Transfer
 
  Přihlášení  

Echoes zine - recenze rockových a metalových alb

  RECENZE

zpátky na seznam recenzí
The Devil & The Universe - Folk Horror

The Devil & The UniverseFolk Horror

Victimer21.12.2017
Zdroj: mp3 (320 kbps)
Posloucháno na: dešti a anglickém trávníku
VERDIKT: Prostředí anglického venkova, po krk v plískanicích a v těsném doslechu atmosféry starých hororů. Tak je vedeno čtvrté album formace, která žije zvuky a vizemi temnoty. Album, které potvrzuje status, ale neomračuje svou silou.

Tak si zase na pár minut potemníme. Necháme se zlákat pozoruhodnou tvorbou kozlích zjevení, jenž si říkají The Devil And The Universe a libují si v instrumentálním podrývání poslední špetky naděje. Pojďme si spolu s nimi projít pár metrů zhasnutou krajinou, zalapat po dechu po zvráceném zážitku, nebo se rozběhnout po poli v domnění, že kousek za ním je civilizace a tudíž snadná pomoc. Jaké je pak překvapení, když tomu tak není. A trvá to už čtyři alba.


Je jednoznačné, že tvorbu rakouské kozlí jednotky musíme pojmenovat jako mystickou, ponurou, zkrátka takovou, která pomáhá provázat mysl s odvrácenou stranou dobra. A to mají malí i velcí gotici (a jim podobní) rádi. Nechat se odklonit od světla a s roztomilým šklebem ve tváři vtáhnout do prostředí zakázaného ovoce. Tam, kde vládne napětí a děsivost si podává ruku s vnitřní nadržeností. Vždyť přece pořád platí - nejvíc přitažlivé je to, co se nesmí. A zrovna tak to funguje i v rámci produkce elektronického čarodějnictví The Devil And The Universe.

 

 

Jaká tedy novinka těchto tajemných stvoření je? Atmosféricky i hudebně se drží blátivých stezek, kde vládne opar a deka na pozitivně nastavené části mozku. Znovu nabízí chytlavé spojení tmy s chutí podráždit ucho sladkostí, kdy jde strach do pozadí a vítězí zvědavost. Každý se může chytit. Na novince je ale tohle chytání o něco méně frekventované. Folk Horror je albem pohrouženým do svých deštěm promoklých epizod a až tolik chytlavosti (kromě skvělé Willow Dance) nenabízí. O to víc však dodržuje dané téma a hledá si nové výrazové cestičky, jak obohatit dosud známé kozlí excesy. Je zřejmě tím nejgotičtějším albem diskografie kapely, už jen proto, že plnými doušky uchlastává z lahve starých hororových filmů a jejich klišé.

 

Jednoduchá údernost a zapracování post industriálních, EBM, či post punkových momentů, jako tomu bylo na Haunted Summer, je ta tam. K mání není ani vznešená mystika Benedicere, kde se Dead Can Dance na chvíli stali duchy v prostěradlech a drze provětrali nádvoří. Každá ze tří předchozích desek má své kouzlo, zvláštní fluidum a je schopna zajistit zvýšené vnímání. Většinou na hodně solidní úrovni.

 

http://www.echoes-zine.cz/files/editor/Victimer/the%20devilgoats2.jpg

 

Ani s novinkou tomu není jinak, ale co se týká vnímání, mám ji spíš jako pozadí. Pozadí klidného večera o samotě i jako pozadí dosavadní diskografie The Devil And The Universe. V minulosti mne tahle kozlí farma strašidel uspokojovala víc. Jde o pojetí alba, o jeho rozvíjená témata, která si sama o sobě berou co potřebují docela inteligentně, ale skutečná uhrančivost a kousek geniality mi chybí. Mám zkrátka raději dynamičtější projev kapely a pokleslým horůrkem také zrovna neprokládám své domácí povinnosti. Diskotéka The Church Of The Goat mě vyloženě prudí, ale to už je pak pouze o tom, kdo má kde svou hranici vkusu. Mně už na konci alba trpělivost pomalu dochází a hranice je o jednu šlápotu v kaluži překročena...


Folk Horror je možná tou nejzvláštnější a nejodtažitější deskou v diskografii The Devil And The Universe. Možná ji stále neumím pochopit a možná mi v její temnotě něco uniká. Tak či tak, něco mi na ní schází a ze všech alb kapely ji poslouchám s nejmenším zaujetím. Přesto nadprůměr, to bezesporu ano.


Autor hodnotí:

Čtenáři hodnotí:

Tvoje hodnocení:


  DISKUZE K RECENZI

zrušit

Reagujete na komentář

Corvus / 11.8.19 10:54

Tohle je skutečně zářez do letitých, nevyvětraných koutů mozkových záhybů. Sice mi táhne na 40, ale na své začátky s dřevní podobou black metalu nedám dopustit. Dodnes obdivuji, kam se celá black metalová scéna dokázala posunout (Emperor, Enslaved, Ulver, Satyricon atd. a jejich vývoj v čase a všichni jejich následovníci), ale ten neopakovatelný pocit, atmosféra, spjatost s přírodou, rebelie, vnitřní kruh a všechny ty misantropií a legendami opředené legendy... to je pro mě jednoduše zhmotnění black metalu v nejkrystaličtější podobě, který se už nikdy nebude opakovat. Počátek '90 let a má fascinace veškerou severskou produkcí mě natolik pohltila a prosákla mnou, že se do smrti nezbavým až nábožené úcty k této formě black metalu. Dodnes kupuji vše, na co sáhne Fenriz a Nocturno a ať už jsou to MARDUK nebo IMMORTAL, nenechám si z jejich produkce nic ujít. Nicméně ten prasácký zvuk a opravdovost, ta čiší pouze z ranné tvorby. Možná primitivnější, ale o to skutečnější. Ať to zní jako sebevětší klišé. Nemám rád, když se black metal dnešní doby snaží vrátit do oněch časů a a priory se například vyrobí opravdu hnusný obal nahrávky, schválně se ve studiu zkurví zvuk jak je to jen možné a všechno to zní jako z hajzlu. Vyznívá to trapně, samoúčelně a především to v kontextu dnešní doby působí celé směšně. Pořád nevím, zda třeba takový Blackosh v současné době se vším tím "udělám si amatérský obal v malování ve windows, kde splácám ty nejhorší možné kliparty stažené z googlu", je fajn nebo je to prostě jen trapné... Stejně tak zvuk, uměle zprasený, aby to bylo jako že "true". Podle mého názoru nelze opakovat unikátní konec '80 a začátek '90 let na poli black metalu. Zdá se, že jediná opravdu pravověrná cesta je způsob, jakým to dělá ČERNÝ KOV. Za mě klobouk dolů a při tůrách přírodou a při focení brouků se nechám unášet tímto dílem. Díky, pánové za to mrazení!

Kontrolní kód
opište kontrolní kód

  NOVINKY VE ZKRATCE  /  další novinky