Transfer
 
  Přihlášení  

Echoes zine - recenze rockových a metalových alb

  RECENZE

zpátky na seznam recenzí
!T.O.O.H.! - Free Speech

!T.O.O.H.!Free Speech

Victimer15.2.2021
Zdroj: CD digipack // promo od labelu
Posloucháno na: doraz
VERDIKT: Obscénní chvilka pro otrlé progresivisty hanobící dobrý mrav. !T.O.O.H.! jsou zpět.

Když se vrátím do první půlky devadesátek, vybaví se mi školní léta, naprosto bezstarostné období, polička hromadící se počtem kazet a CD, a celkově hodně věcí na salámu. Doma začal v kazeťáku vrčet metal se vším všudy, okrajově i grind. Čtením různých zinů, Whiplashů a Sparků jsem dospěl do bodu, že je třeba poznat i zdejší scénu a někdy v oněch časech jsem se dostal také k formaci !T.O.O.H!. Bratrské dvojici schované pod pseudonymy Schizoid a Humanoid. Ta tenkrát vydávala svá první dema Vy kusy mrdací masa a Sen to není, nesmí, a ta sama o sobě zaujala už svými názvy. Člověk se kochal texty, pročítal je i jména skladeb a chechtal se jak mohl. To je jízda, božínku... Pak to ale všechno nějak vyšumělo, !T.O.O.H! jsem přestal vnímat a jak se tak dívám, albová frekvence nabrala obrátky s novým miléniem. Potom ještě jeden zářez v roce 2013 (Democratic Solution) a následovala další tvůrčí pauza.


Kapela se až v roce 2019 představila s EP Komouš, ze kterého jsou všechny hlavní skladby také součástí alba, o kterém bude řeč. O Free Speech.  !T.O.O.H.! se upsali domácí deathmetalové jistotě Lavadome Productions (pro mě překvapivé spojení), za ta léta je neopustila vášeň pro zvrácené malůvky na svých obalech a v bookletech, stejně jako z nich nevyprchala lyrická hitparáda oplzlého básnictví. Číst si znovu texty a radovat se z obratů, které při šikovném zacházení s češtinou z člověka vypadnou, jakkoli je lyrika !T.O.O.H.! brána jako kontroverzní, je znovu velice milá činnost.

 

https://www.echoes-zine.cz/files/editor/Victimer/tooh1.jpg


Album bylo naboucháno ve studiu Šopa pod taktovkou Stani Valáška a dál je všechno zcela v režii dvojice Schizoid - Humanoid. Co znovu bije do očí, je obal. Ale když si prolétnete covery let minulých, je jasné, že tohle je poznávací zmanení !T.O.O.H.! Hodně barev a po vzoru EP Komouš také hodně prcání, výrazných gest a dalších zvrácených témat, to vše na vlně krutého sarkasmu. Kapela se jasně distancuje od jakýchkoliv politických postojů, všechny je přece zneužívá k obrazu svému. Někomu jejich počínání přijde za hranou, někdo ohrne nos (nebo možná prcka v trenkách), další je zase na stejné vlně a libuje si v tomto stylu humoru a pohledu na tvorbu. No a pak tu máme to nejdůležitější, muziku! Schválně si ji schovávám až na konec. Pojďme si tedy Free Speech trochu rozebrat po této stránce.


Současný extrém !T.O.O.H.! se veze ve slušně řízeném death-grindovém vozítku pro kryply s nadhledem a vlastním pohledem na progresivní účet stylového propojení. Free Speech je melodická a progresívní jízda, ve které nechybí chvilka pro zvolnění, odbočení ven z chlívku a jeho prosvětlení, třeba formou kláves. Celkově tedy vítězí dojem velmi otevřené desky, která sice čerpá z kořenů, ale tyhle nechává na svém místě a zkouší štěstí s techničtějším pojetím. Na poslechovosti alba to však nijak neubírá. Free Speech je kolekce, ke které nevede složitá cesta. Má spád, jen ho soustavně ohýbá, to je vše. Pokud jste tedy nastaveni na progresivní eskapády death metalu, neměl by vám příjem desky činit problém.


Na víc to ale není. Myslím tím slušné muzikanství protagonistů, které je zřejmé. Jinak je ale Free Speech spíš albem, kde si pořád víc všímám povedených slovních kudrlin v oblasti ohanbí a zvráceného humoru celkově, než abych jej ocenil jiným způsobem. Je to víc dobrý ostrý vtip, jak dobrá ostrá deska. Z jedné strany na druhou vede poměrně předvídatelná cesta, na kterou se rád připojím, ale není to něco, u čeho bych měl trávit dny nebo týdny. Bratrům nechybí šikovnost a neutuchající hlad po nekorektní lyrice, ovšem moment překvapení už ano. Progresivní extrém a vláda nad nástrojem neznačí vždy omračující příběh, ve kterém je nutné pořád a znovu listovat.

 


Free Speech je zábavný kousek, tím bych celý tento elaborát ukončil. !T.O.O.H.! jsou po sedmi letech zpět s novým albem, které umí říci, jak pohnout zatuchlými vodami před baráky starousedlíků, trochu je rozhněvat, zneužít jim jejich obdařené a vychytralé dcery a vzadu na dvorku jim nakálet na kýčovitou skalku. Je to matroš pouze pro otrlé a pouze na určitý čas. Howgh!


Autor hodnotí:

Čtenáři hodnotí:

Tvoje hodnocení:


  DISKUZE K RECENZI

zrušit

Reagujete na komentář

Jan / 13.8.20 13:03

Říkal jsem si, že napíšu odezvu nějak komplexně v jednom odstavci, ale těch bodů k vašemu výtvoru je tolik, že půjdu krok za krokem: "Její indie podání mělo své kouzlo" - mám pocit, že tohle může říct jenom člověk, který buď indie vůbec neposlouchá (a neví tak, jak zní ten žánr udělaný kvalitně), nebo nemá ponětí jak vůbec funguje hudba samotná (neboť její "indie podání" má hrozivé nedostatky ve struktuře hudby samotné, nehledě na žánr). "Bruun cítí silné kořeny svého původu i v dnešní době" - tohle nemůžete vědět, samotný fakt, že se prezentuje "étericky" a "tradičně" neznamená, že to opravdu takhle cítí. Pak si navíc protiřečíte, když uvádíte, že album vzniklo na základě popularity streamované hudby - což dává na srozuměnou, že jde o kalkul. "...že chtěla vyjádřit všechny aspekty hněvu, které ze sebe potřebovala dostat" - KDE, ptám se, KDE cítíte na jejích předchozích albech emoci hněvu?! KDE? Alba jsou éterická, jemná (všichni to tak popisují koneckonců), Myrkur nikdy nepředávala nějakou zlost nebo hněv, tady se buď nezamýšlíte nad tím, co jste právě napsal, nebo jednoduše lžete, aby to sloužilo vašemu narativu. "sypačky v Gladiatrix, která duní v tolika rovinách, až se točí palice" - o jakých sypačkách je řeč?! Gladiatrix má přesně 2 roviny (sloku a refrén) a žádné sypačky v té skladbě nejsou, buď opět lžete, nebo dobromyslně zapomínáte (nebo máte nějaké zvláštní chápání termínu "sypačky" a směšně nízké požadavky na hudbu) "Folkesange je čistě folková deska zahraná na tradiční nástroje" - takže klavír, který zmiňujete v závěru, je pro vás také severský tradiční nástroj? A umělé efekty (echo apod.) jsou pro vás také známkou tradičnosti? "Její verze si vysloužila 50 tisíc „like“, což je velmi hodně „followers“ a Amalie si to velmi dobře uvědomuje." - ano, takže nakolik jde o její citové založení (pohanské nebo nějaké podobné, o kterém vy mluvíte na začátku a přitom nemůžete mít ponětí jak je citově založená) a nakolik o kalkul a snahu se svézt na zrovna populární vlně internetové kultury? "47 minut desky je příjemným výletem do čistě folklórního světa" - nemáte ponětí o tom, co je folklor, nikdy jste se nejspíš nezajímal o to, co to je, takže tohle slovo ve vaší větě je vyloženě směšné. Folkesange NENÍ folklor, milý kolego. Folkesange je poměrně nekompetentně vytvořený produkt, který odpovídá na hype na netu (severská kultura je momentálně in). Nejenže máte v recenzi vyložené nepravdy, dohady a pseudopoetické kecy ("kompletně prostoupená bytostí Myrkur", "Jako by zbytek krajiny pomalu zapadal sněhem a poslední světlo uhaslo", celý poslední odstavec apod.), ale zároveň se o samotné hudbě vlastně nevyjadřujete. Struktura všech písní na albu je jednoduchá až hanba (opakování refrén-sloka), melodie mají jen několik málo tónů a jsou pozvolné, aby to nebylo moc náročné (a i přesto tvrdíte, že Amalie vykazuje talent, což je naprosto směšné, myslím, že na žádný tradiční nástroj nehrajete). Tyhle věci jste opravdu neslyšel, pane kolego? A tak by se dalo pokračovat mnohem déle. Nevím, jestli to všechno je nějaké vaše nevinné bloudění v temnotě folku (který asi moc neznáte), nedostatek snahy napsat kvalitní text, nebo záměrná snaha oblbnout čtenáře vašeho zinu, že Folkesange je úžasná věc, protože jste to řekl VY. A možná, že všechno dohromady? Úroveň "hudební publicistiky" je fakt mizerná.

Kontrolní kód
opište kontrolní kód

  NOVINKY VE ZKRATCE  /  další novinky