Echoes zine - recenze rockových a metalových alb

Zdá se, že letošní rok celkem přál tuzemskému black metalu. Ostatně i tomu světovému, ke kterému se čile připojují i naše kapely, které to berou za správný konec. Veličina jménem Mallephyr se hlásí s druhou deskou a hned můžeme hovořit o dalším skvělém záseku. Womb Of Worms je název, který si prosím zapamatujte.

Už před dvěma lety se Mallephyr ohlásili výtečným debutem, kde sami sobě nastavili vskutku vysokou laťku. Nové album není o tom, zda tuto metu posouvá nahoru, či dolů, ale o jasném udržení si vydobytého statutu. Jedním z důvodů je prostý fakt, že kapela nestagnuje a vyvíjí svůj rukopis. Proto najdeme hned několik rozdílů mezi oběma nahrávkami. Novinka je poslechově náročnější a kompozičně zádumčivější. Deathmetalové výjezdy sice nechybí, ale jejich převaha není tak značná, jako tomu bylo dříve. Tentokrát se více tlačí na tajuplnou náladu a rituálnější charakter. To se pak odráží v delších kompozicích a komplikovanějším průběhu. Tedy, ne že by Assailing The Holy bylo něco ryze přímočarého, ale novinka je v tomto ohledu méně průchozí. Samozřejmě nechybí zde svižné pasáže s perfektními vyhrávkami, ale jak jsem již řekl - ten odér tmářství je cítit intenzivněji.

Album obsahuje několik výrazných motivů, nebo lépe řečeno momentů, které vás donutí zbystřit pozornost. Vedle kytarových melodií, je to jednoznačně pasáž s čistým vokálem, nebo drobné intermezzo mezi titulními skladbami. O pestrost nikdy nebyla u Mallephyr nouze, tahle kapela od začátku hraje složitěji a jednoduché hoblování je pro ní tabu. Ona určitá zapeklitost kompozic vás pak donutí k jejímu opětovnému poslechu, aby ucho rozkrylo nová zákoutí a nové vyhrávky, které se zkraje podařilo přeslechnout. Tím pádem deska slušně roste a její význam nabývá na síle. Nic povrchního, všechno je důsledně propracované, aby album neztrácelo drajv.

Výše jsem zmínil polohu čistého zpěvu, které dle bookletu soudě, patří rovněž Opatovi, stejně jako zbytek vokálních kreací na albu. Nutno dodat, že na pestrosti zpěvu se opravdu nešetřilo. Najdeme zde hrůzostrašné vypravěčství, stejně jako právě čisté linky, které vás zaručeně dostanou. V převážné většině však stejně jde o ostré diktování, kterému sem tam nechybí ani zlověstné ugh. Z toho plyne, že současná poloha kapely je zase o kus dál. Skupina na sobě maká a předvádí výkon, který zasluhuje uznání. Možná i proto se nahrávky ujal zahraniční label (v kooperaci s tuzemským), aby bylo album lépe vidět i mimo republiku.

Za zmínku rovněž stojí i obal plný červů a všelijakého hemžení. Červíci vás provází téměř na každé stránce bookletu a na samotném CD je jich pak celá hromada. A to nejen na té potištěné straně, ale i na té čtecí, kde okrajový pruh tvoří několik červů a loga vydavatelů + logo kapely. Vskutku efektní provedení, se kterým si nakonec věděla rady i moje sestava, oproti dříve recenzované nahrávce. Takže nejen hudebně, ale i edičně velice zdařilá deska, která si své místo v tuzemském žebříčku najde zaručeně velmi vysoko. Kvalita.