|
|
||||||||||

Většinou tyhle garážové pokusy moc neberu, ale z nějakého důvodu jsem si právě tenhle poslechl. Nepátrejte nad tím, jaký důvod za tím stál, logické zdůvodnění to nemá a sám sobě se musím trochu divit, proč jsem do toho šel. Nicméně začneme čistou teorií – Suicidism je podle všeho jednočlenný projekt Adama Jiráska z Berouna, minimálně tedy na této nahrávce, protože podle poskytnuté informace aktuálně zkouší ve dvojici s bubeníkem. Při prohledávání internetu nenajdete běžné informační zdroje, tedy facebook, bandcamp nebo samostatné webovky a jediný kompetentní zdroj s nějakou ukázkou hudby je soundcloud, který už jsem vnitřně odsoudil do propadliště dějin. Ale budiž, pro mě za mě ať si každý má anebo nemá profily, kde chce - v důsledku jde především o hudbu a ta buď zato stojí, anebo ne.
Hudba Suicidism zato jedním slovem nestojí. Ne na albu Neural Landscape, které jsem dostal k poslechu a které při svých šesti skladbách a dvaceti šesti minutách balancuje někde na pomezí klasické long-play desky a EP. Přesné vymezení si myslím, že je v tuto chvíli vedlejší a patří do okruhu formalit, které na výsledné hodnocení nemají vliv. Naopak zásadní dopad mají věci, které považuju za zásadní:
Osobně si myslím, že lepší než tisíc řečí je ukázka ... doporučuju zesílit:
No a teď těch tisíc řečí. Zcela obecně by se mi mělo líbit minimálně žánrové směřování, protože podle mě zvuk Suicidism vychází někdy z období, kdy se do rockové muziky začaly ve velkém montovat výdobytky elektronické scény. Začalo se mluvit o industrial rocku, electro rocku, skloňovala se jména jako Marilyn Manson, Nine Inch Nails, s rozvahou Rob Zombie a řada dalších. A to bych v tom se značnou mírou sebezapření slyšel. Všechno to ale vázne na provedení, které za svými vzory pokulhává zhruba o tisíc světelných let.
Zpěv – špatně. Když jde o zpěv, je to falešně (Scary One), ale většinou nejde o zpěv, ale jakousi utahanou hlasovou proklamaci, která umí pěkně potrápit (vrchol asi v Hardgainer). Bicí automat je špatně od A do Z, jak svým provedením, tak i (ne)nápaditostí. Někde výš jsem použil slovo triviální a na něm nehodlám měnit vůbec nic – jako ukázku zkuste úvod opět Hardgainer. Zvláštní úlohu mají syntezátory či jaká elektronika (v dnešní době je těžko soudit), které by v principu byly dobré, ale jsou dost neúměrně vytažené v mixu a působí velmi rušivě. Neúměrnost je řekl bych pro tuto desku příznačná – mix nástrojů naprosto selhal a chaos, který z toho vzniknul, se velmi těžko poslouchá. Korunou všemu je naprosto neúprosný mastering, který i v kontextu dost pošramocené doby nemá obdoby. Esenci všeho toho by mohla představovat finální skladba Black Clouds, pokud tedy zvládnete ještě jednu ukázku:
Jinak to asi nemá smysl dál rozebírat a dělat z toho velkou vědu. Jsou povedené desky a jsou nepovedené desky. Tohle je ta nepovedená. Nic se neděje, svět se točí dál.
Autor hodnotí:
Čtenáři hodnotí:
Tvoje hodnocení:
Adam / Suicidism / 12.9.22 8:50odpovědět
Tohle je brutálně upřímná a hodně kritická recenze a to zaslouženě, protože moje album taky je brutálně upřímný a sebekritický. Vše co je v recenzi řečeno je naprostá pravda. Šlo by to i líp, ale ta nedokonalá forma autenticky vyjadřuje mě a obsah mých písní - s tímhle albem jsem nešel s kůží na trh, ale rovnou s vnitřnostma, warts and all, a proto pro docenění vyžaduje od posluchače víc než jen povrchní poslech. Neural Landscape není auto-tune pop, kterej do Vás vklouzne jako sladkej bonbónek, ale hořká pilule, která je pro většinu lidí dost nepříjemná polknout. Je to deska pro lidi, co v sobě přes prvotní znechucení najdou kuráž ponořit se hlouběji a objevovat v tom hnusu skrytou krásu a možná i sami sebe. Posílám odkaz na bandcamp kde jsou i texty a hlavně tracky v lepší kvalitě než na soundcloud: https://suicidism.bandcamp.com/releases Jirkovi D. děkuju za velmi podnětnou a profesionální recenzi!
Label:vlastní vydání
Vydáno:Září 2022
Žánr:electronic rock / experimental
Adam Jirásek - vše
1. Scary One
2. Dreams Are Haunting Me
3. We, Monsters
4. Midnight Abyss
5. Hardgainer
6. Black Clouds

Autumn Cold
Dust of Broken Dreams (EP)

Puscifer
Conditions of My Parole

Hildur Guðnadóttir
Without Sinking

Benea Reach
Possession

Below The Sun
Alien World

Centinex
Redeeming Filth

Lucie
Evolucie

Cradle Of Filth
The Manticore And Other Horrors

Progenie Terrestre Pura
U.M.A.

Pro-Pain
Absolute Power

Soilwork
Verkligheten
Tuzemská black metalová legenda Inferno upoutává teaserem (ZDE) následovníka čtyři roky starého počinu Paradeigma (Phosphenes of Aphotic Eternity). To...
20.4.2026Domácí metalová kapela Atomic Wardead vydala své nové EP nazvané Who's Through The Ages. V digitální podobě slyšte na youtube.
10.4.2026Na vydavatelství Dead Maggoty právě vychází zajímavá CD kompilace, která na ploše 75 minut a zlatém CD disku přináší osmnáct skladeb českých a slovens...
10.4.2026Deváté studiové album Pergamen se jmenuje Oáza Magia a dle vlastních slov kapely přináší čerstvou porci poetického dark metalu, nasáklého atmosférou p...
2.4.2026Na prvního května je naplánováno vydání nového alba Laibach, které se bude jmenovat Musick. Roztančit v rytmu titulní skladby se můžete u působivého k...
© ECHOES 2012, All Rights Reserved
Logo & web design by © Ondrej Hauser
Code by Ivosch
Runs on © iSys
Všechny články a recenze na stránkách echoes-zine.cz podléhají licenci Creative Commons
Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Unported.