít jinak. Na něčem (někom) jsem vyrostl a tak to je. Pseudoumělecký balast a to, že z recenze potom někdo nic nemá na tom nic nezmění. Jinému to zas přijde zajímavé. Já zas nemám rád ty obyčejně informativní recky, přijdou mi bezkrevné. Desku Kwade Droes vnímám jako necudnou, sprostou. A takový byl i záměr stylistiky článku. Nebo kdysi dávno Dimmu Borgir... působili na mě tehdy strašně arogantně a ta deska mi přišla špatná. Proto byla arogantní a špatná i recenze (taky jsem to schtytal :))

Kontrolní kód
opište kontrolní kód

  NOVINKY VE ZKRATCE  /  další novinky