Transfer
 
  Přihlášení  

Echoes zine - recenze rockových a metalových alb

  RECENZE

zpátky na seznam recenzí
Zrní - Široko daleko

ZrníŠiroko daleko

Symptom31.5.2023
Zdroj: Spotify
Posloucháno na: PC / Adam Audio A7V
VERDIKT: Mozkový trust kladenské stálice vyprodukoval další dlouhohrající desku aneb hvězda alternativní rockové scény jistou rukou míří do/blízko černého.

Myslím, že nesmrtelnosti už kapela dávno dosáhla, proto je úplně v pohodě zkusit to znovu a třeba i jinak. Široko daleko není nahrávka, co by zatřásla pevnou konstrukcí, aby se zřítila a začalo se budovat od nuly. Je to takový docela svěží refresh, který sice sází na jistotu definovanou přirozeností, ale má v sobě dávku jinakosti, anebo možná větší fokus na určitou jemnější hudební složku, která byla u Zrní vždy přítomná.

 

Novinka se jeví jako hůře přístupná na první dobrou, zato však déle vydrží čerstvá a neoposlouchaná. První singl Dráha z celkové dramaturgie lehce vyčnívá, reprezentuje klasickou, přímočarou podobu kapelního rukopisu. Hravost, chytlavost, upřímnost a dobrá nálada jsou atributy, kterými je tahle pecka nabytá. Podpořená milým videoklipem šla ven jako první a vzbudila očekávání, která naplnila trochu jinak, než jak první dojem naznačoval.

 

Ve skladbách se mísí mnoho vlivů a odkazů, které zřejmě ani sama kapela nezamýšlela a nemá tedy smyl zbytečně chytračit s pozorováním shod v akordech nebo náladě skladeb. Pro ty, kteří snad Zrní neznají a škatulka "alternativní rock" je málo popisná, řekněme, že jsou to naši trochu jiní Radiohead bez falzetu a skoro až Sigur Rós ve smyčcových polohách (taky bez falzetu).

 

Nové dvanáctero skladeb je dobrá škola v tom, jak napsat pořádnou píseň, pracovat s motivy a jejich vrstvením. Jakkoli mám kapelu vcelku nekriticky rád, najdou se ale i slabší místa, kdy občas zazní cosi zpoza horizontu mého chápání, co mě ruší nebo štve. Popěvky typu Já, písnička („…myslel jsem si, že mi to dá hodně práce, ale nedalo mi to hodně práce…“) nebo recyklování starých motivů („…za hory, za boty, mí zlatí roboti…“) trochu tahají za uši. Některé verše působí příjemně ztřeštěně, jiné zase infantilně, další pak ve spojení s hudbou nezapřou skutečnou básnickou hloubku, co zapůsobí.

 

Na každý pád je jisté, že kapela je nadprůměrně nadaná v psaní chytrých skladeb se slušným rozpětím hudebního obsahu. Navíc s podporou pánů Ježka (Jámor Studio) a Karáska (Gargle & Expel Studio) to všechno i dobře zní. A ještě to díky barevné abstrakci Aleše Fulína skvěle vypadá. Hudebně je nahrávka uvolněná v rockové poloze bez hranic, nebojí se práce s dechy, smyčci i elektronikou. Jednotlivé nástroje dostávají dostatek prostoru k sebevyjádření, aniž by si navzájem překážely a je tak možné sledovat drobnější detaily na okraji kompozice.

 

Dejme stranou obligátní fráze o zrání vína a na rovinu si řekněme, že Zrní to myslí vážně. Medaile za svou tvorbu sbírají už dlouhá léta a přesto, že jejich hudba nenadchne každého, nese v sobě kvality, které je potřeba ocenit. Až vesmírná loď Pistácie přiveze kapelu s aktuálním albem i do vašeho města, nezapomeňte se přijít podívat.

 


Autor hodnotí:

Čtenáři hodnotí:

Tvoje hodnocení:


  DISKUZE K RECENZI

Kontrolní kód
opište kontrolní kód

  NOVINKY VE ZKRATCE  /  další novinky