Transfer
 
  Přihlášení  

Echoes zine - recenze rockových a metalových alb

  RECENZE

/ zpátky na seznam recenzí
Vilt - Divine Intervention

ViltDivine Intervention

Garmfrost25.8.2026
Zdroj: spotify
Posloucháno na: phone, Marshall Motiv II A.N.C.
VERDIKT: Divine Intervention je album v rámci úzkých mantinelů různorodé. Kapela zde zkouší rozličné polohy v rámci melodeathového ranku.

Před dvěma roky jsem pár měsíců poslouchal velice slibné EP ...to Mourn the Death of a Stranger od mladé švédské kapely pohybující se v melodickém death metalu devadesátkového střihu. Nahrávka nabízela ostřejší rubanice s příjemnými melodickými vyhrávkami, nathrashlou rytmiku s prvky groove. Styl Vilt, byť plný plný odkazů k ikonám žánru, byl na hony vzdálený přívětivosti In Flames nebo Dark Tranquillity, spíše se obracel k nářezovějším At the Gates. Což se na Divine Intervention změnilo a pěje se více v módu In Flames. Vilt mají k dobru mladistvou energii, nebojí se sáhnout po hardcorové urputnosti… Vilt nejsou úplnými začátečníky, historie kapely se píše už deset let. Debutovali zajímavým demem The Chalice, zač je toho loket předvedli na výborném EP Adversary, kde už styl Vilt ukazoval, že se s nimi bude muset počítat. Je znát, že pánové nasbírali zkušenosti i z účinkování v jiných kapelách. Od slibného, ne však nijak jedinečného počinu ...to Mourn the Death of a Stranger se Vilt nyní vypracovali k mnohem uhlazenější, ovšem stále nářezové produkci, ve které je znát stále ono dravé nadšení, už však krocené vyspělejší instrumentací a prací s aranžemi.

 

Divine Intervention cosi ze své syrovosti ztratili, nahradili ji úderností a větším příklonem k melodiím. Připadne mi, že se v Divine Intervention mnohem více ozývají odkazy ke známějším interpretům, než tomu bylo v počátcích kapely. Album je velice energické, zahrané výbornými muzikanty a nařvané správně zapáleným divochem. Vilt jsou stále emocionální, ale současně jsou více zaměření na techniku, což ve výsledku znamená více chladného rozvažování.

 

Po stadionovém úvodu se album usazuje. Dealing with the Devil je hit jak řemen. Následující Enslaved, což byla jedna z mnoha zveřejněných singlů, rozvíjí předchozí song. Máme zde robustní úvod, ostrou sloku a vyřvávaný refrén. Refrény mi v podstatě překáží v plynulejším prožitku. Zpěvák se evidentně snaží o zpěvnější polohy, což mu zatím moc nejde a barva jeho hlasu je v těchto místech až protivná. Zůstal bych v uřvaných rovinách, tam mu je nejlíp.

 

Je mi jasné, že fans zdivočelí na koncertech budou nadšení z Immortality. Tuhle skladbu, která není špatná, ale je z ní cítit, že byla složena právě pro živé provedení. The New Shadow je méně odlehčená, jde více pod povrch. Je ostrá a protknutá jemnou melodikou, což dříve tak pěkně uměli In Flames. Když dva dělají totéž, musí to být totéž? The New Shadow je songem jak víno! A co další Feral? Feral pokračuje ve stylu předchozí skladby. Je chytlavá, stále dostatečně ostrá, aby se mohlo mluvit o death metalu, ale už na hraně rockové písničkovosti, klišé i stylové upřímnosti. Tohle platí i o The Serpent. Ohraničení akustickými vyhrávkami uprostřed thrashového hoblování funguje. Fungovalo před třiceti lety, a funguje pořád.

 

HolyMoly je klipovka, kapela této skladbě věří a myslím, že sice není nejzdařilejším kouskem na albu, má v sobě ovšem všechna patřičná pluska, aby se z ní stal další hit a koncertní tutovka. V Memento Mori se Vilt na chvilku obrací od lehčí formy a chce si vyzkoušet dramatičtější polohu. Přiznávám se bez mučení, že mi víc sedí Vilt rockově písničkoví, než když se snaží být těžší a temnější. Za to v závěrečné a titulní skladbě je všechno, jak mám rád a co chci od švédské melodicko deathové kapely slyšet. Sypanice, nadpozemské melodie a dobrý vokál. Skladba je v podstatě primitivní, ale má drajv, má šťávu. Moc pěkně se poslouchá. Vilt si zde na nic nehrají, jde to z nich, o čemž tak nějak nemusím hloubavě přemýšlet.

 

 

Vilt nahráli své debutové dlouhohrající album, se kterým vtrhli na scénu a bude zajímavé sledovat, zda si scéna nějakého vtrhnutí vůbec všimne. Divine Intervention je album v rámci úzkých mantinelů různorodé. Kapela zde zkouší rozličné polohy v rámci melodeathového ranku. Hrát umí perfektně, tvořit rovněž. Rozumí svým představám, a že jim to občas uklouzne? Nevadí. Mají patřičné nadšení, vášeň, se kterou posluchače umí strhnout na svou stranu. Příští počin budu vyhlížet. Jsem zvědavý, kam se v budoucnu vrtnou…


Autor hodnotí:

Čtenáři hodnotí:

Tvoje hodnocení:


  DISKUZE K RECENZI

zrušit

Reagujete na komentář

Pepa9 / 2.12.22 10:58

Ahoj, musím zde úplně výjimečně zareagovat na recenzi. Toast jsem si pustil úplně náhodně při letu Qatar airways (nepochopitelné, co mají v nabídce hudby:-)) NY i Crazy Horse mám naposlouchané až na půdu a vím, co od nich čekat. Když jsem však uslyšel Toast, prostor a čas se rozplynul a zůstalo jen tady a teď. Neskutečná síla, jediné, na co jsem se vzmohl, bylo utřít slzu, která mi vhrkla do očí. A stále to gradovalo. Až ke dvěma posledním "peckám", How Ya Doin (takto jedné z nejniternějších písní) a Boom boom boom. Takže jsem to poslouchal stále dokola a než jsem se vrátil domů, už jsem měl na stole koupený vinyl. Je to rozhrkané, neučesané (jako vždy), ale hluboké a opravdové. Každopádně se Toast po třetím poslechu stal jednou z mých nejdůležitějších desek vůbec. Nevím, čím to je a proč to je, ale to není vůbec na místě, protože s tím stejně nemohu nic dělat a po pár tónech jsem na cestě po všehomíru. Tak mi to nedalo a musel jsem sem připsat doušku. S touto deskou Young asi nezboří hitparády, ale sáhl s ní hodně hluboko ku srdci. A teď tedy k tomu vinylu:-) Nelhali. Je to nejhůře zpracovaný vinyl, který jsem za poslední léta viděl. Obal, kde jsou špatně čitelné nápisy, vrátit obsah do obalu je nadlidský úkol. Vtipné je, že má výtisk tři strany a čtvrtá je prázdná:-) O gramáži ani nemluvím. A zvuk eeeh... nooo.. tak jako... oni se to jednou jistě naučí. Jako by tím chtěl vydavatel podtrhnout výjimečnost nahrávky. Protože když se podaří vytáhnout desku z obalu, nezlomit jí při tom, nasadit jí na talíř, přenoska se zahryzne a kytara zaržá, to je věru událost hodná povstání Fénixe z popela.

Kontrolní kód
opište kontrolní kód

  NOVINKY VE ZKRATCE  /  další novinky