Transfer
 
  Přihlášení  

Echoes zine - recenze rockových a metalových alb

  RECENZE

zpátky na seznam recenzí
Withershin - The Hungering Void (EP)

WithershinThe Hungering Void (EP)

Bhut19.10.2011
Zdroj: promo CD
Posloucháno na: Sony CMT-NEZ3, 2x 10 W
VERDIKT: Příjemná black metalová procházka do hladovějícího chřtánu prázdnoty. Severská scéna zůstane snad navždy tím lepším (aspoň co se daného žánru týče). Toto EP neurazí, nýbrž nadchne. Ale posluchač posmutní po krátkém obsahu…

Švédští Withershin otvírají pekelné brány pomocí EP The Hungering Void. Neboli, hladová prázdnota otvírá svůj chřtán.

Kapela, která se v černočerné tmě black metalu nepohybuje zas tak dlouho, konkrétněji od roku 2006. I za tak vcelku krátké údobí stihla vydat malé demo, debutové album a dnes probírané EP. To sice není doslovně aktuální (pochází z roku 2010), ale jeho dozvuk ještě neskonal. Je to tří písňový materiál trvající čistou čtvrt hodinu, proto bude tento článek poněkud kratší struktury.

Zvláštností je, jak deska začíná nevinnou hrou kytar. Ale z tohoto rozčarování je posluchač záhy vyveden ostrou palbou blackového ďasu Wherein I Exalt. Po plejádě metalové smršti slyšíme jen šepot a podivné zvuky snad z jeskyně. I tak promlouvá prázdnota. K samotnému konci je jen slyšet zoufalý výkřik, který je ihned proměněn v druhý track The Hungering Void. Tato píseň však má nejkratšího trvání a po tedy nedlouhém divém křepčení ustává. V o poznání pomalejším tempu s opět progresivnějším počátkem skladby pak dovršuje dobu trvání závěrečná Crossing The Threshold. Není to již takový black metalový útok a spíše jen střednětempý pochod. Jen je škoda, že nehezky končí svou pouť prázdnotou. Je to takové náhle utnuté. Třeba je to myšleno schválně, aby posluchač měl dojem, že hladová prázdnota již sklapla a plně se nasytila. Nevím.

 

Nicméně, výlet to byl krásný, možná krátký, možná příliš dlouhý. Já jakožto zastánce blacku hovořím tak, že to bylo příliš krátké. Ale i přesto všechno je tento počin na vyspělé úrovni. Není to zase kdo ví jaký zázrak, ale obyčejný šedý průměr také ne. Zvuk bych hodnotil velice kladně. Dává pěkně rozumět každému nástroji a použitým ostatním zvukům. Nejedná se o žádné zrnění a žádné zkreslení. Hudebně jsou Withershin vcelku vyzrálou kapelou. Hráčsky a řemeslně je odvedena práce na výtečnou. Spíše než nápady vychrlit na EP, ponechal bych si je a vyčkával dalších, aby se vše pak mohlo projevit na dlouhohrající desce. Takto je to takové neuzavřené, neúplné. Námět a provedení jsou sice dokonány velmi zdárně, leč stále tomu cosi chybí. Na řadovém albu po boku dalších rozvitějších písní, by to jistě mělo větší efekt. Nu což, stalo se. Kapela byla možná moc horlivá, možná, že to byl záměr. Jisté ale je, že EP jako celek funguje tak, jak má.


Autor hodnotí:

Čtenáři hodnotí:

Tvoje hodnocení:


  DISKUZE K RECENZI

zrušit

Reagujete na komentář

Honza / 25.11.18 16:10

Ty jo, tak můj oblíbenec Paul Barker vydal nový Lead into Gold... No, vždycky jsem ho měl rád, kromě Ala zásadní člověk v Ministry. Po jeho odchovu 2003 se Ministry zhoršili (dočasně). Starý Lead into gold se mi líbí, stejně tak Paulovo projekt Flowering blight, ale už jsem to neposlouchal léta (zaímco Ministry de fakto denně). Paul byl součást skupiny USSA, což mi nebavilo, slušný songy ale byly na Paulově kolekci Fix this. No a The sun behind the sun? Ještě to nemám až tak naposlouchaný, ale už na začátku mi zarazily poměrně archaický postupy a téměř absence kytary. Deska mi celkově připadá kvalitní, super bubny a baskytara (jak jinak), ale za vysloveně skvělej song považuju jen titulní věc, jinak je to v pohodě, ale nenadchne mě to... V porovnání s poslední deskou MInistry Amerikkkant je Sun behind the sun v jiném stylu, v něčem i lepší, ale celkově horší. Pro mě tím pádem vedou Ministry i bez Paula, protože Al vydal od Paulova odchodu 6 alb Ministry, z nichž by se dala vybrat celá řada výborných songů. Ale co mě v poslední době hodně zajímá, je, že se kluci znovu zkamarádili a plánujou spolu po 15 letech psát novou muziku. Což je už léta můj sen. Al jako hlavní skladatel a Paul jako intelektuál v pozadí, kterej vytváří zajímavý zvuk a přidává do Ministry svým skladatelským vkladem takovou citovější atmosféru. No a jeho baskytara, to nemá konkurenci, hlavně na Filth pig a Dark spoon. Ale jako solitér mě Paul vysloveně nepřesvědčil, taky ten jeho nevýraznej vokál celou desku neutáhne. A ta staře znějící elektronika? Asi by byla v pohodě, kdyby tam bylo ještě něco navíc...

Kontrolní kód
opište kontrolní kód

  NOVINKY VE ZKRATCE  /  další novinky