Transfer
 
  Přihlášení  

Echoes zine - recenze rockových a metalových alb

  RECENZE

zpátky na seznam recenzí
Tábor Radosti - Delog

Tábor RadostiDelog

Victimer1.1.2025
Zdroj: flac
Posloucháno na: notebook / minivěž / phone / TV
VERDIKT: Album Delog jako pradávná mystika v souznění se současností. Z hlubin vytažené zrcadlo nastavené tomuto světu.

Pohyb okultně industriálního tělesa Tábor Radosti je v záhybech podzemních katakomb pokaždé sotva znatelný. Vždycky uštkne, a pak dlouho není. Opředený tajemnem, závojem nevědění. Až když dojde k dalšímu střetu s ním, nabude na svém mocném významu. Takové setkání, ať už koncertní nebo s novou studiovou nahrávkou, je vždycky velmi silným zážitkem. I teď jsem nejprve neměl ani potuchy, že se ve spodních patrech jihlavských chodeb něco chystá. Ještě že Moimir Papalescu, který znovu stojí za produkcí studiové podoby této dvojice, je poměrně sdílný člověk. Nové album Delog je materiálem o devíti chodech a jen lehce přesahující půl hodiny. A znovu je vydáno pod dohledem dobré labelové adresy rakouské Klanggalerie.


Kdo má rád staré Laibach, bude mít rád i nový Tábor Radosti. Poznámka, která mě zaujala a která je pravdivá. Styčné body tam bezesporu jsou, ale jen rámcově, Tábor Radosti si pochopitelně zachovává svou svébytnost. Protnutí starých kultur a mystických rituálů s dnešním reálným obrazem světa. Nová nahrávka působí jako dialog mezi starým a moderním světem zachycený na vlnách industrialu, darkwave a ambientu. Tedy ve zvukových poryvech, kde jsou Tábor Radosti jako doma. Jsme svědky velice temných, až hororových témat, které jsou přikrývány rytmy hybného industrialu, místy až tančícího nad celým tím dostavením.

 


V některých pasážích, jako ve skladbách Samsara, Boj skončil (nalistujte si debut a srovnání) a Bardo se temné kombo docela slušně rozhýbe. V první a poslední jmenované až odváže. Rytmicky dovádí, pulsuje, tančí nad hlubinami dávných světů, ze kterých vyprovází deklamace a pokyny, které působí na mozek dnešního člověka až strašidelně upřímně. Ta rytmická složka Delog je určitě jednou z domén alba. To působí svěžeji, rozkročeněji, než třeba minulá nahrávka Egregor. To je přece jenom tužší látka na vstřebání. Delog určitě nedělá dojem něčeho nepřekonatelného, obtížného. Kdo je zvyklý, ví jaká je ruchová podstata kapely. Nové album se mi jako celek zdá více roztažené do stran, nebojácnější, vyzývavější. Tábor Radosti si zde zachovají svou mystickou auru, ale nenechají ji jen v hlubinách, donesou ji na čerstvý vzduch, kde pak působí majestátně.


Ve skladbě Europa je to spojení pradávné obřadnosti a dnešního světa nejmarkantnější. Zachycené zvukově se vším všudy. V průběhu alba naváže Europa Eurytmia, která mi zní víc jako smíření, než jako nalezení vzácné symbiózy a splynutí v jedno. Ale chápat se to dá různě. Někdo je skeptik, někdo realista a jiný třeba skrytý vizionář... Album Delog hýbe smysly a hýbe se samo o sobě. Na Tábor Radosti až nakažlivě. Porcovat detaily a sbírat jejich kousky je pak činnost, kterou si nejde jinak než užít. Laboratoř kapely byla na každém albu důmyslná a Delog se proměnami a detaily jenom hemží. Je kreativní a spojuje v sobě mnoho prvků. Je mystické, ale také hyperaktivní, i když je pořád vázáno uzlem minimalismu. Ale my víme, jak umí být i on produktivní. A na novém albu Táboru Radosti tomu tak je.

 

https://www.echoes-zine.cz/files/editor/Victimer/tr2024.jpg


Nechci ho někam řadit, porovnávat. Je to proces, v mnohém i ukazatel. Aspoň já jej tak vnímám. Asi je na poměry kapely více friendly, není to jen cesta hlubinná cesta podzemím s deklamujícími pokyny božstev, které je třeba následovat. I když zrovna na Delog si lze tyto hlasové fragmenty užít do sytosti. Jsou naprosto přehledné a jejich sdělení výmluvné. Tohle může být způsob jak pojmenovat industriální temnotu krásnou a tepavě prorokující. Vytrvalost nese štěstí, poslouchejte. I když to může svádět, že Tábor Radosti dali tentokrát dohromady přístupnější materiál, stejně je to o jeho objevování. O tajemstvích, které nevyjdou na povrch jen tak. I Delog se ukázalo albem, ke kterému je dobré mít postupný klíč. Začátek bylo jen zdání. Je to znovu hlubina s labyrintem v srdci.


A pak zákonitě musí dojít k tomu, že vypichovat části alba je nesmysl. Pro jisté pozdvižení ano, ale jinak je to v tomto ohledu spíš bulvár. Delog má své zvláštní zařazení, které svými dílky něco napovídá, ale uchopit ho znamená vzít celek jako takový. Nedrolit, nechat celkem. Můj přístup byl asi snadnější, než jsem čekal, ale smysl přišel až s podrobným zkoumáním. Jinak jsem to ani nechtěl. Delog je výživné temné album. V rámci pohybu Táboru Radosti to nejpohyblivější. Tyto zvukové koridory mají své fluidum. Doba pokročila a pokročil i výraz okultních táborníků.


Autor hodnotí:

Čtenáři hodnotí:

Tvoje hodnocení:


  DISKUZE K RECENZI

zrušit

Reagujete na komentář

Jan / 13.8.20 13:03

Říkal jsem si, že napíšu odezvu nějak komplexně v jednom odstavci, ale těch bodů k vašemu výtvoru je tolik, že půjdu krok za krokem: "Její indie podání mělo své kouzlo" - mám pocit, že tohle může říct jenom člověk, který buď indie vůbec neposlouchá (a neví tak, jak zní ten žánr udělaný kvalitně), nebo nemá ponětí jak vůbec funguje hudba samotná (neboť její "indie podání" má hrozivé nedostatky ve struktuře hudby samotné, nehledě na žánr). "Bruun cítí silné kořeny svého původu i v dnešní době" - tohle nemůžete vědět, samotný fakt, že se prezentuje "étericky" a "tradičně" neznamená, že to opravdu takhle cítí. Pak si navíc protiřečíte, když uvádíte, že album vzniklo na základě popularity streamované hudby - což dává na srozuměnou, že jde o kalkul. "...že chtěla vyjádřit všechny aspekty hněvu, které ze sebe potřebovala dostat" - KDE, ptám se, KDE cítíte na jejích předchozích albech emoci hněvu?! KDE? Alba jsou éterická, jemná (všichni to tak popisují koneckonců), Myrkur nikdy nepředávala nějakou zlost nebo hněv, tady se buď nezamýšlíte nad tím, co jste právě napsal, nebo jednoduše lžete, aby to sloužilo vašemu narativu. "sypačky v Gladiatrix, která duní v tolika rovinách, až se točí palice" - o jakých sypačkách je řeč?! Gladiatrix má přesně 2 roviny (sloku a refrén) a žádné sypačky v té skladbě nejsou, buď opět lžete, nebo dobromyslně zapomínáte (nebo máte nějaké zvláštní chápání termínu "sypačky" a směšně nízké požadavky na hudbu) "Folkesange je čistě folková deska zahraná na tradiční nástroje" - takže klavír, který zmiňujete v závěru, je pro vás také severský tradiční nástroj? A umělé efekty (echo apod.) jsou pro vás také známkou tradičnosti? "Její verze si vysloužila 50 tisíc „like“, což je velmi hodně „followers“ a Amalie si to velmi dobře uvědomuje." - ano, takže nakolik jde o její citové založení (pohanské nebo nějaké podobné, o kterém vy mluvíte na začátku a přitom nemůžete mít ponětí jak je citově založená) a nakolik o kalkul a snahu se svézt na zrovna populární vlně internetové kultury? "47 minut desky je příjemným výletem do čistě folklórního světa" - nemáte ponětí o tom, co je folklor, nikdy jste se nejspíš nezajímal o to, co to je, takže tohle slovo ve vaší větě je vyloženě směšné. Folkesange NENÍ folklor, milý kolego. Folkesange je poměrně nekompetentně vytvořený produkt, který odpovídá na hype na netu (severská kultura je momentálně in). Nejenže máte v recenzi vyložené nepravdy, dohady a pseudopoetické kecy ("kompletně prostoupená bytostí Myrkur", "Jako by zbytek krajiny pomalu zapadal sněhem a poslední světlo uhaslo", celý poslední odstavec apod.), ale zároveň se o samotné hudbě vlastně nevyjadřujete. Struktura všech písní na albu je jednoduchá až hanba (opakování refrén-sloka), melodie mají jen několik málo tónů a jsou pozvolné, aby to nebylo moc náročné (a i přesto tvrdíte, že Amalie vykazuje talent, což je naprosto směšné, myslím, že na žádný tradiční nástroj nehrajete). Tyhle věci jste opravdu neslyšel, pane kolego? A tak by se dalo pokračovat mnohem déle. Nevím, jestli to všechno je nějaké vaše nevinné bloudění v temnotě folku (který asi moc neznáte), nedostatek snahy napsat kvalitní text, nebo záměrná snaha oblbnout čtenáře vašeho zinu, že Folkesange je úžasná věc, protože jste to řekl VY. A možná, že všechno dohromady? Úroveň "hudební publicistiky" je fakt mizerná.

Kontrolní kód
opište kontrolní kód

  NOVINKY VE ZKRATCE  /  další novinky