Transfer
 
  Přihlášení  

Echoes zine - recenze rockových a metalových alb

  RECENZE

zpátky na seznam recenzí
Tenhi - Kauan

TenhiKauan

Jirka D.5.12.2010
Zdroj: CD (# Pro 007)
Posloucháno na: Technics SL-PG390 / Technics SA-EX140 / Dexon Adagio 70
VERDIKT: Hudba pro ty, kteří se dokáží zastavit a zapomenout na Matrix kolem nás. Velmi dobře zhudebněná lehká melancholie života, pro někoho plná smutku, pro jiného s jiskřičkou naděje, že snad jednou, někdy něco přijde...

Trošku jsem opět zapátral ve sbírce …. a vytáhl Tenhi. Někdy na podzim letošního roku vyšla reedice všech jejich alb a to včetně sběratelského kompletu, takže vzpomenout na začátky asi nebude tak neaktuálním krokem. O téhle kapele / projektu toho pravda nevím mnoho a celkem s podivem je, že jsem toho ani nikdy mnoho vědět nechtěl, nepátral jsem a nikdy mi to nevadilo. Tenhi jsou především o poslouchání, o vnímání hudby jako takové a všelijaké ty zákulisní pletky jdou stranou. Jejich muzika se tak trochu vymyká většinovému obsazení mé sbírky a to nejen po hudební stránce, ale hlavně co se týče působení na mě samotného.

 

Tahle finská parta je založená především na práci dvou muzikantů (Tyko Saarikko a Ilmari Issakainen), kteří výborně ovládají hru na všechny možné, myslitelné i nemyslitelné nástroje (klasika v podobě kytar, baskytary a bicích a lehká neklasika v pianu, harfě, harmoniu, didgeridu, samplech a dalších). Navíc se na Kauanu potkala další řádka muzikantů, která výsledný projev doplnila o violu, flétnu a další prvky. Na první pohled složitá kombinace mnoha instrumentů ale dává ve výsledku celkem jednoduchou, skoro bych až řekl minimalistickou hudbu, která je ovšem bohatá jiným způsobem.

 

Kauan je pro mě především instrumentálně-kytarový skvost, který nebude ohromovat virtuózními výkony (i když bych se nebál napsat, že předvedená hra je zcela excelentní), ale především vás zaujme náladou a atmosférou nahrávky samotné. Jinde než ve Finsku u jezera, v osamění ducha, by asi něco podobného vzniknout nemohlo a samotného mě překvapuje, jak snadno se nechávám unést do dalekých zákoutí země tisíce jezer. Album je naplněno velmi lehkými a příjemně melancholickými melodiemi a laskavým, čistým zpěvem – ideální kombinace pro dlouhé zimní večery, kdy by se měl každý na chvíli zastavit, zhasnout světla, zapálit svíčku a vnímat, jak krásná dokáže být hudba. Na tomhle albu se nikam nespěchá, není kam ….. čas se zastavil ….. a hodiny ukazují stále stejný čas. Aspoň trochu jej zpomalit! Touha každého z nás, kdo by nechtěl zastavit okamžik? Kolik z nás si tak žalostně uvědomuje, jak nám odtikávají pozemské hodiny. Neúprosně. Každý den. Kauan je hudba, která sice nemá tu moc vrátit čas zpátky, ale lehce jej přibrzdí, aspoň do takové míry, že si všimnete, kolik je kolem vás zajímavých věcí a že stojí za to o nich přemýšlet…


Autor hodnotí:

Čtenáři hodnotí:

Tvoje hodnocení:


  DISKUZE K RECENZI

zrušit

Reagujete na komentář

Jan / 13.8.20 13:03

Říkal jsem si, že napíšu odezvu nějak komplexně v jednom odstavci, ale těch bodů k vašemu výtvoru je tolik, že půjdu krok za krokem: "Její indie podání mělo své kouzlo" - mám pocit, že tohle může říct jenom člověk, který buď indie vůbec neposlouchá (a neví tak, jak zní ten žánr udělaný kvalitně), nebo nemá ponětí jak vůbec funguje hudba samotná (neboť její "indie podání" má hrozivé nedostatky ve struktuře hudby samotné, nehledě na žánr). "Bruun cítí silné kořeny svého původu i v dnešní době" - tohle nemůžete vědět, samotný fakt, že se prezentuje "étericky" a "tradičně" neznamená, že to opravdu takhle cítí. Pak si navíc protiřečíte, když uvádíte, že album vzniklo na základě popularity streamované hudby - což dává na srozuměnou, že jde o kalkul. "...že chtěla vyjádřit všechny aspekty hněvu, které ze sebe potřebovala dostat" - KDE, ptám se, KDE cítíte na jejích předchozích albech emoci hněvu?! KDE? Alba jsou éterická, jemná (všichni to tak popisují koneckonců), Myrkur nikdy nepředávala nějakou zlost nebo hněv, tady se buď nezamýšlíte nad tím, co jste právě napsal, nebo jednoduše lžete, aby to sloužilo vašemu narativu. "sypačky v Gladiatrix, která duní v tolika rovinách, až se točí palice" - o jakých sypačkách je řeč?! Gladiatrix má přesně 2 roviny (sloku a refrén) a žádné sypačky v té skladbě nejsou, buď opět lžete, nebo dobromyslně zapomínáte (nebo máte nějaké zvláštní chápání termínu "sypačky" a směšně nízké požadavky na hudbu) "Folkesange je čistě folková deska zahraná na tradiční nástroje" - takže klavír, který zmiňujete v závěru, je pro vás také severský tradiční nástroj? A umělé efekty (echo apod.) jsou pro vás také známkou tradičnosti? "Její verze si vysloužila 50 tisíc „like“, což je velmi hodně „followers“ a Amalie si to velmi dobře uvědomuje." - ano, takže nakolik jde o její citové založení (pohanské nebo nějaké podobné, o kterém vy mluvíte na začátku a přitom nemůžete mít ponětí jak je citově založená) a nakolik o kalkul a snahu se svézt na zrovna populární vlně internetové kultury? "47 minut desky je příjemným výletem do čistě folklórního světa" - nemáte ponětí o tom, co je folklor, nikdy jste se nejspíš nezajímal o to, co to je, takže tohle slovo ve vaší větě je vyloženě směšné. Folkesange NENÍ folklor, milý kolego. Folkesange je poměrně nekompetentně vytvořený produkt, který odpovídá na hype na netu (severská kultura je momentálně in). Nejenže máte v recenzi vyložené nepravdy, dohady a pseudopoetické kecy ("kompletně prostoupená bytostí Myrkur", "Jako by zbytek krajiny pomalu zapadal sněhem a poslední světlo uhaslo", celý poslední odstavec apod.), ale zároveň se o samotné hudbě vlastně nevyjadřujete. Struktura všech písní na albu je jednoduchá až hanba (opakování refrén-sloka), melodie mají jen několik málo tónů a jsou pozvolné, aby to nebylo moc náročné (a i přesto tvrdíte, že Amalie vykazuje talent, což je naprosto směšné, myslím, že na žádný tradiční nástroj nehrajete). Tyhle věci jste opravdu neslyšel, pane kolego? A tak by se dalo pokračovat mnohem déle. Nevím, jestli to všechno je nějaké vaše nevinné bloudění v temnotě folku (který asi moc neznáte), nedostatek snahy napsat kvalitní text, nebo záměrná snaha oblbnout čtenáře vašeho zinu, že Folkesange je úžasná věc, protože jste to řekl VY. A možná, že všechno dohromady? Úroveň "hudební publicistiky" je fakt mizerná.

Kontrolní kód
opište kontrolní kód

  NOVINKY VE ZKRATCE  /  další novinky