|
|
||||||||||

Nakonec jsem se třetím albem Come To Mexico proposlouchal až do fáze porozumění a přijetí, protože – marná sláva – svodům dovádivých francouzských melodií se těžko říká ne, a to i přes počáteční zmatení, které hrozilo novinku pohanit (asi proto, že jsem nedostal přesně to, co jsem chtěl). Pocit nesourodosti a nadbytku motivů, které tříští celek na dílčí obrazy, do jisté míry přetrvává, ale je třeba přiznat hudbě TotorRo úžasnou energii a pocit euforie, která z ní pramení.
U debutu All Glory To John Baltor (2011) šlo radovat se ze suverénní post-rockové masáže stejně dobře jako lomit rukama nad lehce generickým přístupem k věci. Když o tři léta později otevřela kapela stavidla novým proudům, vznikla deska s dotykem nekonečna... Home Alone (2014) byla jako příslovečné hraní z partesu, ve kterém se snoubí lehkost s tahem na branku a "obloukem", který nutí znovu mačkat play. Naproti tomu loňský zásek Come To Mexico jakoby postrádal pevnou základnu v sevřenosti materiálu, který by z novinky činil jasnozřivé dílo hodné mistrů. A tím vůbec nechci zpochybňovat instrumentální ani technickou stránku díla, ta je bezvadná.
Poctivých pětačtyřicet minut je průměrem předchozích nahrávek s jasným příklonem k éře Home Alone. Momenty typické pro debut zaznívají spíše sporadicky, ale jejich duch opanuje nejednu pasáž. Hravost matematiků z Rennes je znát od prvního taktu jedničky Brocolissimo, která je intrem k opravdovému začátku desky, dvojky Yaaaago. Indie, post-rock a matika v jednom balení. Ale i půvabná rocková neotesanost, která cloumá s Boverly Pills, kde jsem při sólové kytaře vzpomněl na prstoklady Noela Gallaghera. Come To Mexico je deska, která má co nabídnout a přesto, že jako celek nepůsobí tak vypointovaně jako její předchůdkyně, stále obsahuje skladby typu Gérard Blast, kde ratio skladatelských a hráčských dovedností nedovolí zlomit nad kapelou hůl.
Kvarteto je vynikající svižnou alternativou k opakující se post-rockové scéně, které se ve svých partech nepřetahuje o pozornost, baví posluchače nečekaným vývojem a má skvělý motor v osobě bubeníka Bertranda Jamese. Když přičteme dobrou čitelnost všech nástrojů a shora uvedenou povznesenost, zdají se být TotorRo o to cennějším jevem, že mají vlastní, snadno rozpoznatelný rukopis a vždy hrají jako jeden muž.
Autor hodnotí:
Čtenáři hodnotí:
Tvoje hodnocení:
Label:Recreation Center
Vydáno:Říjen 2016
Žánr:math-rock
Xavier Rosé - baskytara
Bertrand James - bicí
Jonathan Siche - kytara
Christophe Le Flohic - kytara
Host:
Clément Lemennicier - trumpeta (11)
1. Brocolissimo
2. Yaaaago
3. Trop Fort Jéjé
4. Saveur Cheveux
5. Beverly Pills
6. Ouad & Khaled
7. Tomate Polisson
8. 100% Repos
9. Clara Mystère
10. Gérard Blast
11. Come To Mexico

Deathspell Omega
The Synarchy of Molten Bones

Falloch
Prospice

Destroying Divinity
Hollow Dominion

Graveland
Spears Of Heaven

Decoherence
System I

Modern Rites
Endless

Pačess
Absolutno

Klone
Here Comes the Sun

Necrocock
Hudba z psychiatrických pavilonů

Mentally Corrupted
Síla duše

Tenhi
Saivo
Právě vychází zajímavý úkaz v podobě audioknihy Heimatcore, čtěte tiskovku níže:
26.5.2026České rockové ceny Břitva, zaměřené převážně na tvrdší formy rocku, metalu, punku či hardcoru, oznamují nominace za rok 2025, které určilo 39 hlasujíc...
26.5.2026Změna v soupisce kapel se dotýká odpadnuvších Vortex Of End a Outlaw. Náhradou za ně jsou Cromlech a Srd. Více v tiskovce:
25.5.2026Venku je nová kniha s hudební tematikou, a to titul Bejt hardcore není sranda od Michala "Mičla" Dajče. Na 280 stranách Michal mapuje svých 25 let na ...
25.5.2026Bansko-bystrická post-blacková kapela Solipsism právě vydala své nové album nazvané Pedagogy for the Existentially Exhausted, které je kromě digitální...
© ECHOES 2012, All Rights Reserved
Logo & web design by © Ondrej Hauser
Code by Ivosch
Runs on © iSys
Všechny články a recenze na stránkách echoes-zine.cz podléhají licenci Creative Commons
Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Unported.