Transfer
 
  Přihlášení  

Echoes zine - recenze rockových a metalových alb

  RECENZE

zpátky na seznam recenzí
Soul Dissolution - Winter Contemplations (EP)

Soul DissolutionWinter Contemplations (EP)

Victimer24.11.2020
Zdroj: mp3 (320 kbps)
Posloucháno na: notebook / minivěž / phone
VERDIKT: Klidná procházka zasněženou krajinou, tak jak ji známe a jak se nám líbí.

Zima je za dveřmi, pojďme se na ni zkusit naladit krátkým vzorkem jedoucím na vlně metalové melancholie. Dvouskladbové EP, které v těchto dnech vypustila belgická formace Soul Dissolution k tomuto činu vyloženě vybízí. Kapela, o které jsem dosud neslyšel, má venku dvě alba a stejný počet EP. Za zmínku také stojí, že za logem Soul Dissolution stojí český umělec Vojta Doubek a jeho Moonroot Art.


Rozjímat nad zimním počasím znamená být nablízku kapelám Agalloch a Alcest, které mi přijdou pro definování současné tvorby Soul Dissolution nejvhodnější. A nemusíte při tom moc dlouho přemýšlet, ani pročítat encyklopedii. Je to zkrátka slyšet. Na EP burácí metalová, doom-blacková atmosféra a tu provází shoegaze proud jemných strun. Pěkně skrz koruny stromů, až k paprskům slunce. Vše je pak slušně zkomponováno, nic se nehádá ani nepřekáží. V tom jsou Soul Dissolution rozhodně šikovní. Zkrátka takový pěkný zimní den na procházku.

 


Je to vlastně prosté. První hrábnutí do strun a oregonští lesníci zkrátka vylezou z houští tak nějak sami. Dívají se, na hraní je už přešla chuť. Soul Dissolution naštěstí chutí disponují a umí skladbu poslat svým směrem, než aby jen kopírovali vyšlapané stopy na sněhem zapadané pěšině. Jsou tu slušné melodické vyhrávky, motivy se hezky střídají a i když víme kudy jdeme, je fajn se dívat okolo na stromy a mnout si ruce. Druhá věc je o něco rozvážnější. Smyčce a celkově pomalý rozjezd nakonec dovedou skladbu k finále, kde se dle tradiční receptury míchá shoegaze s blackem. Ohrané, ale milé, kór když celý song znovu nenudí a snaží se nabídnout co nejvíc. Poměrně nevýrazný hrubý vokál je po celou dobu EPka spíše v pozadí, jeho úloha není hlavní, je jen dalším z nástrojů krátké zimní oslavy.


Víc na Winter Contemplations hledat netřeba. Slunce vás nespálí, v údolí zakrytém sněhem nezabloudíte a hladoví vlci vás taky neproženou. Na to jedou tihle Soul Dissolution až moc na jistotu. Slušně si oddychnete, v mysli zapátráte, že vám v tomto prostředí už párkrát hezky bylo, ale přesto si to chcete zažít znovu. Jen to není žádné extra dobrodružství, na což byste měli být připraveni a zbytečně tak nečekat něco navíc.


Autor hodnotí:

Čtenáři hodnotí:

Tvoje hodnocení:


  DISKUZE K RECENZI

zrušit

Reagujete na komentář

Jan / 13.8.20 13:03

Říkal jsem si, že napíšu odezvu nějak komplexně v jednom odstavci, ale těch bodů k vašemu výtvoru je tolik, že půjdu krok za krokem: "Její indie podání mělo své kouzlo" - mám pocit, že tohle může říct jenom člověk, který buď indie vůbec neposlouchá (a neví tak, jak zní ten žánr udělaný kvalitně), nebo nemá ponětí jak vůbec funguje hudba samotná (neboť její "indie podání" má hrozivé nedostatky ve struktuře hudby samotné, nehledě na žánr). "Bruun cítí silné kořeny svého původu i v dnešní době" - tohle nemůžete vědět, samotný fakt, že se prezentuje "étericky" a "tradičně" neznamená, že to opravdu takhle cítí. Pak si navíc protiřečíte, když uvádíte, že album vzniklo na základě popularity streamované hudby - což dává na srozuměnou, že jde o kalkul. "...že chtěla vyjádřit všechny aspekty hněvu, které ze sebe potřebovala dostat" - KDE, ptám se, KDE cítíte na jejích předchozích albech emoci hněvu?! KDE? Alba jsou éterická, jemná (všichni to tak popisují koneckonců), Myrkur nikdy nepředávala nějakou zlost nebo hněv, tady se buď nezamýšlíte nad tím, co jste právě napsal, nebo jednoduše lžete, aby to sloužilo vašemu narativu. "sypačky v Gladiatrix, která duní v tolika rovinách, až se točí palice" - o jakých sypačkách je řeč?! Gladiatrix má přesně 2 roviny (sloku a refrén) a žádné sypačky v té skladbě nejsou, buď opět lžete, nebo dobromyslně zapomínáte (nebo máte nějaké zvláštní chápání termínu "sypačky" a směšně nízké požadavky na hudbu) "Folkesange je čistě folková deska zahraná na tradiční nástroje" - takže klavír, který zmiňujete v závěru, je pro vás také severský tradiční nástroj? A umělé efekty (echo apod.) jsou pro vás také známkou tradičnosti? "Její verze si vysloužila 50 tisíc „like“, což je velmi hodně „followers“ a Amalie si to velmi dobře uvědomuje." - ano, takže nakolik jde o její citové založení (pohanské nebo nějaké podobné, o kterém vy mluvíte na začátku a přitom nemůžete mít ponětí jak je citově založená) a nakolik o kalkul a snahu se svézt na zrovna populární vlně internetové kultury? "47 minut desky je příjemným výletem do čistě folklórního světa" - nemáte ponětí o tom, co je folklor, nikdy jste se nejspíš nezajímal o to, co to je, takže tohle slovo ve vaší větě je vyloženě směšné. Folkesange NENÍ folklor, milý kolego. Folkesange je poměrně nekompetentně vytvořený produkt, který odpovídá na hype na netu (severská kultura je momentálně in). Nejenže máte v recenzi vyložené nepravdy, dohady a pseudopoetické kecy ("kompletně prostoupená bytostí Myrkur", "Jako by zbytek krajiny pomalu zapadal sněhem a poslední světlo uhaslo", celý poslední odstavec apod.), ale zároveň se o samotné hudbě vlastně nevyjadřujete. Struktura všech písní na albu je jednoduchá až hanba (opakování refrén-sloka), melodie mají jen několik málo tónů a jsou pozvolné, aby to nebylo moc náročné (a i přesto tvrdíte, že Amalie vykazuje talent, což je naprosto směšné, myslím, že na žádný tradiční nástroj nehrajete). Tyhle věci jste opravdu neslyšel, pane kolego? A tak by se dalo pokračovat mnohem déle. Nevím, jestli to všechno je nějaké vaše nevinné bloudění v temnotě folku (který asi moc neznáte), nedostatek snahy napsat kvalitní text, nebo záměrná snaha oblbnout čtenáře vašeho zinu, že Folkesange je úžasná věc, protože jste to řekl VY. A možná, že všechno dohromady? Úroveň "hudební publicistiky" je fakt mizerná.

Kontrolní kód
opište kontrolní kód

  NOVINKY VE ZKRATCE  /  další novinky