Transfer
 
  Přihlášení  

Echoes zine - recenze rockových a metalových alb

  RECENZE

zpátky na seznam recenzí
Unholy - From the Shadows

UnholyFrom the Shadows

Bodin6.1.2012
Zdroj: CD (LRC 003)
Posloucháno na: PC
VERDIKT: Unholy se na začátku 90 let objevili na scéně jako zvláštní zjevení, jejich styl je plný bizárních složitostí, jejich produkce je neuvěřitelně poskládaná a složení skladeb velmi odlišné.

Unholy pocházejí z nejtemnějších lesů Finska, kapela nepřekonatelné atmosféry emocí, krásy a smutku, která vždy šla svou originální a jedinečnou cestou. From the Shadows (Ze stínů) je nejen název jejich debutového alba, ale i prostředí, ze kterého toto podivinské uskupení čerpá svou jedinečnou temnou atmosféru.

From the Shadows je nejen mistrovské dílo, ale i deska, která ovlivnila řadu fanoušků a dalších následovníků na hudebním poli hrající doom/death či funeral doom. Zvukově je tento debut na opravdu syrové, podzemní, undergroundové úrovni. Produkce je o mnoho lepší než na předchozím EP Trip to Depressive Autumn a Unholy si do budoucna opravdu nechávají záležet, aby zvukově své nahrávky posunuli dál a zněli originálně jako nikdo jiný. V roce 1993 kdy deska vyšla, opravdu nebyl nikdo podobně hrající tento styl doom/death metalu.

 



Následujme tedy společně malou cestu do vnitra této desky. Začal bych zpěvem, který má na svědomí jistý Pasi Äijö, jinak taky baskytarista. Jeho hlasový projev je naprosto zkroucený, hrubý s bolestnými výkřiky. Ten potrápí dokonale duši posluchače a vyvolá ve vašem těle pocit beznaděje. Opravdu nemocný hlas. Kytary  mají na svědomí pánové Jarkko Toivonen a Ismo Toivonen (ten má na svědomí i klávesy). Ty znějí těžce, jsou krásně podladěné a nikam nespěchají. Pomalé zaprášené riffy se táhnou v každé skladbě a jsou opravdu procítěné. Časem se změní do nekopromisních stresujících sól, kterých není zrovna na desce málo. Rytmické kytarové sekce by mohly být do jisté míry určitě živější a silnější, ale posluchačské publikum si je i tak dokonale vychutná každým okamžikem. Opakující se kytarové akordy dodávají obskurní krásu v atmosféře skladeb. Bici Jana Kuhanena znějí silně a impozantně a vytvářejí silné zvukové stěny společně s basovou linkou. Rád bych vyzdvihl klávesové pasáže o kterých musím říct, že jsou naprosto nádherné. Znějí ponuře, nijak nevyčnívají a v každé skladbě se objeví v pravou chvíli, aby evokovaly temné cítění kapely. Unholy přesně vědí jak dodat těmito klávesovými party velkou atmosféru. Na závěr bych ještě zmínil hostující ženský zpěv jisté Tanjy Wehsely. Její hlas, zpěv a řev se naplno objeví ve skladbě Gray Blow a při jejím projevu může posluchači naskočit husí kůže. Vyzdvihnovat nebo popisovat jednotlivé skladby nebudu, jelikož si myslím, že From the Shadows je celkově vyváženým albem.

Příznivci Esoteric, Disembowelment, Thergothon, Skepticism by si tyto finské podivíny neměli v žádném případě nechat ujít.

Naprostá povinnost pro všechny nejen zasmušilé duše, které milují doom/death té nejvyšší kvality. Vzdávám hold těmto velikánům, kteří mi kdysi dávno otevřeli bránu k dalším hudebním obzorům.


Autor hodnotí:

Čtenáři hodnotí:

Tvoje hodnocení:


  DISKUZE K RECENZI

zrušit

Reagujete na komentář

Honza / 27.12.16 10:51

Dobře napsaná recenze, sice si myslim, že není zcela objektivní, ale tohle hodnocení si Michael Kocáb zaslouží, protože mi naštval. Měl jsem z alba přesně stejné pocity (ze začátku), ale protože mam Michaela rád, tak jsem to album cca týden intenzivně poslouchal a změnil jsem názor. Hudebně si myslim, že je to nabouchaná progresivní hudba, ale texty jsou strašný a většina vokálů mě irituje. Dále nechápu (přesně jak píše recenzent) opravdu některé zbytečné ingredience alba jako např. 3 minuty! trvající úvod jinak pak výborný skladby chaos. Atd. Myslim, že geniální skladatel se projevuje nejen tím, co na album dá, ale taky tím, co tam nedá. Takhle mi to připadá jako bych poslouchal Beethovenovu Devátou k reklamě na hajzlpapír, nebo jako kdyby někdo na Výkřik od Muncha přimaloval košík velikonočních vajec a králíčka. Ale co s tim? Michael by potřeboval producenta, kterej by ho korigoval, protože tohle už je chronickej problém a spíše se zhoršuje (Zakyslík..., Pražský Výběr 2..., Abstrakt). Deska Aftershocks byla natočena za pár týdnů a protože jsou tam anglický texty a byl jasně danej styl, tak se velmi povedla. Hudební svoboda neznamená, že se dá splácat dohromady spoustu kravin s výbornou hudbou a divit se, že to pak není kladně přijatý....

Kontrolní kód
opište kontrolní kód

  NOVINKY VE ZKRATCE  /  další novinky