|
|
||||||||||
Také patřím k těm proklatcům, co propadli hrůznému dílu obskurního mistra děsivé literatury H. P. Lovecrafta a spatřují ony strašlivé entity za každým rohem. Onehdy jeho dílo vyšlo souborně v pěti svazcích s ilustracemi Františka Štorma a strach z Prastarých a hlavně Yogg Sothothů znovu vzrostl na neúnosnou míru. Jejich děsivé výkřiky Tekeli-li v Horách šílenství zapůsobilo evidentně i na francouzské podivíny, kteří pak svoji hrůzu zhmotnili v podobě hudebního jazyka. Výsledek jejich práce produkují pod jménem jasným jako sníh v Antarktidě, kde se oni prastaří schovávají, a sice THE GREAT OLD ONES.
Oproti debutu „Al Azif“ (2012), kterému se rovněž dostalo uznání, je nová deska „Tekeli-li“ výrazně vyspělejší. Nevím, na kolik můžeme i nadále hovořit o hudebním obsahu jako o black metalu, ovšem zprofanovaná kategorie „post“ je tentokrát vcelku výstižná. Myslím, že k post rockovému světu má současná etapa TGOO hodně blízko, ale s tím, že pěvecká rovina zůstává extrémní. Nedočkáme se sice havraního skřehotu nebo něčeho podobného, jde spíše o hrdelní skřeky a řevy, co dáví pradávná tajemství. Ostatně, jste-li výhradními fanoušky černého stylu, vyhněte se TGOO velikým obloukem. Naopak máte-li rádi starší desky Wolves In The Throne Room, Odem Arcarum nebo Altar of Plagues, zbystřete svoje smysly, protože „Tekeli-li“ je určeno právě pro vás. Jen s tím rozdílem, že TGOO trochu postrádají šokující překvapení, které právě zmíněné kapely na svých deskách zatím přinášely.
„Tekeli-li“ je výborné album, skvěle vymyšlené a zahrané, ale mnohokrát se přistihnete, že předvídáte, co se stane. Že se sice uklidníte, když se stane to, co jste čekali, ale byl bych raději, kdyby kapela, která se pohybuje v takové kategorii, moje city a smysly spíše rozbouřila a třeba i naštvala. Nicméně pominu-li tuto výtku, nemám už žádnou, ostatně mnoho míst je jednoznačně dechberoucích. Možná ještě malinká poznámečka ke zvuku - kytary bych ocenil ostřejší a bicí mlaskavější.
„Je Ne Suis Pas Fou“ je velice krátkou skladbou, která však skvěle uvede mohutné kolo velehor do pohybu. Z ticha se linoucí zvuky v melancholickém duchu plném naděje krásně korespondují s názvem této tiché písně „Nejsem blázen“. „Antarctica“ z kraje zadrhává v kilech a následující obrovskou masívnost tutlá před smysly výzkumníků. Hnedle trojice kytar je využita co to dá a pak se můžete těšit vyrovnaného prolínání post rocku s temným metalem, blacku s jazzovým feelingem hravé rytmiky. Pánové si s námi hrají nebezpečnou hru na to, co vydržíme. Často se ocitneme v jejich zajetí, když ženou melodii do extáze, dech se nám krátí a najednou bác! Citlivá melodie nás ukonejší jako konec hry mučícího vraha. Kolem nás vane ostrý vítr a zádumčivé ticho.
„The Elder Things“ je trýznivě zlá. Měli byste se bát otočit a rychle utíkat pryč, jde o život. Při výstupu na horu smrti uslyší ten vnímavější jakoby kvákavý jekot TEKELI-LI!!! „The Ascend“ je famózní černá jízda s velice chytlavou melodií. „Behind The Mountains“ je pak monument jejich snažení. Bezmála osmnáct minut psychedelického pekla není ničím natahováno, uměle prodlužováno a stejně tak nenudí opakováním a držením se několika málo nápadů. Je to velice silná skladba, bohatá na neuchopitelné pocity. Atmosféra graduje v excelentním oparu a posluchač až s nevolí doputuje spolu s ní ke konci alba.
Není jednoduché ohodnotit podobný monument v několika větách a nechci ty, kteří dočetli až sem, odkazovat fádními slovy k poslechu samotnému. Což samozřejmě beze strachu učiňte, jste-li nakloněni jak Lovecraftovi, tak netradiční muzice plné ostrých loktů, dlouhých kompozic, hrůzy, ale i podmanivých melodií. Pro příště bych ocenil méně míst, kdy dopředu víte, co se bude dít. Na mysl se ale dere jízlivá poznámka, že takto hudba krásně koresponduje s literární předlohou. Při čtení Lovecraftovy prózy většinou také tušíte, kdy na vás vybafne nějaké to monstrum a kdo zemře. Přesto všechno tak nějak věřím, že by se mohli The Great Old Ones zapsat do hudební encyklopedie tučnějšími písmeny. Mají výborně našlápnuto.
Autor hodnotí:
Čtenáři hodnotí:
Tvoje hodnocení:
Dagon / 20.4.16 17:20odpovědět
Dnes som si po dlhšej dobe opäť pustil tento skvost a musím uznať, že čas neubral nič na jeho zlovestne mrazivej kráse. Skôr napak.
Label:Les Acteurs de L'Ombre Productions
Vydáno:Duben 2014
Žánr:post black metal
Jeff Grimal - zpěvy, kytary
Xavier Godart - kytary
Léo Isnard - bicí
Sébastien Lalanne - basa
Benjamin Guerry - zpěvy, kytary
1. Je ne suis pas fou
2. Antarctica
3. The Elder Things
4. Awakening
5. The Ascend
6. Behind the Mountains
The Great Old Ones
EOD: A Tale of Dark Legacy
Pergamen
Nuber Atra
Wovenhand
Star Treatment
Acherontas
Faustian Ethos
Vampillia / The Body / Thou
You, Whom I Have Always Hated // The Tears Of Job // xoroAHbin
Cryptopsy
As Gomorrah Burns
Centinex
Redeeming Filth
Prosternatur
Abyssus Abyssum Invocat
The Corona Lantern
Certa Omnibus Hora
Fiona Apple
The Idler Wheel...
Dark Angels
Forever & Ever (EP)
Domácí kapela Bratrstvo luny ohlašuje příchod pátého studiového alba vydáním prvního singlu Vodopády. Nové album se bude jmenovat Aquarius s podtitule...
2.5.2024Jak už jsme oznámili dříve, na MetalGate právě vychází další knižní titul, který se po řadě blackmetalových tentokrát věnuje death metalu a grindcoru....
2.5.2024Pathology zveřejnili klip ke skladbě Psychotronic Abominations z připravované řadovky Unholy Descent, která vyjde 17. května u Agonia Records.
2.5.2024October Tide natočili klip ke skladbě Unprecedented Aggression z loňské řadovky The Cancer Pledge (naše recenze)
1.5.2024Floridští rouhači vydali koncem dubna nové album nazvané Banished By Sin. Obsahuje dvanáct skladeb znějících jako ten správný chlív.
© ECHOES 2012, All Rights Reserved
Logo & web design by © Ondrej Hauser
Code by Ivosch
Runs on © iSys
Všechny články a recenze na stránkách echoes-zine.cz podléhají licenci Creative Commons
Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Unported.