Transfer
 
  Přihlášení  

Echoes zine - recenze rockových a metalových alb

  RECENZE

zpátky na seznam recenzí
Sylvaine - Eg Er Framand (EP)

SylvaineEg Er Framand (EP)

Symptom31.5.2024
Zdroj: mp3 (320 kbps)
Posloucháno na: PC / Adam Audio A7V / Marshall Minor
VERDIKT: Rytířsky uznávám, že to není špatné, ale chtěl bych připodotknout, že štítek blackgaze zde rozhodně není up-to-date.

Sedím, poslouchám, čekám, kdy to přijde… a ono to nepřichází. Nepřítomnost bicích mě měla varovat, že něco bude jinak. Nečekat nic a nebýt zklamán se opět ukazuje jako velmi užitečná životní filosofie, pokud jste vybíravý posluchač a máte rádi to své. Těšil jsem se na příjemně svižný blackgaze s ženským elementem a místo toho Kathrine Shepard aka Sylvaine tentokrát servíruje čistě vokální album s minimální podporou dalších nástrojů.

 

V takovém případě se EP s hrací dobou necelých třicet minut jeví jako logická volba pro takto mimoběžný materiál. Přísně vzato není na co si stěžovat. Zpěv je podaný s patřičnou grácií a čiší z něj přítomnost hudebního vzdělání. Milou zajímavostí je fakt, že část skladeb byla nahrána ve zkušebně a část v sále kostela v norském Kampenu. Nahrávka tak disponuje přirozeným dozvukem, který umocňuje vokální party. Ty jsou táhlé a plynulé. Přidané vrstvy s odlišnou intonací se výborně doplňují a dělají nahrávku košatější. Výsledný dojem rozhodně budí spíše respekt než podezření z compingu.

 

Pocit prázdnoty, jako když místo větrníku (blackgaze) dostanete suchý piškot (téměř a cappella), se může dostavit a mé sarkastické já mělo v první chvíli chuť cupovat. Jenže ke kráse skladeb je potřeba se proposlouchat, což zabere tu méně, tu více času. Okouzlující dvojka Arvestykker sepla na první dobrou. Šestice skladeb obsahuje jak autorskou tvorbu, tak interpretace tradičních norských lidových písní. Jak už to u podobných děl bývá, zvláštní vliv krajiny původu se vždy nesmazatelně promítne do nálady písní, které tím dostávají punc originality i jasné geografické zařazení.

 

Album Eg Er Framand navazuje na vlivy z počátků existence projektu a je určeno pro chvíle speciálních hudebních potřeb, kdy rozkvete a zazní naplno. V rušném dni může tempo nahrávky a její éterická hlubina vyznít trochu nepatřičně, proto před poslechem doporučuji ztlumit rotaci mozkových závitů a vychutnat si tyto, možná nečekané a s pietní naléhavostí podané hudební obrazy.

 


Autor hodnotí:

Čtenáři hodnotí:

Tvoje hodnocení:


  DISKUZE K RECENZI

zrušit

Reagujete na komentář

Honza / 27.12.16 10:51

Dobře napsaná recenze, sice si myslim, že není zcela objektivní, ale tohle hodnocení si Michael Kocáb zaslouží, protože mi naštval. Měl jsem z alba přesně stejné pocity (ze začátku), ale protože mam Michaela rád, tak jsem to album cca týden intenzivně poslouchal a změnil jsem názor. Hudebně si myslim, že je to nabouchaná progresivní hudba, ale texty jsou strašný a většina vokálů mě irituje. Dále nechápu (přesně jak píše recenzent) opravdu některé zbytečné ingredience alba jako např. 3 minuty! trvající úvod jinak pak výborný skladby chaos. Atd. Myslim, že geniální skladatel se projevuje nejen tím, co na album dá, ale taky tím, co tam nedá. Takhle mi to připadá jako bych poslouchal Beethovenovu Devátou k reklamě na hajzlpapír, nebo jako kdyby někdo na Výkřik od Muncha přimaloval košík velikonočních vajec a králíčka. Ale co s tim? Michael by potřeboval producenta, kterej by ho korigoval, protože tohle už je chronickej problém a spíše se zhoršuje (Zakyslík..., Pražský Výběr 2..., Abstrakt). Deska Aftershocks byla natočena za pár týdnů a protože jsou tam anglický texty a byl jasně danej styl, tak se velmi povedla. Hudební svoboda neznamená, že se dá splácat dohromady spoustu kravin s výbornou hudbou a divit se, že to pak není kladně přijatý....

Kontrolní kód
opište kontrolní kód

  NOVINKY VE ZKRATCE  /  další novinky