Transfer
 
  Přihlášení  

Echoes zine - recenze rockových a metalových alb

  REPORTY

zpátky na seznam reportů
Heathen Metal Clash vol. 3

Heathen Metal Clash vol. 3

Garmfrost24.5.2016
„Přichází úsvit a do ještě potemnělých vod fjordu se vnořují vesla..." Tak zní úvodní slova lákadla na třetí pokračování Heathen Metal Clash pořádající kapely Tears of Styrbjørn. Ta křtila svůj debut a na oslavu si přizvala Panychidu s Mallephyr.

Datum 21. května bylo ve znamení muzejní noci, Echoes srazu a rovněž třetího pokračování festivalu Heathen Metal Clash, který pořádají brněnští vikingové Tears of Styrbjørn. Tentokrát se jednalo o mimořádnou událost, a sice o křest jejich debutového alba s názvem The Fallen Inheri. K slavnostnímu hrnci si přizvali dvojici hostí Panychidu s Mallephyr. Panychidě v těchto dnech vychází rovněž nové album, tudíž o důvod víc proč dorazit.

 

Na Mallephyr jsem zaznamenal různorodé reakce. Od těch nadšených až po naprosto záporné. Já je ignorantsky řečeno ještě neslyšel. Nevím jak jindy, ale v sobotu na pódiu Melodky mě přesvědčili, že jsou kapelou zajímavou, technicky vyšperkovanou a do posledního tónu přes těžkotonážní masírku i zábavnou. Čtveřice muzikantů není vylovená z neznámých vod. Jména Opat či Sinneral není metalové veřejnosti nutno představovat. Na kontě mají album Assailing the Holy. Stylově se pohybují někde na hraně mezi deathem a blackem, s tím, že smrtka má v jejich tvorbě výraznější pozici. Jejich vystoupení bylo do puntíku vyšperkováno a skvěle podáno. Dokonce i zvuk se dal poslouchat a odezva lidí byla hned od začátku slušná.

 

Panychida dorazila z mexického turné s Inferno. Přes všechno cestování a změny časových pásem byla kapela nabuzená, jakoby hrála po prvé. Jak jsem už prozradil, Panychidě v těchto dnech vychází nová sbírka pohanských příběhů, nazvaná Haereticalia – The Night Battles. Album je to opět výživné, opět zase o něco jiné než předchozí nahrávka. Byl jsem zvědavý, jak se popasují se symfonickými prvky, dudy atd. Ty hrály z playbacku. Na můj vkus hrály hodně nad zbytkem nástrojů. V jejich setu zazněly jak nové skladby v čele s hitovkou Josafat (The Gathering), tak i starší, prověřené hymny napříč diskografií. Vystoupení mělo dobrý spád, setlist byl výborně vygradovaný. Z kluků čišela energie na rozdávání, což je obdivuhodné, když vezmeme v potaz ono turné, Honzovu (asi) zlomenou nohu nebo Sinneralovo angažmá v Mallephyr. Jen mi bylo líto utopených kytar v bednách, co šly ven. Ať jsem se přemístil, kam jsem chtěl, ani u zvukaře nebyly moc slyšet. Což je, jak uznáte, chyba a škoda. Panychida má zajímavě propletené kytarové melodie a ty moc slyšet nebyly. Každopádně je to drobnost a náladu mi nezkazila. Skvělé vystoupení skvělé kapely. Vivat Panychida!

 

Zlatý hřeb večera ovšem teprve přišel. Publikum zhoustlo, zkrásnělo, jak se do sálu nahrnul početný houf dívek a žen. Šamanský začátek otevřel severskou jízdu a horká Melodka rázem zamrzla věčným ledem a sněhem. Tears of Styrbjørn po různých peripetiích vydávají debutové album The Fallen Einheri a přišli to s námi oslavit. Skoll! Mix pohanské zádumčivosti a therionovsky rootovské zachmuřenosti podpořené mocnými sbory zraje jak víno. I skladby, které kapela hraje léta (The Rise of the Norseman), hezky prokoukly. Nové skladby přináší čerstvý vítr do plachet jejich drakaru, více sólových kytar a temnějších i majestátnějších nálad. Jejich vystoupení bylo podpořené vřelým ohlasem publika a lehce kažené zvukařem, u kterého jsem stál a pozoroval jej, jestli slyší ty rušivé zvuky nebo je mu to fuk… Zpět z technického náhledu k emocím, které byly díky výbornému koncertu napnuté a posléze uvolněné k parádnímu relaxu. Samotný křest proběhl za přípitku bývalého spoluhráče, bubeníka Jana „Křtitele“ Sarapise (Žrec, ex-Inferno, atd.), který se svého postu zhostil s grácií a přípitkem. Následné polití cédečka a hození nosiče mezi fans ukončilo slavnostní chvíli a koncert se nachýlil k mocnému finále i s přídavkem. Cca hodinka utekla jako bouře ve fjordu. Ale jak se říká - v nejlepším se má skončit a dobrého pomálu. Díky pánové!



  DISKUZE K REPORTU

zrušit

Reagujete na komentář

Oliva / 20.3.15 20:44

Tímto směrem se rovněž uvažuje. V praxi by to znamenalo časově mnohem více práce pro Pavla Kurtina, který chystá projekci, a 2-3x delší vyhlašování, ale ani to by nezaručilo, že se lidi přemístí k pódiu a budou to sledovat. Tím spíše, že před vyhlašováním je třeba kvůli projekci odklidit bicí, což trvá pár minut, během nichž mnozí lidi odejdou pryč. Navíc je zjevné, že mnohé ty lidi nějaké výsledky ankety opravdu nezajímají a zajímá je spíše ten chlast apod. :) Kromě toho před pár lety se nevyhlašovalo na 2 části, ale všechno naráz v jednom bloku, což trvalo 30-40 minut, takže pár lidí si stěžovalo, že je to moc dlouhé, někdo tam i řval, kdy se konečně začne zase hrát :) Kdyby se to pojalo velkolepěji, z vyhlašovacích 2x 15 minut by vzniklo 2x 30 minut, které by bylo možná lepší rozdělit na 4x 15 minut (tedy ve všech pauzách), což by znamenalo neustálé odklízení a opětovné stavění bicích. Je to složité dilema...

Kontrolní kód
opište kontrolní kód

Stick / 26.5.16 10:27odpovědět

Mně teda vystoupení Tears of Styrbjorn nepřipadalo úplně povedené. Mallephyr v úvodu smetly z povrchu úplně všechno. Ve srovnání s nimi se můžu jenom pousmát.

Garfield / 24.5.16 15:15odpovědět

Jen škoda, že nezazněla Till Fjälls, jinak OK

  NOVINKY VE ZKRATCE  /  další novinky