Recenze: Zkouška Sirén - a nechtěl bys už přestat?

RECENZE

/ zpátky na seznam recenzí

Zkouška Siréna nechtěl bys už přestat?

David19.4.2013

Zdroj: 1 x černý 12" vinyl (# SRR 48)

Posloucháno na: Audio Technica AT-13 EA, Technics SL-Q2, Yamaha AX-490, Beyerdynamic DT 770 PRO 250 Ohm

VERDIKT: Setsakramentsky dobrá deska.

Špína, pot, tlející maso, zhulený kapustňáci a zasranej blues pro votrlý baby… tak tohle si nechám líbit. Pravidelné prvněstředeční udržování otupělého obyvatelstva ve střehu ještě nikdy tak krásně nekroutilo ušní bubínky, nelámalo malíčky a nelechtalo pod nosem. Zlatá éra stonerových vichřic a pouštních bouří sice dávno zmizela pod nánosy kórovin všeho druhu, ovšem zdravé, životadárné jádro plodí stále dál a houšť všem módním i nemódním vlnám navzdory. Sons of Kyuss na párty u Ala Cisnerose hadr. Rakeťácký odér si najde cestu všude a Sirény s ním nakládají obratně a hlavně po svém. Žádná křeč rvaná přes závit, snaha o dokonale vystavěný monument… Hoši se jednoduše baví. Kytara, basa, bicí, povolený struny.

Sirény

Už chápete? Dobrý desky nevznikají na výrobní lince mamutího labelu, ani chemickou reakcí několika osvědčených prvků. Rokenrol není žádnej připitomělej produkt a Sirény jsou toho jasným důkazem. Parádní jízda od začátku do konce, která nepovolí ani na okamžik. Jednolitý těleso uplácaný z bahna, štěrku a rozdrcenejch flašek od lihu. Stoner, desert, sludge… jak chcete. Podobně frajersky zmáklý záležitosti dneska aby jeden pohledal, a teď nemluvím jen o naší krásné, chlupaté zadnici Evropy. U takových Small Stone by Sirény nadělaly větší paseku než kdejaká protřelá sebranka z jůesej. Jednoduchost, údernost a stoprocentní uvěřitelnost. 40 minut extrémně nakažlivý totální pohody, kterou není jednoduchý jen tak hodit za hlavu. Hoši nehoní prodeje, lajky na Fejsbůku nebo poklony rádobyodborný věřejnosti, proč taky? „My jsme Zkouška Sirén. Hrajem, protože nám to dělá dobře a baví nás, když to dělá dobře i někomu jinýmu.“ To mluví za vše…

Autor hodnotí:

Čtenáři hodnotí:

Tvoje hodnocení:

DISKUZE K RECENZI

zrušit

Reagujete na komentář

Michal Z / 27.5.14 5:29

Chrome Division mají u mě problém, vím, co chtějí zahrát už několik taktů dopředu, ale to je ve stylu který produkují běžná věc. To co chtějí říct, jiní už řekli už dávno a kvalifikovaněji především za oceánem. Pokoušejí se o podobnou tvorbu jako třeba současní Adrenaline Mob, ale s barvitostí a rozmanitostí jsou na tom lépe zde recenzovaní Chrome Division. Na druhou stranu jim z hudby netryská energie tak samozřejmě a skladby mě nedokáží svým pro mě utlumeným drajvem rozpohybovat nad rámec normálu. Víc šťávy a ještě více se uvolnit, pak budou, Chrome Division směřovat k jádru hraného stylu. Chápu, že do toho chtějí vložit určité emoce a groove, ale tentokrát z toho necítím ani chuť ze hry. Odkroutit si šichtu a jít si dál po svém. Jižanství potažmo motorkářskou kapelu neslyším, spíše si potřebují ulevit od klád, které musejí tahat v domovských souborech. Světlé momentky se mi s Chrome Division ustalují, když se stoner rockuje v pomalejších zatěžkaných skladbách, které nemají jen povrchní cíle. Při poslechu celku putuji známou cestou, kde znám téměř všechny kameny u krajnice nazpaměť i z odvrácené strany. Další z dobrých desek, které z patrnosti brzy navždy vypadnou a ani si toho nevšimnu.