Transfer
 
  Přihlášení  

Echoes zine - recenze rockových a metalových alb

  RECENZE

zpátky na seznam recenzí
Sun of the Blind - Skullreader

Sun of the BlindSkullreader

Victimer3.10.2012
Zdroj: mp3 (320 kbps)
Posloucháno na: PC
VERDIKT: Specialita roku 2009, na poli black metalu možná vůbec nejvýznamnější. Atmosféricky choré dílo.

Zhaaral, jinak člen poctivě okupující řady vesmírných zbloudilců Darkspace, dává průchod svým sklíčeným vizím i jako samotář a výsadní tvůrce projektem SUN OF THE BLIND. Pokud ještě lze v té hromadě podobně, stejně a lávou těžce zkoušených rytmů vyloudit smysl a existenci podmanivého směru, který zanechá v jedinci stopy uspokojení, je právě tento člověk jedním z mála tohoto faktu schopných. On, zadumaný, stresem moderní doby vykolejený do jiného světa s vlastními pravidly, se totiž alespoň na těchto pár momentů stává vzácným průvodcem po pusté krajině zahalené mlhovinou a věčným napětím. Práce SUN OF THE BLIND s atmosférou mě nutí k myšlence, rázně je odkrojit od urputně tlačených uskupení a nechat je volně vystoupat až k samotnému slunci. Ano, to nepálí, je jen rozostřeným bodem oblohy, která neplodí léto. Je to slunce v objetí vlhkých podzimních dní, tak bolestných a citlivých. Přesně tohle slunce řídí kroky slepoty.

 

sun of the blind

 

Diskuze jak vysoko SUN OF THE BLIND popohnat je rázem u konce. Jedná se jasné překvapení sezóny 2009, téměř dokonalou vizí ambientního black metalu s lehkým doomovým koketováním. ''Skullreader'' je nebezpečně nakažlivá nahrávka, hlásající termíny jako hypnotičnost, magie, nesvatost a smrt. Zhaaral je bezpochyby talentovaným umělcem schopným vyždímat ze sebe tajné niterní představy a přetavit je v noblesní hudební dokument. "Skullreader" je albem pro speciální poslech, večerní procházkou po lesích. Když už rodina spí, je nutno otevřít stůl a s příručním nožíkem se vydat nakrájet něco sebevědomí. Čemu se nevyhneme, tak určitě děsivým nočním obrysům těkavě kmitajících postav schovaných ve stínech. Album neveselé, tvárné a chytré. Vhodné pro milovníky ponurých aktů, vesmírných operací a .... Darkspace.


Autor hodnotí:

Čtenáři hodnotí:

Tvoje hodnocení:


  DISKUZE K RECENZI

zrušit

Reagujete na komentář

stupor / 23.5.16 15:38

Ešte som sa nestihol nabažiť Grave Ekstasis a už je tu jeho nasledovateľ... GE bol záhrobný rituál, pomaly gradujúci rítus plný obskúrnej sexuality, iniciačného sebapoškodzovania a delirickej transcendencie, no niekde v kúte sa hrôzou triasol človek, ako svedok tohto hriechu voči všetkému čistému, dobrému a usporiadanému. Apollyon je odľudštený. Čo vzdialene človeka pripomína, je len telesná schránka na oltári, ale aj tá zhorí v plameni poznania. Ostane len Ego, čistá vôľa ohýbajúca časopriestor... a hnus. Hnus je to , čo sa rinie z reproduktorov - žiadna hudba o hnuse, ale zhmotnený HNUS. Apollyon nie je výpoveď o ľudskom kontakte s niečim neľudským z iného sveta. Apollyon je pokus niečoho neľudského sa - s pre nás čo NAJPRIJATEĽNEJŠOU formou - skontaktovať s človekom. A výsledok? HNUS! ...som blažený... Jedinou chybičkou je pre mňa nevyvážený mix, kde vám bicie idú roztĺcť lebku, opodiaľ na vás reve splodenec nekropolných bažín a až niekde vzadu kňazi z Irkally na gitarách drásajú črevá mŕtveho boha spletené do strún... No aj tak je to nádhera, HNUS!

Kontrolní kód
opište kontrolní kód

  NOVINKY VE ZKRATCE  /  další novinky