Echoes zine - recenze rockových a metalových alb

Oproti loňskému ročníku Dead End festu jsem z toho letošního znal o poznání víc kapel. Vše se - jako už tradičně - konalo v prostorách KD Gerbera v Českých Budějovicích. Dohromady vystoupilo 22 kapel a jelikož akce byla jednodenní, nemohl jsem logicky stihnout vše. Tímto se tedy omlouvám těm, o kterých mnoho nenapíšu. Nicméně i tak se dalo mezi jednotlivými podii přemisťovat vcelku rychle a z již pátého ročníku nás toho čeká hodně, tak vzhůru do toho.

Budweiser Budvar Stage

Celý večer odpálili All The Secrets Inside, které jsme zde měli tu čest vidět i loni. Zpočátku mi notně vadil zvuk, který byl dost nahlas, až skoro nebylo rozumět kytarám, co zrovna hrají. Ovšem přehlédnout nešla výborná energie, kterou kapela rvala do lidí. Tahle skupina je naživo daleko záživnější, než ze studiové nahrávky Looking Backward. Skvělý a svižný rozjezd.  Následnou kapelu Proximity jsem neviděl, takže přeskočím rovnou k další v pořadí a tou je Shadow Area.  Asi nejvýrazněji působily dva střídající se vokály. Celé se to sice neslo v metalcoreovém/hc duchu, což není zrovna svět, ve kterém bych se dokázal bez mapy orientovat, ovšem banda dokázala zaujmout zejména feelingem a urputným nasazením. Šli do toho takříkajíc po hlavě a výsledek byl na slušné úrovni a veskrze nemám výtek.

Příjemným překvapením a objevem se pro mne stala skupina Aivn’s Naked Trio. Tahle banda staví muziku na relativně jednoduchých kytarovkách, líbivá hudba koketuje s grungem a rokenrolem. Alespoň na chvíli si pak člověk mohl odpočinout od všudy přítomných core / uřvavých sebranek. Taková svěží dynamická hudba razící pravidlo, že v jednoduchosti je krása.  Následovali dobře známí Atari Terror, kteří přivedli dav do varu. Jedná se o kapelu mající poměrně známé jméno a tak není divu, že předvedený výkon byl z pohledu fanoušků sázkou na jistotu. Pokud holdujete podobně laděné hudbě, napříč prošpikované všelijakými vlivy (asi crossover), tak by vám jejich koncerty neměly unikat. Tento byl ukázkou, že jsou to pánové na správném místě a hrají pro zábavu svou i okolí.

Jedni z těch, na které jsem se obzvláště těšil, byli kontroverzní Hentai Corporation. Pro někoho těžko pochopitelná kapela, pro jiné bozi. Sám se řadím někam mezi a rozhodně se jim nevyhýbám. Dostalo se mi proto přesně tolik, kolik jsem očekával. Výrazný frontman Radek zvládal svůj hlas vyloženě dokonale, jeho ječáky jsou nezaměnitelné a jsou jasně rozpoznatelným bodem celé jejich hudby. Do toho všeho originální hudba nasmrádlá rokenrolem, naživo zábava největšího kalibru, koketování s fanynkami nesmí chybět. Na úplný závěr pak byla vsazena třešnička Equilibristic Brides a dílo bylo dokonáno.

Domácí, pořádající Satisfucktion jsem opět neviděl, takže pojďme nenápadně dál.  Folk punková, nebo chcete-li celtic punková hvězda naší domovské scény Pipes And Pints převzala otěže nad publikem. Dravá hudba kořeněná skotskými dudy trhala parkety. Běsnící fanoušci se pak nebáli po výzvě zpunktovat i takovou wall of death. Šlapavá, běsnící muzika neznající odpočinku. Sypající punk a příjemné melodie.  Tuto stage pak uzavírali Dirty Blondes,kapela, o které jsem zatím jen slyšel a tak jsem jim věnoval dostatek pozornosti. Jde o živelnou muziku v čele s uhrančivou zpěvačkou, rokenrolové postupy a divoký špinavý průběh. Šlo o lichotivé rozloučení s celým Dead Endem a nemůžete mi mít za zlé, že jsem se zde zapomněl a nestihl tak Neurotic Machinery.

Radio Sound Wave Stage

Prkna tohoto podia rozehřáli Noncitizen, od kterých jsem viděl jen takové malé zbla. Musím přiznat, že mi toho v hlavě moc nezůstalo, tak se vrhněme na další kapelku.  Už je to nějaký ten pátek, co jsem Dead Set Against viděl naposledy. Dnes jen utvrdili můj tehdy vytvořený názor: když se řekne hardcore, představím si přesně to, co tahle banda hraje. Být v tu chvíli za velkou louží, štítek NYHC by byl na místě. Kapela, co skvěle šlape a hází do davu kýble energie. Opravdu parádní set. Ionatan jsem viděl jen krátce a Born Again zase vůbec, takže pokračujme volně dále.

Lívanci (Five Seconds To Leave) zahalili klub těžkou valivou atmosférou. Škoda jen, že se jejich set šibeničně kryl s dalšími, které jsem chtěl vidět. Tahle kapela umí uhranout a odtrhovat se od nich budete jen těžko. Drcení strun ve šlapavémm, skoro až sludge rytmu mělo bylo doslova hypnotické. Někdy si je musím dát ještě znovu a celé.  Skywalker i Checkpoint mé pozornosti unikli, což se ovšem nedá říci o následující kapele.

Ze všeho nejvíce jsem se prostě těšil na Gutalax. Ačkoliv jsem je letos viděl už po třetí, bavit mě rozhodně nepřestali. Humorem podbarvený hovený grind gore razantní tonáže, zábava a zároveň dosti tvrdá muzika. Pánové nezklamali, do lidí nakáleli porci vydatné hnědi a zahráli jeden z nejlepších setů.

Namax Acoustic Stage

V těchto dosti stísněných prostorách se nejprve krčili Seeking Horizon. Ani tuhle kapelu jsem neviděl / neslyšel.  Staré dobré OSA Killers znám jako velice energií nabitou kapelu a akustické vystoupení tak vzbuzovalo otazníky a především zvědavost. Kapela se s tímto úkolem vypořádala skvěle a musím uznat, že akustický výstup jim slušel náramně. Brilantně tak vynikly dva vokály i obě kytary. Tohle byla netradiční lahůdka.  Vees mě baví opravdu hodně a jejich zařazení na Acoustic Stage mě pak trošku zamrzelo. Živelná hudba pak neměla takovou razanci, jako při zapojení elektřiny. I tak ale bylo o co stát, zejména Wooden People sklidila úctyhodný ohlas. Dveře do tohoto krcálku zavřeli NIL, ale v tu dobu jsem se už vyskytoval jinde.

Restaurace

V restauraci na malém podiu se ještě střídalo vystoupení / prezentace firmy Salvation Moods (výrobci zesilovačů) s Hudebními masakry, které možná znáte ze Streamu. V době, kdy jsem tu stál, se však nic nedělo a tak kroky vedly zpět, přičemž se sem už nevrátily.

Shrnutí

Pátý ročník proběhl vyloženě bez chybičky. Sice byl na „hlavní“ Budweis scéně přepálený zvuk, ovšem později pomohla změna stanoviště poslechu. Z festu je notně cítit jeho profi provedení a bezpochyby kvanta práce v zákulisí. Přátelská atmosféra, žádné incidenty, prostě paráda. A těch lidí co přišlo…

Poděkování

Především Ondrovi a Lence za doprovod, poskytnutý nocleh, nasycení a napojení. V neposlední řadě jedinečnému Banánovi za darování kazety Hanba III.