Transfer
 
  Přihlášení  

Echoes zine - recenze rockových a metalových alb

  RECENZE

zpátky na seznam recenzí
The Butcher

The Butcher's RodeoGhosts in the Weirdest Places (EP)

Jirka D.14.2.2014
Zdroj: CD v paper sleeve, promo od agentury
Posloucháno na: SONY CDP-XA5ES / SONY TA-F 730ES / ELAC CL 82
VERDIKT: Když už ne progres, tak alespoň upřímnost a energie, když už jedeme v mantinelech žánru, tak ať to má drajv

Úvod první skladby mi připomněl mou dávnou přítelkyni Amen, kapelu Casey Chaose, ale další dění se ubírá jinam. Ne, nového a převratného The Butcher’s Rodeo nevymýšlí nic, sekají svůj hardcore energicky a čistě jako mistr od řeznického fochu, krajně disharmonické kytarové rify střídají naslazenými refrény a přitom nesklouzávají ani do zbytečné komplikovanosti, ani do laciné podbízivosti.

 

Nepíše se mi to snadno, ale tohle EPko se mi svým způsobem zamlouvá. Skladby mají sice obdobnou strukturu, ale díky krátké stopáži desky se tenhle mustr nepřejí, prudce nápaditého není k nalezení mnoho, ale předvedený materiál je funkční, má jasný směr a je za ním cítit hromada propocených trik. A to se mi líbí – když už ne progres, tak alespoň upřímnost a energie, když už jedeme v mantinelech žánru, tak ať to má drajv.

 

 

Mohlo by se skoro zdát, že hledám omluvy a snažím se z nahrávky vycucnout něco víc, než nabízí sama, ale zdání klame. Předně tahle pětice nejsou žádná ořezávátka a svoje nástroje ovládají bravurně - kytary vás povodí po pestré paletě výraziva (od domácí sekané k silně návykovým melodiím), vokál s jistotou utáhne nasraný řev i čisté polohy v refrénech, bicmen perfektně nakopává celou mašinérii vpřed a něco pěkného bych napsal i k baskytaře, kdyby ji v mixu o chlup vytáhli a byla víc slyšet. Chci tím říct, že po technické / instrumentální stránce je tahle nahrávka naprosto v pořádku (kromě natlačeného zvuku), což se dá u předskokanů Protest the Hero tak nějak čekat.

 

V sedmičce skladeb je zatěžko hledat vyloženého favorita nebo naprostý propadák, úroveň celé nahrávky je v rámci nevelkých nuancí sjednocena, hluchých míst bez zřejmého smyslu je minimum a jsou roztroušena tak nahodile, že celkový dojem z alba nekazí. Na druhou stranu jsou stejně vzácné vyloženě výborné nápady, po cestě jich mnoho nepotkáte a spokojit se budete muset se společností „jen“ energické muziky, byť dobře zkomponované a s přehledem zahrané. A na to je těch sedmadvacet minut tak akorát, při delším čase by hrozilo přejedení ... takže konec řečí, press play, hands up and shake your ass.

 

The Butcher’s Rodeo


Autor hodnotí:

Čtenáři hodnotí:

Tvoje hodnocení:


  DISKUZE K RECENZI

zrušit

Reagujete na komentář

Štěpán Šimek / 27.1.14 11:45

Mně se recenze na Echoes zine líbí a velmi oceňuji, že dáváte prostor i kritice formální zvukové stránce alba. Nicméně dodnes jsem zcela nepobral tzv. fenomén Loudness war. Jakž takž ho registruji při remasterovaných vydání nějakých klasik 70./80. let, ale obecně si myslím, že problémem je spíše u vybraných žánrů. Kupříkladu "Halo of Blood" od COB má dle dr.loudness-war.info velmi špatné skóre, avšak při běžném poslechu jsem nic špatného nezaregistroval. Prostě metalová nahrávka by asi měla mít tento typ "přebuzeného" zvuku, avšak jedním dechem dodávám, že ten samý zvuk by se nehodil třeba pro nu jazz. Osobně ale Loudness war považuji spíše za marginální problém a při subjektivním poslechu ho nijak výrazně neregistruji (tedy pokud nějaké album není přebuzené už fest, hlavně ty různě tranceové či electro počiny typu Junkie XL, sice parádní muzika, ale na dlouhodobý poslech na sluchátkách nepoužitelná). Podotýkám, že hudbu poslouchám nejčastěji na špičkovém flac přehrávači Fiio X3 s relativně slušnými sluchátky Sennheiser HD 239. Pak Na věži Yamaha s vintage hi-fi regálovýma bednama z 90. let ho pak neregistruji prakticky vůbec.

Kontrolní kód
opište kontrolní kód

  NOVINKY VE ZKRATCE  /  další novinky