Transfer
 
  Přihlášení  

Echoes zine - recenze rockových a metalových alb

  RECENZE

/ zpátky na seznam recenzí
VerminKing - Inhuman Disruption

VerminKingInhuman Disruption

Bhut8.9.2026
Zdroj: CD //promo
Posloucháno na: Denon DRA 625, Denon DCD 625-II, Grundig Box 660a
VERDIKT: HM2 v akci v rytmu deathu a grindu, jak jinak. Poctivá porce, svěží duch a líbezný pocit souznění. Pohodička.

Éteričtí skřivánci pějí lehoučké melodie a konejšivé tóny, aby i ta nejzatvrzelejší srdéčka pookřála a rozehřála svou radostí sebe sama i blízké okolí. Hledajíce útěchu v tichosti a lehkosti barev, přírodních krás, scenérií a andělských manter, nalezli jsme kýžený podkres hodný meditace. Ano, hudba Verminking, nositelů jemnosti, nabízí to toužebné zkrášlení hořkosti dní a bytí. Za pomoci nahrávky Inhumane Disruption se rozehraje paleta zklidňujících nálad, aby tělu i mysli na moment dopřála oddechu a hledaného souznění. Díky hebkosti konjunkce švédského death metalu a grindcoru nalezne příjemce klid a rovnováhu. Zapojení kytarového pedálu HM2 dopřeje líbezný souzvuk odkazující na dobře zakořeněné vzpomínky někdejších radost způsobujících velikánů Entombed. Smyslné prolnutí s grindem velebí myšlenky na Carcass nebo Brutal Truth. Hlásek jako konipásek.

 

Snadno vstřebatelných 36 minut plně dostačuje k tomu, aby se mysl odpoutala od těla a vylétla do snových dálav a nechala se unášet libými zvuky, které jsou v představených deseti skladbách plnohodnotně obsaženy. Chrastivý zvuk motorových pil budiž povznesen na výsost meditačních rovin a dokonalost taková nechť se skví v každém příbytku nakloněném hudbě starých dobrých Gorefest. Nečekejte a nenechte si proklouznout jedinečnou příležitost vyčistit domácnost svou tímto oučinným škapulířem, jenž Verminking zove se. Nejedno oko nezůstane suché, kterak se v něm zazrcadlí radost a hřejivý pocit vítězství nad hmotou. Najednou je nahromaděný vztek snadno odfouknutelné břímě, které lze snadno oklepat ze své skráně a zanechat jej v prachu minulosti.

 

 

Polská pětice bardů jednoduše ví, jak pohladit duši a vykřesat v ní teplo a klid, byť je tato prokleta, očerněna a všelijak soužena ošklivostmi soudobých trablů, palčivých patálií a nelehkých pastí kladených životem. Útrapy jsou poslechem této hudby snadno překonatelné a jeví se nezatěžujícím fortelem. Samá výhoda. Milujete-li Exhumed a jejich lásku k hororu, pak budete plesat radostí i nyní. Osvědčená dávka pohody, kterou si příznivci žánru užívají již dlouhá léta, a jak se zdá, chutí a zdrojů k takové kratochvíli nedochází. Neboť živení podobného obsahu a jeho vstřebávání je smyslné a prospěšné. A pořád nás všechny děsně moc baví.

 

Anebo je to prostě klasická goregrindová nahrávka kořeněná chrastivým death metalem, kde se autoři nebojí nabídnout i nějaké pomalejší melodie, nebo naopak divočejší zběsilosti. Houpavá a hrozivá muzika, která funguje a dělá radost už věky. Skvělý poslech, který odpoutá a donutí si trochu zatřepat kedlubnou. Není třeba hledat složitosti. Všechno je naplno předneseno a účinně prezentováno. Takže těžká pohoda a radost.

 


Autor hodnotí:

Čtenáři hodnotí:

Tvoje hodnocení:


  DISKUZE K RECENZI

zrušit

Reagujete na komentář

Mythago / 23.11.21 11:21

To je ale trochu škoda, ne? Přeci jen recenze píšeš primárně pro lidi - abys jim pomohl rozhodnout se, co poslouchat, nebo když si jen chtějí přečíst, co si o jejich oblíbené/nenáviděné desce myslí někdo jiný. Jenže ve většině tvých recenzí jsou ty myšlenky a názory ukryty pod takovým množstvím balastu a pseudoumělecké obraznosti, že se na to člověk po prvním odstavci radši vykašle (v tomhle případě už možná po verdiktu - jakou představu o albu si z té věty má čtenář odnést?). Přístup "Mám víš kde, jak to někomu vyzní...." je v případě něčeho, co děláš hlavně pro lidi, dost mimo. Autor by se měl snažit neustále vyvíjet a zlepšovat a k tomu je nezbytné naslouchat kritice. Jinak uvízneš ve vlastním světě úplně mimo realitu, jen s malým čtenářským kultem, připravujíce ovšem sebe i web o většinu lidí, kteří by ty recenze (kdyby byly seriózně napsané) mohli číst. Jeden tip do příště - zkus vynechat pár těch nesmyslných "poetických" obrazů, které nikomu nic neříkají a absolutně nesouvisejí s hudbou, a místo toho porovnat album s některou z předchozích desek kapely nebo přirovnat k nějakým jiným skupinám ze scény. Recenze na poslední Panychidu na Fobia Zine je docela dobrý příklad toho, co mám na mysli.

Kontrolní kód
opište kontrolní kód

  NOVINKY VE ZKRATCE  /  další novinky