Transfer
 
  Přihlášení  

Echoes zine - recenze rockových a metalových alb

  RECENZE

zpátky na seznam recenzí
The Mad Trist - Animals & Acrobats

The Mad TristAnimals & Acrobats

Victimer7.7.2013
Zdroj: flac
Posloucháno na: PC, KOSS KTX/PRO1
VERDIKT: Původně plachý rockový minimalismus, který svou hravostí maže nesmělost a baví víc než dvě třetiny své hrací doby.

Následující řádky patří zemi tulipánů, větrných mlýnů a davů cyklistů v ulicích měst. THE MAD TRIST je čtyřhlavá alternativně rockující kapela z Nizozemí. Kapela, která mě zaujala teprve před pár dny, tedy v souvislosti se svou druhou nahrávkou, jenž by vedle zvířátek a akrobatů mohla potěšit také jedince nakloněné minimalisticky vedenému bigbítu. Hudba THE MAD TRIST je totiž především o jisté aranžérské skromnosti, která na první místo staví skladbu jako takovou, než její košaté doprovody. Netřeba jich, netřeba ani přílišného humbuku kolem. Pojďme si se vší pokorou zahrát a pokusit se jen tak mimochodem nahrát dobré album. Takhle na mě zpočátku THE MAD TRIST působili a tak jsem k nim sám přistupoval. Odtud jsme přátelé. Na pivo spolu nechodíme, ale máme si co říct při každém setkání.

 

Novinka "Animals & Acrobats" dobrým albem skutečně je. Ukazuje na něm skladatelsky plodnou partičku, dokonale zastiňující svou debutovou položku, která se sice příjemně poslouchá, ale kvalit novinky nedosahuje. THE MAD TRIST se vedle aktuální desky stali dospělejšími a hlavně schopnějšími vyloudit ze svých střídmých písniček víc, než jen onu na piedestal postavenou střídmost. Kluci od mlýnů jsou totiž všemi mastmi mazaní, takže se z jejich celkového naturelu dá posbírat mnoho inspirací a kliček popírající jen dřevní rockerství. Hned na začátku hledíme vstříc post punkové myšlence (Lack Of Light), která krouží nad úvodní skladbou alba a posílá ji pod zamračené nebe, aby se pak proměnila v živelný refrén. Bez laciných depresí a zármutků, pěkně svižně a upřímně. Po různu postavených nálad se dá na albu nalézt dost a dost. Dojde i na popíkovější kousky a vedle typické bigbítové práce, se dá omrknout pár dalších příbuzných žánrů, které se chtě nechtě na rock nabalují a dělají jej barevnějším. A především je poznat, že se chlapci dobře baví, což je základ nad základy. 

 

V co je možné opravdu doufat, je umění THE MAD TRIST poslat do skladby chytlavý refrének, nebo nějakou tu finálně gradační přidanou hodnotu, aby se pak zase stáhli a okatě ze sebe nedělali machrující rebely. Rebelie se totiž dá zorganizovat. Škoda, že THE MAD TRIST nejsou v nejlepší kondici po celou dobu alba, protože jinak bych hodnotil ještě výše. Postupně jako by jejich sympatická hra kočky s akordem, myší a posluchačem trochu opadla a vše už se zdálo být dávno zahráno a veselí střídá mírná nepřítomnost. I tak jsem spokojený a mám tuhle desku vážně rád. Moc dobře jsem věděl, že tady budou převládat ta kladná a přátelsky hřejivá slova. Zaslouženě.

 

 


Autor hodnotí:

Čtenáři hodnotí:

Tvoje hodnocení:


  DISKUZE K RECENZI

Kontrolní kód
opište kontrolní kód

  NOVINKY VE ZKRATCE  /  další novinky