Echoes zine - recenze rockových a metalových alb

Cestu do Exit-usu už bych našel i po slepu. Je to klub, který navštěvuji opravdu rád, už jen kvůli jeho přátelské atmosféře. Bez váhání jsem si proto do diáře poznamenal akci, která se jevila velice slibně. Přesně v sedm večer jsem sestoupil s půllitrem v ruce do jeho nejnižších prostor. Vstupné necelé dvě stovky, což byla celkem příznivá cena, takže moc nerozumím tomu, proč byla účast tak slabá. Ksakru, vždyť tu křtili svou novou placku Isacaarum!

Squirtophobic

Po drobném zvučení a vlastním zkouření otevřeli večer žižkovští Aftercome, které jsem do té doby neznal a byl vcelku napjatý. Kapela mě překvapila pozitivním způsobem, trojice nadšenců spustila razantní grind, který sklouzával ke staré české škole, ne nepodobný prastaré tvorbě Gride, či Cerebral Turbulency. Ovšem jejich set se nesl nejen v tomto duchu, místy se zabředlo do crustu, jinde zase do syrového NYHC. Posledně jmenovaný žánr uvádím především proto, že zpívající bubeník, s vkusnými brýlemi, občas i rapoval. Bohužel ho po celou dobu provázel drobný technický nešvar - při každém úderu kopáku se změnila jeho poloha, takže se neustále odsouval a ujížděl. Bylo vidět, že mu to jedno zrovna není, ale přesto byla hra velice zdařilá. Set utekl jako voda a kapela zanechala slušný dojem.

křest Whorecraft

Oproti tomu hůře jsem trávil hudbu, kterou vytvářeli Lupara: The Widowmaker. Šlo o hbitý brutal death metal, alespoň mne v hlavě vyvstala přirovnání k Aborted, či Gorerotted. Šlapalo to klukům věru pěkně, ale nic extra mi v hlavě nezůstalo. Nemyslím to vůbec zle, set to totiž byl skvělý a bez škobrtnutí, jen jsem jej jaksi nedokázal vstřebat, respektive ostatní vystupující jej roznesli na kopytech.

Speciálním hostem se stali rakouští grindeři Squirtophobic, kteří se předvedli ve světle krásném a úctyhodném. Nasypali do lidí pod podiem svižný a razantní gore s přídavkem vtipu, navíc jednu skladbu si s nimi střihnul i sám Chymus. Vokalista střídal všelijaké polohy, přičemž ze sebe vyloudil zvuk, který jsem dosud slyšel jen a pouze u našich Gutalax. Obecně vzato lze obě kapely dost srovnávat. Jednoduše řečeno bylo krásně vidět, jak málo stačí k tomu, aby vzniknul vynikající bordel. Takže do Rakouska míří má chvála a zdravice, opravdu skvělý gig, kterému korunu nasadila závěrečná věc s úchylným vokálem.

Isacaarum

A pak konečně na podium vylezli ti, na které jsme se všichni netrpělivě třásli. Isacaarum začali opět na lidech testovat nové šrapnely z ještě horké novinky Whorecraft a právě tato deska dostala pochopitelně největší prostor,i když playlist nepostrádal ani letité vyhlazovací práce. Grindová stálice sypala z rukávu jednu smršť za druhou a konečně i pod podiem to začalo hezky vřít. Montyho samopalné bicí mi tlučou v hlavě ještě teď, stejně tak i divoké kytarové riffy nebo nasraná basa. Nebyl by to křest, aby se nepolilo cdčko nějakou lihovinou a k tomuto účelu posloužila láhev sektu, kterou v rukou třímali zástupci vydavatelské firmy Metalgate. Setu nechybělo zhola nic, povedl se i zvuk, jen odezva publika mohla být trochu šťavnatější, ale i tak si myslím, že to za to stálo. Celkově akce dopadla nadmíru slušně, nenavštívit ji a neholdovat přitom grindu byla škoda každého, kdo nedošel.

Za použité fotky děkuji slečně Nati, kterou tímto srdečně zdravím.