Transfer
 
  Přihlášení  

Echoes zine - recenze rockových a metalových alb

  REPORTY

zpátky na seznam reportů
Záříjová koncertní svodka 2/3

Záříjová koncertní svodka 2/3

Lomikar13.10.2024
Druhá část záříjové svodky psané do bubnování podzimních dešťů o plechový parapet.

// 10. 9. Liquid Earth + Farmer's Cabrio v dejvické Klubovně

 


Ten den panovala dobrá nálada. S pořadatelskou (bůhví jestli) skupinou Těžká psychedelika celkem cítím, protože sem již usilovně léta tahají rozličný méně známý vyhulený kytarovky, což se zřídkakdy zaplatí, mimoto i z toho důvodu, že cílová skupina je z podstaty trochu, hehe, líná. Tenhle večer byl ale fullhouse, úterý neúterý. Spousta povědomých pseudosmažek, lidi ze scény, pivíčka, plný tašky hulení, balený cíga a skoro každej se s každým znal nebo brzo seznámil. Jakožto známému asketovi byla ten večer mojí drogou bohužel zamřelá bageta, kterou jsem večeřel a která zaútočila přímo na nervový centrum, kde prováděla věci, které by i ten nejradikálnější žabofil záviděl.


Jako první hráli tuzemští Farmer's Cabrio. Stejně jako následovníci, byli i oni čistě instrumentální kapelou, což vynahrazovali škálou nástrojů, kdy krom obligátních kytar, basovky a bicích nějaký sympatický bloňdák houkal ještě do trumpety, lesního rohu, korga a bůhví, co mu ještě přišlo pod ruce. Výsledkem byla velmi příjemná dávka skočné sedmdesátkové psychedelie v rychlejším rytmu a naprosto ideální úvodník do dobrý nálady pro následné Liquid Earth. Jako bonus k zábavě jsem se rozhodl držet se poblíž komické dvojice nějakých emeritních hudebních kritiků, kteří v sebekratší volné chvíli řešili kvalitativní potenciály zúčastněných baskytaristů, setup bicích a podobné věci se zanícením intenzity podebraného nehtu.


U rakouských Liquid Earth mě hned od prvních úderů do nástrojů nadchnul perfektní zvuk. Tak akorát hodně nahlas, aby to nebylo příliš nahlas, čitelný, ale přitom pořád řezavý a úderný. Panejo do tohohle se bude propadat. A taky že jo. Sic trojčlená kapela točí ty kytary v tom přesvědčeně těžkopádném stoneru sludge žánru, který mě místy až trochu sere (je to často o takt pomalejší než čekám a některé vyhrávky jsou ve své prostotě iritující), ale za tu hodinu hraní si vytvořila svůj hutnej zkouřenej prostor, ve kterým se spokojeně kejvalo a jančilo od začátku do konce. Organizátoři poskakovali, vejskali a připíjeli si pifkama, všichni měli radost, kapela měla radost, lidi, co na ní přišli, měli radost a nikdo z nich při tom nevěděl, že největší radost mám já, že jsem se i přes nepřízeň bagety na koncert dohrabal, aniž bych se poblil a posral.

 


 

// 12. 9. Hana Stretton + BBCHCH v Punctu

 

 

Spíš než australskou písničkářku jsem ten den dorazil kvůli tomu, že se mi nějak stýskalo po Punctu. Poslední dobou tak jsou samé hudební a performativní improvizace, které neuznávám, takže to je pak den za dnem, týden za týdnem a najednou jsou to snad dva měsíce, co jsem tam byl naposled. Tohle z letmého poslechu znělo jako něco, co by se mohlo při troše napojení chytit, tak proč to nezkusit. Objekt je bohužel v poslední době pod silnou palbou sousedské zášti, takže se činí maximální nenásilná opatření proto, aby po desáté byli lidi venku jako myšičky, protože pozice útulné podnikové zahrádky ve vnitrobloku je svízel, pokud se musíte potýkat s někým, kdo pro nějakou kulturu nemá moc pochopení. Držme jim palce. Myslim Punctu.


Vzhledem k intimní povaze koncertu byly po interiéru tentokrát navážno rozestavené židle pro návštěvníky, aby to vypadalo jako že fakt vážně. Celkem slušná audience potěšila, Silver Rocket většinou dělá trochu jiné tipy koncertů, ale její klasická suita "30+ muži s pokrývkami hlavy" byla ten den hudebně poctivá, takže Adam Nenadál bude mít tentokrát třeba i na kafe k snídani. BBCHCH každopádně hrál jako první, a to jakožto člověk s elektrickou kytarou a dramatickou projekcí v zádech. Za mě ideální kombinace, protože tyhle instrumentální vystoupení si stejně v hlavě překládám do vizuálních výjevů a když mi to takto vytváří ještě sám interpret, nějak to mluví mojí řečí. Snad jen mi přišel onen hudební projev tak nějak optimisticky nekonsistentní s výjevy na zeď promítanými, mezi kterými nechyběly útržky z kultovního filmu Todesking či dokumentace z asanace Žižkova.


Intimnější, introvertnější a něžnější koncert než ten Hany Stretton a její sestry jsem již opravdu dlouho neslyšel. Její tenký mizející a zase se objevující zpěv doprovázelo takřka hlazení kytarových strun s občasnými vpády... ne to je strašně silný slovo... asistencemi roztodivných perkusí působících jak z rozebraného vozembouchu. Ty mi ostatně přišly, že si stejně tak trochu dělaly to své tak nějak nezávisle pro sebe. Skromné promluvy mezi písněmi byly naplněný takovou tou dětskou pozitivitou, které stačí teplý čaj v dlaních a když ze střechy zazpívá rorýs. Jakožto místňák mě vždycky fascinuje to vokalizované nadšení Prahou, protože mám pocit, že to město je čímdál hnusnější ratejna, ale kdoví co si domorodci myslejí o městech, která já mám rád. Každopádně tenhle zvláštně konejšivý zážitek sice nebyl určen úplně pro mě (dvakrát jsem klimbnul), ale zároveň jsem byl na něm hrozně rád, protože tu sdílenou tichost a přijetí jsem tam s ostatními rád prožil.

 


 

// 14. 9. Mjav + Všetuly Sfinx + Eraser Cat v Punctu

 

 

 

Celý den pršelo, koryta řek se plnila, povodňová zpravodajství brala na intenzitě a já, i přes prašivou rýmu, která mě od rána trápila, jsem nakonec usoudil, že bude strategičtější se vydat ze své holešovické doliny do žižkovského kopce kdyby náhodou něco. Naštěstí jsem nebyl jediný s podobným nápadem, protože nakonec se nás tam sešlo něco kolem sympatického čísla 70. S čímž se samozřejmě na druhou stranu vázaly obavy, jak to tam udržet pod kontrolou po dosažení fízlhodiny, když v okolí mají na tuhle kulturní oázu spadeno nepřátelští lidé.


Ani jednu z těch kapel, co hrály, jsem neznal, což mě vždycky nadchne, protože i přes moje nasazení mám poslední dobou stejně pocit, že každý týden objevím alespoň dva zajímavý český projekty. První hráli Eraser Cat, původně trojice, kterou absence marodícího bubeníka dohnala k něžnějšímu setu v sedě jen za asistence poklepávání patou do koberce. Že se jim to podařilo, za mě ilustruje skutečnost, že jsem si během poslechu často ani nedokázal představit, jak tam onoho bubeníka vmísit, kdyby tam byl. Bonusově mi navíc přišlo zábavný, že zpěvák působil tak nějak přirozeně sešle a unaveně, přičemž první dva songy začínaly slokami o tom, že se mu chce spát.


Když zkoušela následná trojice Všetuly Sfinx (výborně se googlují, vyzkoušejte), tak z toho třískání do bicích jsem se začal o budoucnost Puncta regulérně bát. Naštěstí v zaplněném sále a s kytarama po boku se docela vsákly a hezky se vyrovnaly se zbytkem tak, aby to celý nepřevzaly pod kontrolu, přestože je jejich operátor je rozhodně nijak nešetřil. Tohle je kapela, která matí takový ty šílený rychlý progy, jako známe třeba z tuzemských kapel Červen nebo Mara Jade. Osobně tohohle nejsem zas takový fanoušek, protože mám pocit, že tohle je žánr, který ocení primárně muzikanti, ale na punkťáckym koberečku to byl příjemně kontaktní zážitek. A navíc já byl takový rozněžnělý, protože venku na chviličku při západu vysvitlo oranžové sluníčko po dvou dnech usilovných dešťů a prosvítalo tam přes ten velký strom na zeď baráku.


Mjav dle všeho už mají nějakou fanouškovskou základnu, soudě dle mňoukání z davu během koncertu. Já jsem si ale k nim hledal cestu dost komplikovaně. Asi jsem přesvědčený, že to, jak to znělo, tak to mělo znít i dle kapely, ale mně tam strašně vyhazovalo z kontextu využití vokálu oproti zbytku písní. Buď jsem byl off já nebo se tam něco setlo, ale jakoby každá věc stála na jiných kodecích. Bavil jsem se pak o tom se zajetějšími fanoušky a dle nich to bylo v pořádku a je to prý prostě stejný jak obecně u shoegazu - pro část lidí je to odvážný experiment, pro část neposlouchatelné selhání. Pro mě zajímavý podnět k dalšímu průzkumu. Teď ale bylo koncertě, bylo třeba rychle vypadnout, noc ještě mladá a Žižkovské hospody potřebovaly pozřít pár desítek lidí, aby si mohli mezi sebou sdílet dojmy. Byl jsem u toho.



  DISKUZE K REPORTU

Kontrolní kód
opište kontrolní kód

  NOVINKY VE ZKRATCE  /  další novinky