|
|
||||||||||

Thyrfing je přesně ta kapela, o které jsem věděl, že existuje, ale ničím mě nikdy neoslovila a neponoukla, aby mi stačilo pouze zběžné zjištění, že existuje. V době jejich eponymního debutu a krapet výraznější dvojky Valdr Galga jsem se vikinskému blacku věnoval dosti zevrubně, nicméně tehdejším ikonám ranku – Enslaved, Borknagar, Helheim nebo Vintersorg se Thyrfing nemohli ani přiblížit. Pamatuju si chválu na jejich triko, která přišla o pár let později a pak… A pak jsem zapomněl, že něco takového jako Thyrfing vůbec existuje. Vytěsnil jsem jejich jméno a vlastně až na zmíněné ikony (ty rostly dál a výš) zanevřel na celý ten pohanský cirkus. Pod nánosem hopsavých poz(s)érů jsem neměl chuť věnovat pozornost ničemu, co čpělo folkem.

Nicméně onehdy (osm let, uf!) jsem zakopl o jejich předposlední desku De ödeslösa a já s úžasem zíral, kam se kdysi triviální kapela dokázala vyškrábat. Potěšil mě nový zpěvák, kterým je Jens Rydén z původních Naglfar. Taktéž mi udělala radost pečlivá práce se skladbami, zvukem a dynamikou. Na své poslední řadovce Vanagandr Thyrfing styl předchozích nahrávek příjemně vypilovala až do třpytivého diamantu. Ta tam je neohrabanost starých časů. Tady musím kapele přiznat, že po zpětném naposlouchání jsem přišel na chuť i starším předchůdcům.
Thyrfing patří mezi těch pár interpretů, co pohanství neředí lidovkami a juchandami. Většinový záběr patří black metalu a vážné tváři. Jejich skladby jsou převážně neseny ve středním tempu a hymnické náladě. Hlasově se Rydén pochlapil a svojí rašplí dokáže vyloudit vskutku jímavé melodie. Umí svůj hlas nést do dáli i vztekle zasekávat. Dříve až laciná symfoničnost je, když ne potlačena, tak dána na roveň kytarám a celkovému dojmu. Ona symfoničnost není typu Dimmu Borgir nebo Therion a jim podobným, v jejichž soundu převládá nad zbytkem a postupně vysává z písní jejich metalový naturel. Thyrfing se na Vanagandr naopak metalu vůbec nebojí. Aranžérsky umí čarovat natolik, aby heavy momenty v ničem neshazovaly lidové vsuvky a ty zase neředily blackovou krev.
Silný zážitek přinese hned úvodní symfonická vypalovačka Döp dem i eld, která nastolí energický řád plný vzdoru a touhy po boji. Po slabší hoblovačce Rötter, kde marně hledám, co by mě zaujalo, přichází nejmelodičtější a nejzpěvnější Fredlös. Je mi jasné, že uctívači temných pořádků mohou mít s podobnou slaďárnou problém. Já v tomhle případě zapomínám na black metal a vzpomínám na starý epický heavy metal spojený s kultem Bathory. Je možné, že mi silný refrén začne časem lézt krkem, ale zatím se k této skladbě vracím nejčastěji. Pochválit bych chtěl tajuplnou Håg och minne i vypalovačku Träldomsord, která ač nejsvižnější, přináší zřejmě nejpoutavější melodie i parádní vokály. Naopak mám velký problém s na závěr umístěnou Jordafärd. Hlavně s jejím začátkem, který být coververzí znělky seriálu Hry o trůny, by mi vadil taky, ale ne takto, kdy mám pocit, že se zde beztrestně krade…
Thyrfing se ke svému stylu dopracovávali postupně. Poctivou prací a přístupem stále rostli a proto vlastně Vanagandr není žádným překvapením. Kdo kapelu sleduje po celou dobu, musel onen vývojový tok cítit. Já jsem nepolíben, proto zírám a o to víc si užívám skvělou metalovou jízdu, která věnována slávě Ódinovi a starým Ásům pojí metal, pohanství s progresem, a vše je přes pár drobností a zaškobrtnutí vysoce návykové. Užívám si!
Autor hodnotí:
Čtenáři hodnotí:
Tvoje hodnocení:
Label:Despotz Records
Vydáno:Srpen 2021
Žánr:viking black metal
Joakim "Jocke" Kristensson – klávesy, baskytara
Patrik Lindgren - kytary
Jens Rydén - zpěvy
Fredrik Hernborg - kytary
Dennis Ekdahl – bicí
1. Döp dem i eld
2. Undergångens länkar
3. Rötter
4. Fredlös
5. Järnhand
6. Håg och minne
7. Träldomsord
8. Jordafärd

Katla.
Allt þetta helvítis myrkur

Hateful Abandon
Liars/Bastards

Hum
Inlet

Deathrow (GER)
Deception Ignored

Manes
Slow Motion Death Sequence

Within Temptation
Resist

Dimonsium Chaotic
Labyrinthum Nebulae

Kill The Dandies!
Those Who Hold The Flame

Asagraum
Veil Of Death, Ruptured

Arkona (PL)
Chaos.Ice.Fire

Echoes Of Yul
The Blessing Bell
V roce 2012 vznikl jako relexace po vydání alba La Grande Bouffe projekt členů Forgotten Silence nazvaný Idola Spectus. Teď vychází doposud nikdy nevy...
17.2.2026Na Drug Me Records vyšlo minulý týden nové EP brněnské kapely Jack the Hipper, která tentokrát postupovala zcela v duchu DIY, hledala nové zvuky a pou...
17.2.2026Čtvrtý singl z chystaného alba vydala domácí kapela Endless. Skladba Shattered Mirrors navazuje na předchozí zveřejněné Free Fall, As We Know a Feelin...
17.2.2026Na MetalGate právě vyšlo debutní album severomoravské kapely Anurrn, jejíž styl proplouvá na pomezí sludge / drone/ noise. Nahrávka se jmenuje Theurn ...
15.2.2026Kanadští metalcoroví technici Threat Signal zveřejnili playthrough video ke skladbě Non - Essential. Ta je předzvěstí nadcházejícího alba s názvem Rev...
© ECHOES 2012, All Rights Reserved
Logo & web design by © Ondrej Hauser
Code by Ivosch
Runs on © iSys
Všechny články a recenze na stránkách echoes-zine.cz podléhají licenci Creative Commons
Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Unported.