Transfer
 
  Přihlášení  

Echoes zine - recenze rockových a metalových alb

  REPORTY

zpátky na seznam reportů
Poly Noir & The Holy Spirit Smugglers, Golda Soloworx

Poly Noir & The Holy Spirit Smugglers, Golda Soloworx

MarBES20.12.2024
Projekt Poly Noir zpěváka kapely Insania pro mě byl novinkou. Před lety si Nergal, frontman polských teatrálně blackmetalových Behemoth nasadil sombréro, oldschool lubovou kytaru a stylizovaný do role temného kovboje rozjel s partou kámošů dark country kapelu Me And Than Man. Zajímalo mě slyšet, jak se s tímto tématem vypořádá na stejnou cestu sestoupivší frontman brněnské crossoverové kapely.

// Golda

 
Funkce otevírače se ujal Golda, jinak také baskytarista lidově punkového spolku Znouzecnost. V sedě s kytarou pouze s doprovodem bubeníka a perkusionisty zahraný set se skládal z velké části z písní jeho domovské kapely, ale také z několika coverů a nových písní. Komorní pojetí bez echt punkového projevu frontmana Znouzectnosti dodalo skladbám na uvěřitelnosti. Sympatický set, který by mi vůbec nevadilo vidět znovu, sledoval pěkně zaplněný sál. Fanoušci podle názvů kapel na tričkách se rekrutovali z řad fandovstva Zouzecnosti a Insanie podobným dílem. 
 
// Poly Noir & The Holy Spirit Smugglers 
 
Poly se svou kovbojskou družinou zvanou The Holy Spirit Smugglers (zajímavý dvojsmysl v názvu) nakráčel na stage s poděkováním muchas grazias a po krátkém úvodním slovu začal sázet své dark country. Tedy jakýsi alternativní folk / country bez obvyklých klišé těchto žánrů (nebo aspoň těch co nejsou cool). Petr Pálenský, řečený Poly, není žádný světlomet, a tak i tady agresivně upřímná lyrika jeho textů tepe do živého a nic ji není posvátné, natož svaté. Blesfémie tohoto odvěkého „rouhače stojícího na straně dobra“ je však uvěřitelnější než hrané rouhačství většiny blackmetalových kapel, které jen dělají, co mají v popisu práce. Navíc tohle westernové pojetí je v našich končinách nevídané a prostě baví. 
 
Pollyho základní akordy hrané na stylovou obstarožní lubovou kytaru doplňoval, podbarvoval a zdobil druhý kytarista, rytmická sekce složená z bubeníka schopného obstojně swingovat, když je třeba, a muchachita s baskytarou se starala o to, aby atmosféra jak z noirových filmů nebo spaghetti westernů držela pohromadě. Zvukař vyrobil solidní zvuk v sále, jediná výtka může jít ke zvuku Polyho hlasu pokaždé, když se snažil o vyšší nebo intenzivnější polohu, znělo to až nepříjemně polyesterově synteticky. 
 
Ke konci setu se k Polyho amigos přidal publicista Petr Korál a společně pokřtili debutové album s názvem K mýmu ohni nesedej. Přimlouval se za pokračování tvorby tohoto hudebního tělesa a myslím, že většina lidí v sále se v duchu k přání připojila. 
 
Skvělý koncert, pro jehož dozvuk se skvěle hodí pustit si cestou domů geniální album Rome od Danger Mouse a Daniele Luppiho.
Golda SoloworxGolda SoloworxPolly a jeho amigosPolly Noir v akciPetr Korál a Golda pokřtiliPlakát


  DISKUZE K REPORTU

zrušit

Reagujete na komentář

Marie / 3.8.13 16:10

Není mi dvacet ani třicet, na "Colorous" jsem byla po šesté a nemyslím si, na rozdíl od autora článku, že ubývá World music. Naopak oceňuji, že se barevná paleta hudebních stylů rozšiřuje, což jistě reaguje na fakt, že mezi 30 tisící návštěvníky organizátoři musí předpokládat "chuť" na rozdílný styl muziky. Hudbu dělím na dobrou a tu druhou a jednotlivá vystoupení pak na ta, která mne strhla a ta, která ve mne nezanechala hlubší stopu. Těch druhých bylo málo, protože jsem předem zhruba věděla, co bych chtěla slyšet, i když jsem se často octla na vystoupeních, které jsme neplánovala a která mne strhla svou spontánností a hudebním výkonem (17 Hippies, Agnostic Mountain gospel choir nebo HAYSEED DIXIE ) . Z mého pozorování si dovolím konstatovat, že většina návštěvníků tohoto festivalu jsou velmi otevřeni ke každému dobrému výkonu napříč styly a žánry... Bylo potřeba prostudovat program a dát si práci s návštěvou dalších stage nejeno těch dvou hlavních....rezervace v Gongu nebyla ideálním řešením, na druhé straně bylo to lepší než loňské hodinové čekání na sdělení, že je plno... areál proti loňsku vylepšen, rozšířen a přes prvotní dezorientaci při hledání toalet a vody, nemám pocit, že bych musela někde stát fronty. Možná by bylo dobré na plánku areálu sociální zázemí vč. zdroje pitné vody označit, ale já sama jsem jich několik našla. Stánků s občerstvením dostatek a nebylo nutno dlouho stát ani na pivo ani na nealko (všudypřítomná Kofola). Atmosféra úžasná, hudbou, zejména na Drive stage, ale nejenom tam, jsem byla nadšená. Nespala jsme ve stanu, proto tuto otázku neřeším a nehodnotím, ale obecně mám z celých 4 dnů festivalu jenom pozitivní dojmy...Nakonec poprvé se mnou jela dcera (23), která nekopírovala mnou absolované koncerty, ale s kamarády svého věku byla často na jiných koncertech (XX), ale její spokojenost odrazilo prohlášení: "Pokud budu za rok v ČR, jedu zase!"

Kontrolní kód
opište kontrolní kód

  NOVINKY VE ZKRATCE  /  další novinky