Transfer
 
  Přihlášení  

Echoes zine - recenze rockových a metalových alb

  RECENZE

zpátky na seznam recenzí
Trist - Nostalgie (EP)

TristNostalgie (EP)

Bhut27.12.2012
Zdroj: mp3 (320 Kbps)
Posloucháno na: Sony CMT-NEZ3, 2x 10 W
VERDIKT: Trist je opět plný nápadů a chmurných myšlenek. Aby i posluchač měl možnost sdílet zvláštní stavy mysli, bylo stvořeno drobné EP Nostalgie a vězte, že to nostalgie je… a krásná.

Máme-li v české zemi nějakou osobnost v rámci metalu, určitě jí bude, mimo jiné persóny, i olomoucký Trist. Jmenovat by se dala samozřejmě velká spousta tuzemských umělců (a pak že nám chybějí, hehe). Ovšem Trist, si dovolím tvrdit, zas tak známí není, jen v okruhu posluchačů daného žánru zvaného black metal. V letošním roce nám tento chlapík, krom x-té účasti na split albech, připravil drobné EP Nostalgie, tak se do něj pusťme.

Trist za svou téměř desetiletou kariéru udělal vskutku mnoho. Krom čtyř alb tu máme ještě 5 demíček, jednu kompilačku, jedno EP a sedm splitek. K tomu by se možná dalo ještě připočítat několik neoficiálních nahrávek, které se mi válí doma a už ani nevím, jak jsem k nim přišel, lépe řečeno, jak vznikly. O věhlasu a skladatelském umu jistě svědčí i fakt, že mu byla vzdána pocta mexickou kapelou V přítmí, kterážto na svém jediném demu vyrukovala s coverem Sebevražední andělé. Toto téma jsem však již probíral v rámci seriálu Zapomenutá dema (konkrétně 6. díl: Raritní nahrávky). Inu, dvakrát zrovna nezahálí…

Letošní práce pojmenovaná jako Nostalgie je dvoupísňové EP, čítající dohromady necelou čtvrthodinu. Oproti starší, ryze suicidal depressive blackové tvorbě, se nám výraz posunul do vod spíše atmosféričtějších a doomovějších. Upuštěno nyní bylo i od zpěvu. Trist sice nikdy nemíval kdoví jak dlouhé texty, ale vokální plochy se objevovaly. Teď je tomu zcela jinak, slyšíme pouze vyloženě nostalgickou poklidnou hru doom blacku s velmi syrovým soundem. Je to taková odreagovačka a drobné snění. Nikam se nic nežene a před posluchačem se rozprostírá čirá velká pláň plná sněhu, stejně jako je tomu i na samotném obalu. Vypínám hlavu a nechám se kolébat touto řezavě klidnou hudbou. Ten zvuk mám prostě rád, líbí se mi syrový výjev a hrubý přednes. Někteří budou oponovat, že je to hrozně zkreslené a těžko se rozpoznávají jednotlivé melodické výlety, ovšem já to tam i tak slyším. Nálada hudby plně koresponduje se svým názvem. Můžete si tak tohle EP dát do sluchátek a jít se procházet někam ven, do světa bez lidí, budov… pryč… Jen ta délka je příliš krátká na to, aby si to člověk naplno užil, což je velká škoda.


Autor hodnotí:

Čtenáři hodnotí:

Tvoje hodnocení:


  DISKUZE K RECENZI

zrušit

Reagujete na komentář

Honza / 25.11.18 16:10

Ty jo, tak můj oblíbenec Paul Barker vydal nový Lead into Gold... No, vždycky jsem ho měl rád, kromě Ala zásadní člověk v Ministry. Po jeho odchovu 2003 se Ministry zhoršili (dočasně). Starý Lead into gold se mi líbí, stejně tak Paulovo projekt Flowering blight, ale už jsem to neposlouchal léta (zaímco Ministry de fakto denně). Paul byl součást skupiny USSA, což mi nebavilo, slušný songy ale byly na Paulově kolekci Fix this. No a The sun behind the sun? Ještě to nemám až tak naposlouchaný, ale už na začátku mi zarazily poměrně archaický postupy a téměř absence kytary. Deska mi celkově připadá kvalitní, super bubny a baskytara (jak jinak), ale za vysloveně skvělej song považuju jen titulní věc, jinak je to v pohodě, ale nenadchne mě to... V porovnání s poslední deskou MInistry Amerikkkant je Sun behind the sun v jiném stylu, v něčem i lepší, ale celkově horší. Pro mě tím pádem vedou Ministry i bez Paula, protože Al vydal od Paulova odchodu 6 alb Ministry, z nichž by se dala vybrat celá řada výborných songů. Ale co mě v poslední době hodně zajímá, je, že se kluci znovu zkamarádili a plánujou spolu po 15 letech psát novou muziku. Což je už léta můj sen. Al jako hlavní skladatel a Paul jako intelektuál v pozadí, kterej vytváří zajímavý zvuk a přidává do Ministry svým skladatelským vkladem takovou citovější atmosféru. No a jeho baskytara, to nemá konkurenci, hlavně na Filth pig a Dark spoon. Ale jako solitér mě Paul vysloveně nepřesvědčil, taky ten jeho nevýraznej vokál celou desku neutáhne. A ta staře znějící elektronika? Asi by byla v pohodě, kdyby tam bylo ještě něco navíc...

Kontrolní kód
opište kontrolní kód

  NOVINKY VE ZKRATCE  /  další novinky