Echoes zine - recenze rockových a metalových alb

Když jsem před rokem narazil na info, že se na scénu vrátil Jim Mutilator (otec zakladatel Rotting Christ, důležitý člen raných Varathron atd.) a založil novou kapelu Yoth Iria a že spojil své síly s The Magusem (nebudeme plýtvat představováním, že), nemohl jsem radostí ani dýchat. Za bubenické křeslo v hostující roli si sedl nezmar Giannis Votsis aka Maelstrom (např. Embrace of Thorns, Nigredo, Thou Art Lord nebo Thy Darkened Shade) a sestavu doplnil další borec tamního podzemí - George Emmanuel (Rotting Christ, Lucifer`s Child). Plus klávesové obsazení mně neznámý John Patsouris.

Vše nasvědčovalo a oprávněně, že se nebude jednat o žádný extrém, ale náladotvornou temnotu. Under His Sway zaznamenalo velký ohlas, mě dostalo do kolen, a otázkou bylo, zda se jedná o pouhý výstřel do tmy, nebo o začátek slibné budoucnosti. Rok se sešel s rokem a je zde debut dlouhohrající - As the Flame Withers.

Jak ze sestavy vyplývá, není možné čekat nic menšího než vzrušující nahrávku. Zkušení veteráni helénského black metalu, kteří dobře věděli už před čtvrt stoletím, co chtějí. A ví to pořád. Jim Mutilator je doslova hladový po komponování nové hudby, proto je As the Flame Withers plný mladistvé vášně a nadšení. Nehledě na fakt, že za vším stojí zkušenost a zralost, je deska intuitivní, pudová a pevná ve svém přesvědčení.

Lehce mi vyrazil dech úvodní uragán The Great Hunter, který desku otevírá vskutku zuřivě. Všechnu lehkost, vzdušnost až éteričnost skladby samozřejmě slyším velice dobře. The Great Hunter je sice nasypaná fest, nezpomalí nikdy na moc dlouho. Její dominantou je atmosféričnost a podmanivé melodie, ty samozřejmě vládnou i zbytku skladeb. The Magusovo drásavé hrdlo, které mi na Under His Sway imponovalo svým vzteklým řvaním, je na As the Flame Withers mnohem ohebnější a svým způsobem obroušené, uhlazené. Rozhodně by mě nenapadlo, že je tento starý ďábel schopný za tak krátkou dobu posunout svůj výraz a přizpůsobit jej jinému tvůrci než sobě samému. Vždyť všichni známe jeho křičení v Necromantia nebo Thou Art Lord. Rozhodně tam nemůžeme mluvit o zpěvu. V Yoth Iria ale ano. Mutilator na něj má zřejmě dobrý vliv.

Od titulní hitovky Yoth Iria už album z nastolené nálady a jisté vznešenosti nesleví. Do temné magie působivého black metalu kouzlí oba kytaristé nádherné heavymetalové vyhrávky a sóla, pod kterými krásně pumpuje rytmická sekce. Basa není pouze do počtu a často se sama pouští do samostatných hrátek. Kytary mají díky nim volné pole působnosti a létají v ovzduší. Klávesové party kytary spíše doprovází. Jsou často takřka neslyšitelné. Musíte dobře napnout pozornost, abyste je zaznamenali. Pak si ale můžete všimnout, že jejich role není jen doprovodná, ale mají své místo vcelku výrazné a důležité.

Ač by se dalo z uvedeného usuzovat, že je As the Flame Withers albem co se týče rytmiky a riffování spíše jednoduché, není to tak zcela pravda. Už jen díky parádní práci Maelstromově je rytmika hravá a pestrá. Maelstrom je bourák, který umí sypat o sto šest, ve středních rychlostech do bubnů mlátí jak hluchý do vrat, ale když vše ztiší, dokáže se do tohoto místa vcítit a bicí hradby změní v tiché cinkání. Také kytary se pouze nevlní, ale hrnou to v kilech, proto místy dávají vzpomenout na britský heavík staré školy. Myslím, že jsem vyčerpal všechny důležité složky fungující dohromady opravdu skvěle. Díky nim pak album zní docela osobitě a nezaměnitelně. Co ostatně jiného čekat od zkušeného vlka, jako je Jim Mutilator? Už při prvním poslechu As the Flame Withers mě napadlo, že kdyby letos nevyšlo nic jiného, nebude mi to vadit. Yoth Iria mi udělali velkou radost a je jasné, že prvního adepta na desku roku 2021 už mám.