Transfer
 
  Přihlášení  

Echoes zine - recenze rockových a metalových alb

  RECENZE

zpátky na seznam recenzí
Vlčie Maky - Horehronie

Vlčie MakyHorehronie

Ruadek10.3.2022
Zdroj: CD (promo od AMPromotions)
Posloucháno na: CD přehrávač Yamaha + zesilovač Denon DRA 350 + repro SW-V2.1 1250 černé 36W 1250W PMPO 2.1
VERDIKT: Jazz a folklórní odkazy se mohou krásně doplňovat, když na to jdete s citem a uchopíte to správně. Mé doporučení otevřeným hlavám, které by nemělo zapadnout.

Nestává se to často, že si u nás přičichnete k současnému jazzu, on to ale nebude jen tak nějaký jazz. Na desce Horehronie se jedná o nevšední spojení, folklórně – jazzové. Pojďme se na ni podívat.

 

Za tímto počinem stojí slovenská kapela Vlčie Maky, kterou tvoří trojčlenný rytmicky – jazzový základ Klaudius Kováč na piano, Róbert Ragan Jr. na kontrabas a Peter Solárik na bicí. Za mikrofonem je Jana Kozáková, která svou blízkost k lidové hudbě svého kraje dokazovala už v kapele Mukatado. Jak jsem se dočetl, výraznou roli tu hraje právě aranžér tohoto projektu, klavírista Klaudius Kováč, který do toho jde odvážně a dokáže v mnohém překvapovat. Necpe do klasických lidových popěvků jazz násilím, dělá to poměrně citlivě a je slyšet, že si s rytmikou jazzové sekce hodně vyhrál.

 

 

 

Celkový dojem z desky je vlastně spíše o tom, že jsou to originálně pojaté folklórní písně z oblasti Horehroní, než jazzová deska obohacená prvky folklóru. Rytmus se krásně podřizuje vyznění a náladě originálních věcí, které patří k jednomu z největších hudebních odkazů slovenské tvorby. 

 

Nepřekvapilo mě hostování dalších zajímavých hlasů, přestože bych si upřímně s přednesem Jany vystačil po celý zbytek desky. Pracuje s hlasem ukázkově a je slyšet, že skladby dobře nastudovala. Moje žena je Slovenka, řadu těchto písní tedy známe a máme k nim osobní vztah. Ale zpět k hostům, aby se nám neztratili v rozjeté rytmice. Je to prosté, když se koketuje s jazzem a chcete tam mít charisma navíc, pak Dan Bárta. S tím nemám absolutně žádný problém, ona se tato deska k Danovým Illustratosphere docela hodí. Jeho pěvecké party na deváté Kažu sa mi ženiť přesně odpovídají, tahle poloha mu dokonale sedí. A víte, kam mě zrovna tenhle kus až zavál? Cítím v tom odkaz k Dáše Andrtové-Voňkové! Její tíhnutí k čistě folklórním písním se mi tu s ní krásně spojuje (velmi rád si pouštím její první fenomenální desku z roku 1986). Hlas číslo dvě je Peter Adamov, kde musím souhlasit, jeho přednes je opravdu jako samet. Je to třetí skladba, klidná a rozverná v rytmu jako horská bystřina. Velmi příjemná věc, kde se stejně jako Dan v deváté skladbě doplňuje s Janou. 

 

 

 

Deska je druhotinou, vydanou po debutu Podpoľanie (u kterého je rovněž z názvu jasné, odkud původní lidová tvorba pochází) a myslím si, že je to deska výborná. Zvuk a produkce, velmi citlivě uchopeno a podáno od lidí, kteří mají tyhle věci skutečně rádi. Mé velmi upřímné doporučení těm, kteří by rádi zvolnili a zaposlouchali se do originálně pojaté muziky.

 


 

Poznámka pod čarou: pokud by vám sedl tento typ folklóru, zkuste ještě kapelu Ľudové Mladistvá.


Autor hodnotí:

Čtenáři hodnotí:

Tvoje hodnocení:


  DISKUZE K RECENZI

zrušit

Reagujete na komentář

Honza / 27.11.21 11:40

Dobře, omlouvám se, to nejdebilnější jsem psát nemusel, nechal jsem se unést. Jsem fakt ale Ministry fanda a to hodnocení mi přišlo hodně nespravedlivý (jak stran třeba kvalit průměrného rocku/metalu, tak v rámci Ministry). Asi je všeobecná shoda na tom, že nejlepší desky Ministry jsou Psalm 69 a Filth pig (možná i Dark spoon, ale to už je kontroverzní). Nicméně do Dark spoon Ministry byli Ministry na vrcholu, experimentovali atd. Animositisomina není špatná deska, ale experimentování hodně ustoupilo a ve stejném duchu pak pokračovala anti Bush trilogie. Osobně nejmíň rád mam Rio grande blood, je to nářez, ale bez přídatné hodnoty (snad jen Khyber pass je bomba). Stejně tak Last sucker. Relapse mi už přišla jako mnohem svěžejší kytarová thrash- metalová Ministry deska, From beer to ethernity se snaží znovu o experimenty, ale spíše to nefunguje (i když několik songů je velmi povedených- např. Permawar). Ale Amerikkkant mi přišla už jako velmi dobrá deska s odkazy právě na Filth pig nově se scratchingem a metodou až takové zvukové koláže ze samplů, elektronických vyhrávek atd. a Moral hygiene mi přijde v podobném stylu a mě to baví, protože je to v rámci kvalitních songů. Přemíra těch samplů může někoho srát, ze začátku mi to taky vadilo, ale zvyklnul jsem si:).

Kontrolní kód
opište kontrolní kód

  NOVINKY VE ZKRATCE  /  další novinky