Echoes zine - recenze rockových a metalových alb

Jest cosi zlého mezi nebem a zemí. Patří sem i Kraake, kteří s uhrančivým hlasem ledového větru vyprávějí podivný příběh snad prokleté lodi Fram. Nic není svaté, nic není vážné, všude je chlad a závan blízké smrti. Kraake ukazují underground ve své podstatě a nahotě. Kraake ukazují black metal bez koření, bez vnějších vlivů, pouze jeho čistou podstatu.

Debutové album Fram je dílem žánrovým, přesto z něj lehce trčí ven, neboť jeho náplň je vskutku výživná. Pravověrný black metal může hrát sice nespočet kapel, ale málokteré se podaří ukuchtit takovou atmosféru, která vás vtáhne a nepustí. Téhle kapele se to povedlo díky tvrdé práci, která od počátků jejich tvorby zrála a zrála. Hrany se obrousily, hrboly zarovnaly, avšak nezapomínalo se výsledek patřičně začoudit a zašpinit tak, aby staromilci zvedli své zadnice ze židlí. Můžeme samozřejmě skupině vytknout její neobjevný a v očích alternativy zastaralý materiál, jenže to by výsledek musel být nijaký. Fram je naopak albem, které má své silné stránky a momenty. Jsou v něm opěrná místa, ke kterým se budete rádi vracet a za které dávají milovníci black metalu ruce do ohně. Deska Fram je skutečně velice vydařenou nahrávkou.

Už od samého začátku, který tvoří drobné intro spojené přímo s titulním songem, je jasné jaká budou pravidla hry. Tenhle úvodní song jménem Fram mne dokázal přikovat k zemi. A samozřejmě nejen on, jsou tu i další pecky jako nihilistická Daleko od Nákazy, nebo dekadentní Poslední na Fram. Celou muzikou je jasně citelné prostoupení severským black metalem ctícím tradice kořenů žánru. Na své si tak přijdou fandové kapel jako Immortal (zejména díky chladné náladě), Marduk (to jsou zas rychlejší výpady), raných Darkthrone (zvuk) a samozřejmě Urgehal (uctění památky a věrnosti undergroundu). Vše je totiž patřičně syrové, dřevní a hrubě zlé. Dokonce i skřehotavý a místy štiplavý vokál zpěvačky Valfarin, která však nedlouho po vydání alba z kapely odchází. Náhradou je dnes chorý hlas páně Fjorda, známého z uskupení jako Svartskogen, Ruune nebo Unclean.

Kraake jsou zkrátka vycházející hvězdou tuzemského black metalu s velkým potenciálem. Mají tendence růst a mají k tomu dobré předpoklady, což jsou nápadité songy s výrazným spádem, dravostí a jedinečnou energií. Sice hrají žánrovou klasiku, jenže hrají ji velice přesvědčivě a neotřepaně. Deska Fram se tak skvěle zapisuje po bok těch lepších tuzemských nahrávek z daného ranku. A když se tak rozhlížím kolem sebe, vypadá to, že v letošním roce se tomuto žánru u nás bude velice dařit. První vlaštovku, nebo chcete-li vránu, potažmo havrana už tu máme. Pokud jste už zanevřeli na český black metal, tak tady máte bonbonek, který vám chuť možná spraví.