Transfer
 
  Přihlášení  

Echoes zine - recenze rockových a metalových alb

  RECENZE

zpátky na seznam recenzí
Vintersorg - Vattenkrafternas Spel

VintersorgVattenkrafternas Spel

Sorgh23.1.2026
Zdroj: bandcamp, youtube
Posloucháno na: PC, mobil
VERDIKT: Nové album Vintersorg je slabý odvar předešlé tvorby. Melodika občas dokáže vtáhnout do děje, ale skladby jsou většinou jen prázdným recyklátem bez kapky vzrušení.

Prohlášení za mrtvého neznamená definitivum. Své o tom ví jak zdánliví nebožtíci probuzení v branách krematoria, tak nyní ustálené trio Vintersorg, které se po velmi dlouhém čase hlásí o slovo novým albem. Nevím, kdo to čekal, spousta lidí už je nepochybně pohřbila. Nikdo nemládne, míza vysychá a ticho od roku 2017 navozovalo myšlenky o vyhoření vikingského ohně. Nakonec to ale vypadá, že Vintersorg pouze sbírali síly potřebné k vydání skoro hodinové nahrávky, která otevírá druhou desítku jejich bohaté diskografie.

 

Nejsilnější momenty v jejich historii už minuly, co si budeme…  Proto jistě nejen mě napadlo, jestli nebylo lepší se na to vybodnout a zůstat u ledu. Ale vypadá to, že kapela má stále co říct, i když často jen opakuje již známé fráze. Z mého pohledu poslední nahrávky čpěly profesionální rutinou jedoucí podle odřeného pravítka a jen udržovaly prapor v jakés takés pozici v půli žerdi. Škoda, že zde není odvaha strhat zaběhnuté pořádky a vnést do tvorby něco nečekaného, lámajícího modlu tradičních Vintersorg.

 

Loňskou novinku bych tedy nejlépe popsal jako neškodný, nekonfliktní produkt jdoucí naproti všem očekáváním. Nezbytný patos a vikingská hrdost jsou věci, na kterých kapela stojí a obojího se nám dostane požehnaně. Typické melodie vám okamžitě prozradí jejich tvůrce. Platí, že čím dál víc zde zakopnete o spokojeného sedláka s žejdlíkem piva, než o temnotu. Ta zase o kus vybledla a ztratila dávku tajemství. Album provází Vintersorgův zpěv s typickou artikulací, což je firemní značka jdoucí do hrobu s jeho majitelem. Je však třeba vyzdvihnout, že kromě halekání se stále nebojí použít hrubý řev, který ve spojení s tvrdými pasážemi dává albu důležité grády. Škoda, že jich není víc, určitě by albu přidaly na duchu a potlačily jeho dominující bezzubost. Když jsme u zpěvu, neměli bychom opomenout hostující zpěvačku Johannu Lundberg, která osvěží zaprděnou zkušebnu hned, ale jen v první skladbě. 


I přes snahu najít jakékoliv pozitivum je brzo jasné, že největší bolestí alba Vattenkrafternas Spel je nedostatek charizma. Je to až na výjimky sterilní, vyčichlá deska postrádající vášeň. V řemesle chyba není, Vintersorg jsou profíci tavící v tvůrčím kotli své letité zkušenosti. Ovšem ta neuchopitelná síla, která by mě držela za žrádlo a nutila dát si ještě jednu rundu tady není. Zbytkům vikingské hrdosti chybí vztek a ochota podmanit si plebejský lid. Black metalu nezbyla ani píď prostoru, jde o čistokrevné viking/folk odrhovačky. Některým popěvkům nejde upřít, že dokáží v hlavě udělat paseku a uhnízdit se na ní. Jde zejména o refrény. Své udělá taky silná klávesová podmalba, ale ta má rovněž na svědomí i ten „hodný“ dojem.

 

Vattenkrafternas Spel je album na víkendové posezení u sudu s chlebíčky a tatarákem. Druhý den si ho však s klidem odpustím, stejně jako zbytek zvětralého piva. Kdysi velmi zajímavá kapela se zdá vyčerpaná a podobné nahrávky jsou hluboko pod laťkou jejich dřívějších opusů.

 


Autor hodnotí:

Čtenáři hodnotí:

Tvoje hodnocení:


  DISKUZE K RECENZI

zrušit

Reagujete na komentář

Jan / 13.8.20 13:03

Říkal jsem si, že napíšu odezvu nějak komplexně v jednom odstavci, ale těch bodů k vašemu výtvoru je tolik, že půjdu krok za krokem: "Její indie podání mělo své kouzlo" - mám pocit, že tohle může říct jenom člověk, který buď indie vůbec neposlouchá (a neví tak, jak zní ten žánr udělaný kvalitně), nebo nemá ponětí jak vůbec funguje hudba samotná (neboť její "indie podání" má hrozivé nedostatky ve struktuře hudby samotné, nehledě na žánr). "Bruun cítí silné kořeny svého původu i v dnešní době" - tohle nemůžete vědět, samotný fakt, že se prezentuje "étericky" a "tradičně" neznamená, že to opravdu takhle cítí. Pak si navíc protiřečíte, když uvádíte, že album vzniklo na základě popularity streamované hudby - což dává na srozuměnou, že jde o kalkul. "...že chtěla vyjádřit všechny aspekty hněvu, které ze sebe potřebovala dostat" - KDE, ptám se, KDE cítíte na jejích předchozích albech emoci hněvu?! KDE? Alba jsou éterická, jemná (všichni to tak popisují koneckonců), Myrkur nikdy nepředávala nějakou zlost nebo hněv, tady se buď nezamýšlíte nad tím, co jste právě napsal, nebo jednoduše lžete, aby to sloužilo vašemu narativu. "sypačky v Gladiatrix, která duní v tolika rovinách, až se točí palice" - o jakých sypačkách je řeč?! Gladiatrix má přesně 2 roviny (sloku a refrén) a žádné sypačky v té skladbě nejsou, buď opět lžete, nebo dobromyslně zapomínáte (nebo máte nějaké zvláštní chápání termínu "sypačky" a směšně nízké požadavky na hudbu) "Folkesange je čistě folková deska zahraná na tradiční nástroje" - takže klavír, který zmiňujete v závěru, je pro vás také severský tradiční nástroj? A umělé efekty (echo apod.) jsou pro vás také známkou tradičnosti? "Její verze si vysloužila 50 tisíc „like“, což je velmi hodně „followers“ a Amalie si to velmi dobře uvědomuje." - ano, takže nakolik jde o její citové založení (pohanské nebo nějaké podobné, o kterém vy mluvíte na začátku a přitom nemůžete mít ponětí jak je citově založená) a nakolik o kalkul a snahu se svézt na zrovna populární vlně internetové kultury? "47 minut desky je příjemným výletem do čistě folklórního světa" - nemáte ponětí o tom, co je folklor, nikdy jste se nejspíš nezajímal o to, co to je, takže tohle slovo ve vaší větě je vyloženě směšné. Folkesange NENÍ folklor, milý kolego. Folkesange je poměrně nekompetentně vytvořený produkt, který odpovídá na hype na netu (severská kultura je momentálně in). Nejenže máte v recenzi vyložené nepravdy, dohady a pseudopoetické kecy ("kompletně prostoupená bytostí Myrkur", "Jako by zbytek krajiny pomalu zapadal sněhem a poslední světlo uhaslo", celý poslední odstavec apod.), ale zároveň se o samotné hudbě vlastně nevyjadřujete. Struktura všech písní na albu je jednoduchá až hanba (opakování refrén-sloka), melodie mají jen několik málo tónů a jsou pozvolné, aby to nebylo moc náročné (a i přesto tvrdíte, že Amalie vykazuje talent, což je naprosto směšné, myslím, že na žádný tradiční nástroj nehrajete). Tyhle věci jste opravdu neslyšel, pane kolego? A tak by se dalo pokračovat mnohem déle. Nevím, jestli to všechno je nějaké vaše nevinné bloudění v temnotě folku (který asi moc neznáte), nedostatek snahy napsat kvalitní text, nebo záměrná snaha oblbnout čtenáře vašeho zinu, že Folkesange je úžasná věc, protože jste to řekl VY. A možná, že všechno dohromady? Úroveň "hudební publicistiky" je fakt mizerná.

Kontrolní kód
opište kontrolní kód

  NOVINKY VE ZKRATCE  /  další novinky