|
|
||||||||||

Největším lákadlem večera pro mě byli jednoznačně Sugartown Cabaret z Francie, kteří se u nás v republice nepředstavili poprvé, ale tenkrát jsme se vzájemně minuli. Jejich set byl celkem logicky zařazen až na konec celého večera jako vyvrcholení všeho a snad neporuším moc pravidel slušného reportu, když právě tímto vystoupením začnu. Pokud jste se s hudbou této mladé pětice ještě nesetkali a rádi byste si vytvořili nějaký obrázek o tom, co vlastně kapela hraje, mám pro vás dvě cesty: jednak můžete zavítat na jejich stránky a stáhnout / poslechnout nějakou muziku a potom si jejich tvorbu dovolím připodobnit k legendám At The Drive-In, k nimž má jejich hudba asi nejblíže – tedy post HC svižného střihu, v podání Sugartown Cabaret navíc obohacený o pozvolnější, instrumentálnější pasáže, kterými jsou prokládány některé skladby, zcela výjimečně si zabírají celou píseň zcela pro sebe. Všechno toto se na Flédě také odehrálo, vybíráno bylo z novějších i starších věcí, vše podtrženo naprosto sympatickým a pohodovým vystupováním celé kapely, energickým výkonem a následným velmi vstřícným vztahem k fanouškům, kterých se přece jenom pár sešlo. Po koncertě (a vlastně i před ním a během celého večera vůbec) nebyl problém pokecat s kýmkoliv z kapely, za peníz poplatný nezávislé scéně si koupit nějaký souvenir ve vzorně připraveném merch-koutku (což platí o všech kapelách, které se toho večera představily) nebo si nechat podepsat vinyl, jejichž výběr byl dosti velký... Poslední poznámku si dovolím jednu a to, že „merci beaucoup“ zní rozhodně lépe než „thank you“.
Druhou kapelou večera – tady pořadí dodržím – byli čeští Five Seconds To Leave, na které jsem se taky těšil, jejichž tvorbu (vlastně jednu desku) mám celkem naštudovanou a se nimiž tu na Innocence nedávno kolega Victimer dělal rozhovor. Pokud měli Francouzi v přední řadě energického vokalistu, jejich kolegové z Jindřichova Hradce v nástrojovém složení kytara – baskytara – bicí se museli prosadit pouze svým instrumentálním vyjádřením, které si snad právě k posílení účinku na publikum a atmosféry koncertu celkově podpořili tematicky různorodou videoprojekcí. K přihlížejícím občas prohodil pár slov kytarista Vašek, jinak ale za kluky mluvily jejich nástroje, které ve velké, ale prostorově redukované scéně Flédy kouzlily útulnou atmosféru plnou niterně-hřmotných myšlenek a prožitků; to souzení kapela / posluchači bylo cítit, líbí se mi takové akce. Popravdě jsem ani nečekal nic jiného (rozuměj méně), pověst kapely vystoupení předešla - v internetové šeptandě se zprávy šíří rychle. Vrchol zmíněné jediné desky je pro mě bezesporu „Seventh Wave (Here Comes The Flood)“, tuhle skladbu s ženským vokálem v úvodu mám prostě rád (doprovodné souvislosti nechávám pro tentokrát stranou) a tak jediný šrám jinak vyvedeného vystoupení byl dán právě tímto vokálním partem, který nahraný a mizerně reprodukovaný zněl naživo prostě blbě. Hostující zpěvačka (ať už jakákoli ... třeba z Nod.Nod?) by byla určitě zajímavější.
Celý večer zahájila formace Unna z Přerova a pro mě to byl jediný krok do neznáma, protože kromě názvu jsem zatím nezachytil ničehož nic, bandzoun neposlouchám a tam uvedená informace big-beat mi nic moc neřekla. Prostě překvapení ... a ve skrze příjemné. Prezentace do kontextu večera zapadala dobře, hrála se spíš více než méně instrumentální muzika s občasným hrdelním projevem kytaristy, na kterém by toho šlo hodně zlepšovat, ale vokální party v produkci Unna nehrají tak výraznou roli (aspoň jsem při prvním kontaktu nabyl toho dojmu). Originálního jsem toho na vytyčené ose noise-post-rock-metal-HC moc nenašel a tak se snad nikdo neurazí, když pro přiblížení Unna-music uvedu jména jako Neurosis nebo možná Pelican, prostě tam někde bych hledal inspiraci. Ať tak či onak, vystoupení proběhlo ke spokojenosti, jen snad komunikace s publikem by mohla být nějaká, protože jediná věta pronesená na závěr „Tak a to je všechno“ mi přišla trochu málo. No možná přeháním, ale v té chvíli jsem měl dojem, že mi jinak slibně provedené vystoupení zmizelo někam do ztracena.
Nelze se rovněž nezmínit o slušném zvuku, i když úroveň hlasitosti mohla být o píď níž (ale já vím, no...) a velmi decentním osvětlení, v podstatě statickém, ale k večeru pasovalo a atmosféru doplnilo na výbornou. Prostě a jednoduše – kdo nepřišel (třeba proto, že musel poslechnout manželku a hrát hodného tátu / manžela od rodiny, že pane ....), přišel o povedenou akci a má pro příště co dohánět.

Five Seconds To Leave
Nina Who Wasn't

Five Seconds To Leave
split

Five Seconds To Leave
Největší nuda je ustrnout v nějaký šabloně

Unna
Po menší stagnaci jsme na cestě hrát a dělat věci líp jak doposud

Žižkovská noc 2016
17.3. - 19.3.16, Praha, Žižkov //Žižkostel, Storm, Bohužel bar, Café Vítkov, U Járy

Magick Musick 2017
17.6.17, Čermná u Sušice, Bouda

Dead End Festival 5
29.11.13, České Budějovice, KD Gerbera

19th Tattoo Convention Prague
19.5.17, Praha - Průmyslový palác

North Winds Over Europe
31.3.16, Praha, Nová Chmelnice

Wake Up Mountains No. 1
8.9.12, Kašperské Hory - Horský klub

Riverside live
8.6.13, Nová Chmelnice, Praha
Právě vychází zajímavý úkaz v podobě audioknihy Heimatcore, čtěte tiskovku níže:
26.5.2026České rockové ceny Břitva, zaměřené převážně na tvrdší formy rocku, metalu, punku či hardcoru, oznamují nominace za rok 2025, které určilo 39 hlasujíc...
26.5.2026Změna v soupisce kapel se dotýká odpadnuvších Vortex Of End a Outlaw. Náhradou za ně jsou Cromlech a Srd. Více v tiskovce:
25.5.2026Venku je nová kniha s hudební tematikou, a to titul Bejt hardcore není sranda od Michala "Mičla" Dajče. Na 280 stranách Michal mapuje svých 25 let na ...
25.5.2026Bansko-bystrická post-blacková kapela Solipsism právě vydala své nové album nazvané Pedagogy for the Existentially Exhausted, které je kromě digitální...
© ECHOES 2012, All Rights Reserved
Logo & web design by © Ondrej Hauser
Code by Ivosch
Runs on © iSys
Všechny články a recenze na stránkách echoes-zine.cz podléhají licenci Creative Commons
Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Unported.