|
|
||||||||||
Instrumentální post-rock může mít stovku tváří, znít stokrát zajímavě anebo taky stokrát stejně a zaměnitelně. Instrumentální post-rock taky může vstřebávat nepřeberné množství vlivů (no dobře, tak aspoň pár jo) a tak se alespoň pokusit vymanit z poměrně pevného sevření žánrovými pravidly. A právě kapely, které tohle zkouší, umí a úspěšně hrají, je potřeba si hýčkat. Není jich moc.
Logická zkratka by mohla vést k tomu, že právě Térébenthine budou tou chytrou horákyní mezi post-rockovou šedí, ale byla by to zkratka hodně zjednodušující. Pravdou je to, že Térébenthine se zdaleka neomezují na běžné představy o žánru a dokonce bych se nebál tvrdit, že je místy rozbíjí napadrť. Experimentují. Snaží se působit umělecky. Běžná kompozice u nich prakticky neexistuje, disharmonické postupy vládnou, tempo se mění, rytmus jakbysmet, noise rock číhá hned zpoza rohu. Chvílemi je to celkem slušná matematika a pamatovat si všechno chce mít za ušima.
Hned v úvodu jsem zapomněl napsat, že Térébenthine jsou duo omezené kytarou a bicími. To je vše. Jejich muzika tomu samozřejmě odpovídá, i když místy mám dojem, že těch kytarových stop je víc. Kouzla a čáry, ale taky možná prostá neznalost pisálkova.
Album Visions se jmenuje naprosto přesně tak, jak hraje. Po celou dobu poslechu mám dojem, že poslouchám improvizaci a momentálně zhudebněné pocity obou autorů. Skládat to zítra, mohlo by to dopadnout jinak. Vyznat se v kompozicích nejde - nemají moc pravidel, nemají zapamatovatelná místa a pokud ano, jsou malá, krátká, nevýznamná. Předěly mezi jednotlivými skladbami jsou pouze teoretické milníky, v rámci skladeb samotných jsou skoky občas zásadnější a tak vlastně poslech splývá v jeden celek zarámovaný pouze počátkem a koncem. A dát si ho na záda celý, to už je slušná zátěž.
Ono z toho, jak to tady popisuju, asi celkem jasně vyplývá jistá nepřístupnost, komplikovanost a posluchačská nevstřícnost. Ne, Térébenthine si na pěkné písničky nehrají a posluchače vyžadují odolného. Odměna? Žádná. Ber, nebo nech být. Náš svět je náš svět a cizím vstup pouze na vlastní nebezpečí.
Visions je zkrátka deska pro pátrače. Ani bych neřekl pro náročné, protože těžko říct, co takovému odolnému a trpělivému posluchači nakonec přinese. Neskrývám pocit, že občas mi album přijde jako taková hra na komplikovanost a umění pro umění, které se snaží být náročné, složité, ale tak nějak už zapomnělo, proč to celé vlastně vzniklo. Ale třeba se jen mýlím a je za tím něco víc.
Prostě vize. V jednoduše provedeném 4-panelovém digipaku, v kooperaci podzemních vydavatelů, s ostřejším a místy až noisově rozostřeným zvukem. Taky překvapivě s hidden trackem na úplném konci, což se dneska už moc často nevidí. Prostě vize.
Autor hodnotí:
Čtenáři hodnotí:
Tvoje hodnocení:
Label:Atypeek Music / Poutrage / Pied de Biche / Arbouse
Vydáno:Březen 2017
Žánr:instrumental / post / math / noise rock
Barre Guillaume - kytary
Giacomelli Raphaël - bicí
1. Au Nom Du Paère
2. Poupée Charette
3. Un Jour Encore
4. Phil Jackson
5. Goutte d'Eau
6. Mer Noire
Forgotten Tomb
Nightfloating
False Fed
Let Them Eat Fake
Kludde
De Horla
Nine Inch Nails
Hesitation Marks
Obsidian Kingdom
Mantiis – An Agony in Fourteen Bites
Death Karma
The History Of Death & Burial Rituals part II
Deftones
White Pony
Ancestors Blood
A Moment of Clarity
Rotting Christ
Lucifer over Athens (live)
Downfall Of Nur
Umbras De Barbagia
Shuffle
#WontTheyFade?
Jakkoliv je tvorba z posledních let kdysi legendárních Ministry spíše pro legraci, zatím to vypadá, že Al Jourgensen z nastoleného směru do hlubin nes...
17.4.2025Kdož jste ještě nezachytili, v souvislosti aktuálním nadílkou dvou EP De Toorn a With Fang And Claw zveřejnili Amenra videoklip ke skladbě Salve Mater...
17.4.2025Na 6. června u Napalm Records chystají novou studiovku švédských Katatonia. Jmenovat se bude Nightmares as Extensions of the Waking State a akurátně z...
17.4.2025Domácí thrashmetalová formace Exorcizphobia slaví 20 let fungování a při té příležitosti ohlašuje několik novinek. Tou první je zveřejnění živého konc...
17.4.2025Nový hudební projekt nazvaný Šalba v sobě pojí autorskou tvorbu Deadyho z Dark Gamballe a hlas Broni Míky ze Satisfucktion a aktuálně můžete poslechno...
© ECHOES 2012, All Rights Reserved
Logo & web design by © Ondrej Hauser
Code by Ivosch
Runs on © iSys
Všechny články a recenze na stránkách echoes-zine.cz podléhají licenci Creative Commons
Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Unported.