Transfer
 
  Přihlášení  

Echoes zine - recenze rockových a metalových alb

  REPORTY

zpátky na seznam reportů
Cold Blood War Tour 2014

Cold Blood War Tour 2014

Bhut24.5.2014
Srbská banda Infest se na svém Cold Blood War Tour zastavila i u nás v ČR. Jak pak by ne, když s sebou vozí českou sebranku Panychida. Zastávky byly celkem dvě - v Plzni a v Praze - a my si teď zavzpomínáme právě na tu pražskou.

Snad už ani nemá smysl vykládat o tom, jak vstupuji do prostor parádního klubu Exit-us. Od příjemné obsluhy si nechávám točit pivo, očumuji distro kapel a pozvolna se nořím do nitra klubu, kde už divoce zkouší první kapela Nocturnal Pestilence.


Zaujímám jeden z barových stolků a poklidně sleduji komunikaci kapela vs. zvukař. Po chvíli vše konečně startuje rozeznívá se patetickým intrem. Intra pro koncerty shledávám jako důležitý jev, jednak navodí patřičnou atmosféru a jednak připraví hráče samotné na určitou vlnu. Vzápětí byl vypálen projektil v podobě otvíráku z dosud posledního alba, kterým je skladba Melancholia, během kterého kapela neznalým posluchačům v kostce představila svůj rejstřík. Dále slovo dostaly už jen skladby nové, které kapela pozvolna finišuje i ve studiu ke zdárnému konci a chystá je pro příští album. Krom syrového klávesového black metalu mne notně zaujaly drobné pasáže, kterými se sklouzávalo do ostatních žánrů. Tu zazněl kousek jazzových vyhrávek, támhle zas punková jízda. Vše zahrané s velkým nasazením a patřičným nadšením. Příjemná atmosféra zavládla jak na podiu, tak především pod ním, kde na nejednom fanouškovi bylo k zahlédnutí tričko s logem kapely. Přiznám se, že jsem se rozhodně nenudil a báječně naladil na další minuty večera.

 

Jistě znáte hlášku kapely Debustrol, kterou otevírá své koncerty: „tak se všichni userte,…“ a tak dále, však to znáte. Podobně si vede i Hellocaustor, který vítá nadšence dlouhým intrem s motivy thrashových vypalovaček a po něm přijde hláška jednoduchá, prostá a vše vystihující: "Hellocaustor píčo!!!" Co víc dodávat? Pak už přijde jen smršť pravověrného thrash metalu. Dnešní set byl napěchován energií, která donutila přítomné k pohybu. Hlášky mezi skladbami byly úsměvné a zpestřující. Jelo se na maximum, takže netrvalo dlouho a kapele se uvolnila i plachta s logem na pozadí podia. Divoký rej ke konci vystřídalo jakési podivné rozpoložení hlavního kytaristy, který několik posledních skladeb vyloženě odseděl, jelikož oba své šestistrunné nástroje odložil. Netuším, co ho k tomu vedlo, ale stalo se. Blížil se konec setu, který kapela musela o nějaký kus, zjevně se znechucením, zkrátit. Drobný náznak burcování k přídavku a přišel tradiční Tormentor coby cover Kreator. Pak už jen ticho, přestavba podia, další pívo.


Následně se slovu ke dostala pořádající Panychida, tedy jedno z hlavních jmen tohoto večera. Nazvučeno bylo nečekaně rychle a elegantně, takže pravá pohanská bouře, kterou Vlčák umocňoval svým zpěvem, přišla velice náhle. Vichřice riffů a palba bicích svědčily o hráčské vyspělosti a vše takříkajíc šlapalo jak hodinky. Pro atmosféru večera byl zvolen údernější setlist, kde se kladl důraz na přímočaré skladby a jejich syrovost. Na dudy a pohanské slovanské melodie pochopitelně taktéž došlo (však bez toho si Panychidu ani nelze představit), ale oproti jiným akcím jich tolik nebylo. Konečně jsem si tuhle smečku vychutnal naplno, protože jsme se dosud často míjeli.


Závěr patřil Srbům Infest, kteří se pochlubili čerstvou fošnou Cold Blood War. Nastolili holocaustní death / thrash metal o síle pekelných jezdců a ostré zvuky kytar lítaly neskutečně svižným způsobem. Bicí vyhlazovaly prostor a vokál nadšeného zpěváka Vandala křičel texty plné vzteku. Byla to velkolepá podívaná a jízda, ovšem mnohdy jsem se přistihl, že vypínám. Chyběla mi sebemenší obměna, zpestření, barvitější pasáže apod. Vše bylo střižené dle jednoho metru, ale jisté je, že live mají tyto skladby silnou energii a dokážou zametat. Set Infest jsem si užil i tak.



  DISKUZE K REPORTU

zrušit

Reagujete na komentář

Lister / 26.5.16 10:19

Ač normálně jsem moc línej něco psát, po návštěvě koncertu a přečtení tohoto reportu mám jakési nutkání se taky vyjádřit: Koncert byl skvělý. Nemůžu říct jestli je v mých TOP 5, protože mám za sebou už pěknou řádku hudebních představení, od Deep Purple (v komplet sestavě), přes Twisted Sister až třeba po Nightwish a Powerwolf. Směle ale řadím tento koncert ke všem zmíněným, které byly rozhodně jedny z nejlepších, co jsem zažil. Nelituju ani trochu toho, že jsem dal přednost Sólstafir před AC/DC, ač jsem měl možnost jít i na ně. A teď k reportu. Milý autore, i když s tebou souhlasím v názoru na Fjaru (je to fajn skladba, ale mají spoustu podobně dobrých), naprosto mi uniká tvé rozhořčení nad obecenstvem. Koncert Sólstafir není jak koncert Pepíčka Zímy nebo smyčcového kvarteta, kde by hlasité projevy byly poněkud nemístné. Druhý den jsem byl v Rudolfinu na Pražském jaru, být tam atmosféra jak v Akropoli tak znechuceně odcházím (samozřejmě nebyla), ale na Sólstafir? Důvod proč sem rockové kapely jezdí je přesně tahle atmosféra, přesně ty hlasité projevy a nezřízený řev, protože to je to, co ukazuje kapele jak je oblíbená a nutí ji to se vracet. Kdyby na koncertech Sólstafir byla ta komorní atmosféra jak popisuješ, tak sem jezdí jednou za 5 let maximálně. Navíc, kdyby neměli rádi hlasitou a bouřlivou atmosféru, nejezdí na Brutal Assault. Milovníci komorního poslechu nechť ať si pustí alba do kvalitních sluchátek a zavřou oči, rozčilovat se nad tím, že na rockovém koncertě je atmosféra jak má být je poněkud nemístné.

Kontrolní kód
opište kontrolní kód

  NOVINKY VE ZKRATCE  /  další novinky