|
|
||||||||||
Tak trochu skrytě se na svět vyklubala nová plnohodnotná nahrávka Fleurety a jakmile jsem tuhle skutečnost zjistil, vnitřně jsem pookřál. Mnul jsem si ruce v očekávání, jaký způsob fúzování a parazitování kapela tentokrát zvolí. Tohle duo vždy bylo, je a snad ještě bude platit za podivíny, o tom žádná. Minimálně za takové, která hážou své metalové já do osudí podivných rošád, žánrových odlišností a dalších hezky ošetřovaných škod na ocelovém ústrojí pravého kabaretníka.
Od podobných praktik je už víc jak sedmnáct let na světě především album Department of Apocalyptic Affairs, které vydatně podpořilo fantazii na téma odvážně vykonstruované metalové avantgardy. A pokud na posledních mini-nahrávkách tíhli Fleurety zpět ke špinavému metalu a svým způsobem více či méně evokovali časy dávného debutu Min tid skal komme, novinka tohle nastavení jen potvrzuje.
Základem je tedy metal, v pár případech rovnou jeho rouhavě blackmetalová odnož. Disharmonická, avantgardní, divná. Stejně tak zatuchlá a přitom obscénní. Vedle hlavní dvojice kverulantů se na albu podílela čtveřice hostů, přičemž zejména Carl-Michael Eide, řečený Czral, přispěl svým specifickým vokálem do diskuze, kterak jsou Fleurety najednou tolik blízko Virus a hlavně Ved Buens Ende. Czral je zkrátka jen jeden, takže se není čemu divit, prostě to tak v současnosti je. Pokud bychom se dál bavili o vokálech, jsou to na pár výjimek zrovna ony, co činí desku ještě předvídatelnější. A hudebně? Hudebně je The White Death poměrně tradiční záležitost s pár výstřelky.
Doslova se dá řict, že je neškodná. Zastydle si brblá pod vousy, pomalu tahá za nitky rozvrzané avantgardy, která má své hezké momenty (a já se k nim rád vracím), ale jako celek nemá sílu říct nic navíc. Jen přehrává stokrát přehrané a je od ní pozorné, že se drží při zemi a za každou cenu teatrálně neexhibuje. Ten zdánlivý nezájem o dění kolem se však kapele také vrací jako bumerang. The White Death je unylá pohoda, přízemní ploužení ve stínu uličky, louhovaný čajda bez chuti a chuť na něco jiného. Na něco, co momentálně není v dosahu.
Celé to na mne působí jako vyhasínající plamínek nadějí vyhasínajícího potenciálu kapely, která jej před lety měla o poznání výš. Fleurety rezignovali na hledání lepších zítřků a natočili album, které se až příliš spokojí s tím, že znít předvídatelně a bez zjevné identity bude stačit. Ale nebude. Až na pár světlejších momentů je novinka nudnou deskou bez jiskry.
Milovníci klasicky rozhašené metalové avatgrady se zaradují, odpůrci složí nohy pod stůl a pustí si něco jiného. Pak tu budou takoví, kteří čekali víc. Něco svěžejšího, povzbudivějšího. Nechci aby tahle recenze na desku jen plivla a odvrhla ji, ale já ji vidím jako etalon pro průměrně zpracovaný příspěvek do avantgardně metalového polosvěta polopravd. Sem tam špetka radosti, pak už jen mlhavé vyprávění starých příběhů.
Autor hodnotí:
Čtenáři hodnotí:
Tvoje hodnocení:
Garmfrost / 5.2.18 8:09odpovědět
Souhlasím s každým slovem recenze. Čekal jsem výzvu a dostal nostalgické vzpomínání na dobu, kdy se vše bouřilo a nikdo si nebyl ničím jist. Ale vzpomínání na revoluci je smutné a regresivní. Nebrat!
Label:Peaceville Records
Vydáno:Říjen 2017
Žánr:avantgarde metal
Svein Egil Hatlevik - bicí, zpěv
Alexander Nordgaren - kytara
+ hosté:
Linn Nystadnes - zpěv
Krizla - flétna
Flipz - zpěv
Carl-Michael Eide - baskytara, zpěv
1. The White Death
2. The Ballad of Copernicus
3. Lament of the Optimist
4. Trauma
5. The Science of Normality
6. Future Day
7. Ambitions of the Dead
8. Ritual of Light and Taxidermy
Fleurety
Department of Apocalyptic Affairs
Attic
Foster
Disharmonic Orchestra
Fear Of Angst
Moanaa
Torches (EP)
Black Sabbath
The End (EP)
Playgrounded
The Death of Death
Philip Selway
Weatherhouse
Cradle Of Filth
Thornography
A Perfect Circle
Eat The Elephant
Eryn Non Dae.
Meliora
Aosoth
V: The Inside Scriptures
Tiskovka: Mohou pankáči natočit desku dětských písniček? Odpověď na tuto otázku přinesli Už Jsme Doma na albu Pět ran do čepice. Nahrávka vznikla ve s...
27.6.2022Domácí kapela Gate Crasher zveřejnila nový singl Jako vlci, k němuž vznikl i videoklip - k dispozici na youtube.
27.6.2022Pár měsíců po digitálním vydání je venku i fyzická podoba nahrávky Pohrdat domácí kapely Decultivate, a to na jednostranné 12" gramodesce s gravírovan...
27.6.2022Domácí dark(black)metalová kapela Pergamen právě vydala své nové album Sol infernum, které je jejich první koncepční nahrávkou. Kromě digitálního vydá...
23.6.202212. července se v pražské Baladě (na nové adrese Pod Plynojemem 1274/5) odehraje koncert španělské instrumentálně post-rockové/metalové kapely Syberia...
© ECHOES 2012, All Rights Reserved
Logo & web design by © Ondrej Hauser
Code by Ivosch
Runs on © iSys
Všechny články a recenze na stránkách echoes-zine.cz podléhají licenci Creative Commons
Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Unported.