|
|
||||||||||
Když v roce 2005 vydali Wolfmother svůj eponymní debut, bylo to jako zjevení. Album okamžitě obletělo svět, mluvilo se o nových Led Zeppelin, kapela posbírala kdejaké ocenění včetně Grammy za skladbu „Woman“ a jejich domovská Austrálie se těšila pozornosti, jakou nepamatovala snad od zlatých časů AC/DC. Jenže trio včele s Andrew Stockdalem nevydrželo dlouho a na druhou desku „Cosmic Egg“ fanoušci čekali čtyři roky.
V době vydání kosmického vejce byla sestava už čtyřčlenná, totálně obměněná a úspěch jako v případě debutu se nekonal, jakkoliv album je to stále slušné. Kapela zůstala věrná hard rocku 70. let, do první linie ale nasadila větší melodiku, chytlavé refrény a přístupnější kompozici, na druhou stranu ubrala z rockového dřevorubectví a celkové bohatosti skladeb. A historie se opakovala. Stockdale je buď hodně velký smolař anebo naprosto nesnesitelný týpek, protože po „Cosmic Egg“ následovala další personální rošáda, dokonce chvilkové uložení Wolfmather k ledu, jedna sólová deska a teprve až letos na jaře vychází třetí album domovské kapely. Sestava je znovu tříčlenná a přežil pouze Ian Peres.
Kompoziční práce je opět výhradně © Andrew Stockdale a shodně s předchozím albem vidím zakopaného psa právě tady. Rozhodně tím nechci tvrdit, že by Stockdale neuměl napsat skvělou skladbu, ale právě spolupráce s Rossem a Heskettem byla tím, co posouvalo tvorbu Wolfmother od dobré k vynikající. „New Crown“ je v každém ohledu velmi solidní hard rockové album, hned na úvod servíruje spanilou jízdu „How Many Times“, následně vás provede po Iommiho kytarové paletě (až moc okatě), ale stejně tak nemá problém zabloudit ke kouskům ala předchozí album („Tangerine Dream“), nebo se podívat do garáže („Feelings“). Wolfmother jsou retro, retro většinou fungující, uvěřitelné, ale stále častěji se opakující a přešlapující na stejném místě („Tall Ships“). Moment překvapení je prostě pryč a i když lze „New Crown“ považovat v rámci dnešního světového hard rocku za bezva desku s jasně čitelným rukopisem (už to je dost!), předchozí tvorba na tu aktuální vrhá nepřiměřeně velký stín.
Samostatnou kapitolou a bolestí Wolfmother je zvuk, který minimálně z pohledu dynamiky (podrobně jsme se tématu věnovali ZDE) stál vždycky za hovno a nejinak je tomu i na novince. Stopy jsou (určitě zcela záměrně) hodně přebuzené a natvrdo ořezané brick wall limiterem (snad nejbrutálněji v historii kapely), takže výsledný sound chrastí a praská dost hnusně. Pokud je tímto způsobem sledován cíl jakéhosi „retro feelingu“, garážovosti či rockového zkreslení, přimlouval bych se za jiné cesty, protože tyhle praktiky minimálně u smutných hifistů (jak se dost hloupě vyjádřila jinak sympatická kapela) nevedou ke spokojenosti. U předchozích dvou desek naštěstí na internet unikly „unmasters“ edice, které doporučuju sehnat a porovnat s edicemi komerčně prodávanými, u nové desky se tak zatím nestalo. Nezbývá než doufat.
Poslední spíše zajímavostí je, že aktuální deska vyšla (zatím) jen digitálně na Bandcampu, což je u kapely s gramofonkem Grammy v kapse minimálně podivné. Ale staly se už neuvěřitelnější věci, samovznícení starosty ve Varšavě... však to znáte.
Autor hodnotí:
Čtenáři hodnotí:
Tvoje hodnocení:
Venca / 2.6.14 21:35odpovědět
Tak tyhle australský "máničky" poslouchám a zároveň totálně žeru od začátku. Novinka jen potvrzuje, jak to mají chlapci naposlouchaný, a že se opravdu vyplatí sbírku LP po fotrovi neházet do kontejneru. Jeden se může lecčemu přiučit, něčim to opepřit, a pak vznikne třeba tahle nádhera. Těšim se, až bude někde tahle placka ke koupení.
Jirka D. / 3.6.14 6:38odpovědět
No je to zvláštní, ale album fyzicky ještě nevyšlo, přitom digitál je ke koupi už od března. Ten přesah do historie je u nich evidentní, ale stejně tak zajímavě pojatý a svým způsobem výborný. Jen mám zatím stále dojem, že první dvě alba se mi líbí víc.
Label:vlastní vydání
Vydáno:Březen 2014
Žánr:hard rock
Andrew Stockdale – zpěv, kytary, produkce
Ian Peres – baskytara, klávesy
Vin Steele – bicí
1. How Many Times
2. Enemy Is in Your Mind
3. Heavy Weight
4. New Crown
5. Tall Ships
6. Feelings
7. "I Ain't Got No"
8. She Got It
9. My Tangerine Dream
10. Radio
Wolfmother
Victorious
Angel's Arcana
Selva
Hecate Enthroned
Virulent Rapture
Soilwork
Övergivenheten
Kannout
Soma
Enslaved
Utgard
Anderson / Stolt
Invention Of Knowledge
Phonothek
Styx
Aherusia
And The Tides Shall Reveal The Traces
The Mahones
Angels & Devils
Desire For Sorrow
At Dawn Of Abysmal Ruination
Domácí kapela Bratrstvo luny ohlašuje příchod pátého studiového alba vydáním prvního singlu Vodopády. Nové album se bude jmenovat Aquarius s podtitule...
2.5.2024Jak už jsme oznámili dříve, na MetalGate právě vychází další knižní titul, který se po řadě blackmetalových tentokrát věnuje death metalu a grindcoru....
2.5.2024Pathology zveřejnili klip ke skladbě Psychotronic Abominations z připravované řadovky Unholy Descent, která vyjde 17. května u Agonia Records.
2.5.2024October Tide natočili klip ke skladbě Unprecedented Aggression z loňské řadovky The Cancer Pledge (naše recenze)
1.5.2024Floridští rouhači vydali koncem dubna nové album nazvané Banished By Sin. Obsahuje dvanáct skladeb znějících jako ten správný chlív.
© ECHOES 2012, All Rights Reserved
Logo & web design by © Ondrej Hauser
Code by Ivosch
Runs on © iSys
Všechny články a recenze na stránkách echoes-zine.cz podléhají licenci Creative Commons
Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Unported.