Transfer
 
  Přihlášení  

Echoes zine - recenze rockových a metalových alb

  RECENZE

zpátky na seznam recenzí
Vetus Obscurum - Blood Revelations (EP)

Vetus ObscurumBlood Revelations (EP)

Victimer7.10.2012
Zdroj: CD
Posloucháno na: PC
VERDIKT: Pokud o "Blood Revelations" nezavadíte, nemusíte smutnit, v podstatě na něm o nic nejde. Hodně průměrný black bez chuti, zápachu a potřebného zlo-naturálu.

Tři roky staré EPko se trochu kostrbatě ale přece, dostalo do mých rukou a já tak byl konfrontován s UG black metalem nejhrubšího ražení. Zatím jedinou vydanou nahrávku této seattleské mord party poslal mezi normální smrtelníky label Debemur Morti. Jako představení jsou volena slova jako "raw" nebo "filthy" a zároveň fakt, že kapela byla přivedena zpět do provozu po dlouholeté hybernaci. Numinas, hlavní to pekelník, držitel hudební i lyrické taktovky a myšlenkový vládce VETUS OBSCURUM, projekt založil již v roce 1995, nic s ním nenahrál, dal přednost formaci Krohm, aby LP 2008 opět hodlal uspokojovat své podzemní choutky formou VETUS OBSCURUM. Kapela je tvořena třemi lidmi, z nichž každý má k dispozici pěkných pár dalších projektů, takže je v tom trochu guláš a popravdě, založit kapelu, pak se na ni vykálet a po jedenácti letech nahrát čtyřpísňové EPko, mně hlava moc nebere.

 

vetus obscurum

 

"Blood Revelations" se tváří zle jen chvíli. Zhruba tak polovinu času prvního šlágru, jež se jmenuje stejně jako projekt sám. Náznaky zajímavého dění jsou však rychle zadusány do zuhelnatělé země. Přesně jako parta vyhořelých uhlíků totiž VETUS OBSCURUM působí. Chvíli zahoří, pak vyhasnou a děj se vůle boží... vítr je rozfouká. Boha zmiňuji záměrně, protože se domnívám, že pan Lucifer by se za toto americké kombo nejspíš styděl. Není ho hodno. Tento 'androš' nemá zkrátka sílu na to, aby něčím vážně zaujal. Na EPku je materiálu tak akorát, aby nezačal lézt na nervy, takže skromnost díla oceňuji. Zajímalo by mě spíš, zda se ještě s touto kapelou někdy setkám, nebo se utopí v záplavě dalších projektů nevalné úrovně.

 


Autor hodnotí:

Čtenáři hodnotí:

Tvoje hodnocení:


  DISKUZE K RECENZI

zrušit

Reagujete na komentář

stupor / 23.5.16 15:38

Ešte som sa nestihol nabažiť Grave Ekstasis a už je tu jeho nasledovateľ... GE bol záhrobný rituál, pomaly gradujúci rítus plný obskúrnej sexuality, iniciačného sebapoškodzovania a delirickej transcendencie, no niekde v kúte sa hrôzou triasol človek, ako svedok tohto hriechu voči všetkému čistému, dobrému a usporiadanému. Apollyon je odľudštený. Čo vzdialene človeka pripomína, je len telesná schránka na oltári, ale aj tá zhorí v plameni poznania. Ostane len Ego, čistá vôľa ohýbajúca časopriestor... a hnus. Hnus je to , čo sa rinie z reproduktorov - žiadna hudba o hnuse, ale zhmotnený HNUS. Apollyon nie je výpoveď o ľudskom kontakte s niečim neľudským z iného sveta. Apollyon je pokus niečoho neľudského sa - s pre nás čo NAJPRIJATEĽNEJŠOU formou - skontaktovať s človekom. A výsledok? HNUS! ...som blažený... Jedinou chybičkou je pre mňa nevyvážený mix, kde vám bicie idú roztĺcť lebku, opodiaľ na vás reve splodenec nekropolných bažín a až niekde vzadu kňazi z Irkally na gitarách drásajú črevá mŕtveho boha spletené do strún... No aj tak je to nádhera, HNUS!

Kontrolní kód
opište kontrolní kód

  NOVINKY VE ZKRATCE  /  další novinky