Echoes zine - recenze rockových a metalových alb

Pohyb okultně industriálního tělesa Tábor Radosti je v záhybech podzemních katakomb pokaždé sotva znatelný. Vždycky uštkne, a pak dlouho není. Opředený tajemnem, závojem nevědění. Až když dojde k dalšímu střetu s ním, nabude na svém mocném významu. Takové setkání, ať už koncertní nebo s novou studiovou nahrávkou, je vždycky velmi silným zážitkem. I teď jsem nejprve neměl ani potuchy, že se ve spodních patrech jihlavských chodeb něco chystá. Ještě že Moimir Papalescu, který znovu stojí za produkcí studiové podoby této dvojice, je poměrně sdílný člověk. Nové album Delog je materiálem o devíti chodech a jen lehce přesahující půl hodiny. A znovu je vydáno pod dohledem dobré labelové adresy rakouské Klanggalerie.

Kdo má rád staré Laibach, bude mít rád i nový Tábor Radosti. Poznámka, která mě zaujala a která je pravdivá. Styčné body tam bezesporu jsou, ale jen rámcově, Tábor Radosti si pochopitelně zachovává svou svébytnost. Protnutí starých kultur a mystických rituálů s dnešním reálným obrazem světa. Nová nahrávka působí jako dialog mezi starým a moderním světem zachycený na vlnách industrialu, darkwave a ambientu. Tedy ve zvukových poryvech, kde jsou Tábor Radosti jako doma. Jsme svědky velice temných, až hororových témat, které jsou přikrývány rytmy hybného industrialu, místy až tančícího nad celým tím dostavením.

V některých pasážích, jako ve skladbách Samsara, Boj skončil (nalistujte si debut a srovnání) a Bardo se temné kombo docela slušně rozhýbe. V první a poslední jmenované až odváže. Rytmicky dovádí, pulsuje, tančí nad hlubinami dávných světů, ze kterých vyprovází deklamace a pokyny, které působí na mozek dnešního člověka až strašidelně upřímně. Ta rytmická složka Delog je určitě jednou z domén alba. To působí svěžeji, rozkročeněji, než třeba minulá nahrávka Egregor. To je přece jenom tužší látka na vstřebání. Delog určitě nedělá dojem něčeho nepřekonatelného, obtížného. Kdo je zvyklý, ví jaká je ruchová podstata kapely. Nové album se mi jako celek zdá více roztažené do stran, nebojácnější, vyzývavější. Tábor Radosti si zde zachovají svou mystickou auru, ale nenechají ji jen v hlubinách, donesou ji na čerstvý vzduch, kde pak působí majestátně.

Ve skladbě Europa je to spojení pradávné obřadnosti a dnešního světa nejmarkantnější. Zachycené zvukově se vším všudy. V průběhu alba naváže Europa Eurytmia, která mi zní víc jako smíření, než jako nalezení vzácné symbiózy a splynutí v jedno. Ale chápat se to dá různě. Někdo je skeptik, někdo realista a jiný třeba skrytý vizionář... Album Delog hýbe smysly a hýbe se samo o sobě. Na Tábor Radosti až nakažlivě. Porcovat detaily a sbírat jejich kousky je pak činnost, kterou si nejde jinak než užít. Laboratoř kapely byla na každém albu důmyslná a Delog se proměnami a detaily jenom hemží. Je kreativní a spojuje v sobě mnoho prvků. Je mystické, ale také hyperaktivní, i když je pořád vázáno uzlem minimalismu. Ale my víme, jak umí být i on produktivní. A na novém albu Táboru Radosti tomu tak je.

Nechci ho někam řadit, porovnávat. Je to proces, v mnohém i ukazatel. Aspoň já jej tak vnímám. Asi je na poměry kapely více friendly, není to jen cesta hlubinná cesta podzemím s deklamujícími pokyny božstev, které je třeba následovat. I když zrovna na Delog si lze tyto hlasové fragmenty užít do sytosti. Jsou naprosto přehledné a jejich sdělení výmluvné. Tohle může být způsob jak pojmenovat industriální temnotu krásnou a tepavě prorokující. Vytrvalost nese štěstí, poslouchejte. I když to může svádět, že Tábor Radosti dali tentokrát dohromady přístupnější materiál, stejně je to o jeho objevování. O tajemstvích, které nevyjdou na povrch jen tak. I Delog se ukázalo albem, ke kterému je dobré mít postupný klíč. Začátek bylo jen zdání. Je to znovu hlubina s labyrintem v srdci.

A pak zákonitě musí dojít k tomu, že vypichovat části alba je nesmysl. Pro jisté pozdvižení ano, ale jinak je to v tomto ohledu spíš bulvár. Delog má své zvláštní zařazení, které svými dílky něco napovídá, ale uchopit ho znamená vzít celek jako takový. Nedrolit, nechat celkem. Můj přístup byl asi snadnější, než jsem čekal, ale smysl přišel až s podrobným zkoumáním. Jinak jsem to ani nechtěl. Delog je výživné temné album. V rámci pohybu Táboru Radosti to nejpohyblivější. Tyto zvukové koridory mají své fluidum. Doba pokročila a pokročil i výraz okultních táborníků.