Transfer
 
  Přihlášení  

Echoes zine - recenze rockových a metalových alb

  RECENZE

zpátky na seznam recenzí
The Black Heart Rebellion - People, When You See The Smoke, Do Not Think It Is Fields They

The Black Heart RebellionPeople, When You See The Smoke, Do Not Think It Is Fields They're Burning

Symptom29.4.2016
Zdroj: mp3 (320 kbps)
Posloucháno na: PC / Creative GigaWorks T40
VERDIKT: Vydat obsažné album se silně uhrančivou atmosférou končí častěji nenaplněným předsevzetím než splněným záměrem. Důvodem k radosti je, že The Black Heart Rebellion se splnit podařilo.

Od svého založení prodělala kapela přerod z post-metalové naděje k experimentálnímu rocku s východními rytmy. Cílevědomost spolku zůstala touto transformací nedotčena a je věcí osobní odvahy, jestli se člověk vydá jen po povrchu alba nebo prozkoumá vnitřní obsah, který je svým způsobem duchovní cestou. Někdejší účast zpěváka Amenry, Colina Van Eckhouta, budiž vzpomínána v dobrém; současná tvář zosobněná hlasy Pietera Uyttenhovea a Alexandera Maekelberga jizvami na kráse také netrpí. Jejich výraz umí být jak výhružný, tak uklidňující.

 

Nato kolika zvuky album oplývá, nestojí v pozadí příliš početný ansámbl. Jako již tradičně hudba nepřekvapuje ani tak technikami hry jako podáním, osobitostí interpretace, která činí z těch několika málo not, které jsou k dispozici, takřka bezednou studnici možností. V hudbě The Black Heart Rebellion cítím hráčskou a skladatelskou obratnost. Výsledný patos dělá z alba fantastický poslechový zážitek na pomezí post-metalových náznaků, alternativního rocku a folklórní psychedelie. Do žádných větších srovnávacích akcí bych se nepouštěl, ale album mi občas evokuje tuzemské kapely typu Nod Nod, na mysl přichází také Godspeed You! Black Emperor a dokonce i taková Wardruna.

 

Album může být jak příjemným jednorázovým rozptýlením, tak chuťovkou pro melancholičtější posluchače. O tom, jak budou skladby publikem rezonovat, rozhoduje nevyzpytatelná proměnná momentálního rozpoložení. Po většinu času drží album vážnější notu a není těžké představit si tóny třetí Om Benza Satto Hung na pozadí dlouhých záběrů kamery vykreslující intenzivní obrazy napětí. Belgičané těží ze svých nástrojů maximum, které má velmi blízko k vrcholu. Pátá Near To Fire For Bricks by mohla s přehledem rozšířit akustické mini Afterlife spřízněných krajanů Amenra.

 

Těkavé chvíle štěstí nacházíme každý z nás jinde, a jak silným zdrojem se album ukáže, je těžké odhadnout. Mystickým nádechem skladeb rozechvívají The Black Heart Rebellion různé vnitřní struny. V symbolické rovině působí obal dojmem pozvánky a třpytivá cihlička zlata je výstižným podobenstvím vlastního obsahu. Osobně nemohu než doporučit s poukazem na suverénní projev a celkovou konzistenci.

 


Autor hodnotí:

Čtenáři hodnotí:

Tvoje hodnocení:


  DISKUZE K RECENZI

zrušit

Reagujete na komentář

Daniel / 9.6.18 10:17

Už i v black metalu hraje hlavní roli marketing. Musím ale ocenit geniální rozhodnutí zúčastněných, při vědomí svých schopností, vytvořit ten humbuk kolem a dostat se na vrchol. Samotné hudbě totiž chybí skoro vše - hraje se tradiční black metal ve značně neinvenční podobě, instrumentální schopnosti jsou nevalné, vše dorazí pro danou nahrávku nevhodný zvuk. Přitom gregoriánské chorály mají na albu už Orphanage v dobách, kdy leckdo z téhle party nejspíš tahal ještě kačera a v podstatně lepší a invenčnější podobě. Marná sláva, Madonna má erotiku a skandály a Batushka mají liturgii a strašně tajemnou image, což mimochodem opět není vůbec nic originálního. Ale vzhledem k úrovni tvorby je to opět logické rozhodnutí, které fantasticky zafungovalo. Mimochodem ten kontrast je ještě větší, když si uvědomíme, jaký je rozdíl mezi schopnostmi a popularitou mezi Batushka a Et Moriemur. Batushka 67 132 liků, Et Moriemur 1358 liků.

Kontrolní kód
opište kontrolní kód

  NOVINKY VE ZKRATCE  /  další novinky