Transfer
 
  Přihlášení  

Echoes zine - recenze rockových a metalových alb

  RECENZE

zpátky na seznam recenzí
Underwater Sleep Orchestra - Insomnolence

Underwater Sleep OrchestraInsomnolence

Symptom31.7.2023
Zdroj: Bandcamp
Posloucháno na: PC / Adam Audio A7V / Marshall Minor
VERDIKT: Čtyřicetiminutové pásmo lehce klaustrofobní hudby, která potěší všechny posluchače internetu, jejichž srdce bije pro ambient.

K poslechu novinky Insomnolence jsem byl připravený jak nikdy a dopadlo to jako vždycky, když se na něco člověk těší možná až příliš. Nahrávka tvůrčího dua Moallem (God Body Disconnect) a Boström (Cities Last Broadcast, Kammarheit) má svůj pevně daný rámec a čekat, kam až to naroste, je zbytečné. Zapouzdření v ustálených postupech a premise na jednu stranu vyznívá monotónně, ale současně umožňuje soustředěné vytěžení tématu.

 

Deska je nahraná fajnšmekry a určená pro lidi stejného kmene, co docení technikálie jako záznam na pásek videokazety. Pro nás ostatní se jedná o zajímavé hudební dílo, které je svým žánrem a jeho specifickým podáním předurčeno ke konzumaci téměř výhradně v okamžicích rozjímání, kdy se svět uložil ke spánku a hluk velkoměsta ztichl. Zatímco debut The Night And Other Sunken Dreams (2021) byl pokusem o zhudebnění snů, Insomnolence zpodobňuje stavy mysli nespavců.

 

Sedm hudebních obrazů se jako sen slévá do jednoho kompaktního výjevu. Celek je poutavý a zaměstnává mysl mnoha impulzy k úvahám a snění za bílého dne. Hledání detailů vede k objevným momentům i rozpoznávání jindy a jinde slyšených fíglů. Zvláštní výpravná atmosféra, připomínající famózní audiovizuální zážitek z mysteriózního seriálu Archive 81, je ve zředěné formě přítomná i v notách tohoto díla.

 

Kvůli znalosti ostatních výtvorů bohaté diskografie obou tvůrců nehoří mé nadšení pro aktuální počin vysokým červeným plamenem. Ne že by snad šlo o hudební vakuum nebo nedotažené nápady bez pointy, jen tomu chybí výrazný a strhující prvek, co by to jednoznačně odlišil a přehodil výhybku na kolej směřující k větší originalitě. Každý správný tulák mezi spánkem a bděním, nebo prostě jen hudební fanoušek, jistě ocení meditativní kvalitu, kde forma skvěle vystihuje obsah. A to vlastně stačí. Insomnolence není hudba pro masy, ale k leckomu může ve správnou chvíli srozumitelně a silně promluvit.

 


Autor hodnotí:

Čtenáři hodnotí:

Tvoje hodnocení:


  DISKUZE K RECENZI

zrušit

Reagujete na komentář

Jirka D. / 12.8.23 16:24

U mě deska časem roste, ale některé skladby mi zatím nejdou pod fousy. První dva kusy jsou diktát a tam podléhám stejně jako u třetí, která mi (fakt že jo) připomíná Cypress Hill, ale v tom nejlepším. Permission výborná, Lazarus Leper zase ne. Dojmy se mi trochu houpou, ale celkově jsem vlastně spokojen. Král industrial metalu může být jenom jeden.

Kontrolní kód
opište kontrolní kód

  NOVINKY VE ZKRATCE  /  další novinky