Echoes zine - recenze rockových a metalových alb

Ahoj Venco. Není tomu tak dávno, kdy jsme spolu rokovali nad Dark Angels a dnešek zasvěcujeme Tvé další kapele / projektu - After Rain. Když k tomu přidám ještě účast  v No Belief, je asi jasné, že patříš k muzikantům, kteří se nelekají nových výzev a možností. Máš nějak rozděleny priority mezi všechny tři zmíněné kapely?

Ahoj Jirko, v první řadě díky za prostor, který mi věnuješ!!! K otázce - Co se týká priorit, tak se nedá říct, že bych něčemu nadržoval více či méně. Respektive, že bych něco zanedbával na úkor jiných kapel. Maximální úsilí věnuji Dark Angels a After Rain, kde se starám o první a poslední. K No Belief přistupuji trošku volněji, protože tam máme role rozdělené se zpěvákem Petrem Junkem, který má na scéně snad více zkušeností než já. Je to už také přece jenom stařík. :) Tím ale neříkám, že u mě No Belief stojí na poslední příčce. V žádném případě!

Každopádně, nyní mám priority dvě - dotáhnout do konce novou desku After Rain, na které usilovně pracujeme tak, aby mohla zhruba v únoru či březnu vyjít, a pak novou desku Dark Angels, kterou budeme začátkem února točit v Olomouci pod producentským dohledem Davida Spilky. Fanoušci se konečně mohou těšit po šesti letech na novou řadovku (vloni jsme vydali pouze EP). Je jasné, že se pak budu věnovat maximální propagaci. V druhé polovině roku zase budou prioritou No Belief, protože začneme dělat na novém materiálu. Chtěl bych, abychom druhou desku vydali zhruba na začátku roku 2014. No a mezitím si budu kuchtit nové After Rain.

Tři kapely, s každou připravovaná a nebo čerstvě vydaná deska, rozvrh až do roku 2014. Člověka napadá, že máš asi hodně velikou zásobu nápadů a stejně tak spoustu volného času...

Spoustu volného času nemám v žádném případě. Bohužel. Ono to zase tak strašně časově náročné není. Zabrat občas dávají akorát zkoušky, které ne vždy jsou produktivní, a ne vždy dávají smysl. Na druhou stranu, aspoň se spolu vidíme, pokecáme, zahrajeme si. Nápady nyní zásobím hlavně After Rain. Na Dark Angels pracujeme společně s druhým kytaristou Kubou Vondrkou. Vždycky někdo přitáhne základní nápad a ve zkušebně pak pilujeme. Tak to nejspíš probíhá ve většině kapel. V No Belief tvoří hlavně Kuba. Je to jeho parketa, jeho vášeň, jeho After Rain.

After Rain je vlastně takový spíš projekt než regulérní kapela, soudě podle aktuálního CDčka. Co Tě vedlo k oživení něčeho podobného?

Začalo to tím, že se mi v pomyslném šuplíku začaly kupit nápady, které se příliš nehodily do Dark Angels. Postupně jsem si začal vytvářet vizi čistě studiového projektu. Zavolal jsem Janě Zahradníkové, jestli by se mnou nechtěla vytvořit pár songů, a už to jelo...

Mohl bys rozvést ono “přiliš nehodilo” pro Dark Angels? Soudě podle posledního EPčka, které balanucje mezi doomem a heavy / power metalem, bych řekl, že přesná tvářnost kapely se teprve ukáže a tak že by se mohlo hodit mnohé.

Ono je důležité vědět, že debutové album After Rain vznikalo tři roky. Začal jsem na něm pracovat ještě v době, kdy Dark Angels víceméně fungovali v původní sestavě, která byla o něco více heavy, než to co jsme pak vytvořili s Evou za mikrofonem. Každopádně sám nevím, jak dobře by materiál z Beyond The Underground fungoval naživo. Raději na koncertech hraju věci, které mají větší spád, u kterých se člověk vyřádí. After Rain jsou spíše poslechová záležitost.

Jakým způsobem jsi vlastně vybíral hostující hudebníky? Oslovit kolegy z domovských kapel asi nebyl problém, ale na desce se podepsaly i takové persóny jako Necrocock, nebo Petr Hošek. Včetně Tebe jsem celkově napočítal 14 muzikantů a sladit tolik lidí není jen tak...

To máš pravdu, po organizační stránce to bylo složité. Jakmile člověk nedělá pod tlakem, jde to pomalu, protože nikoho nic netlačí. Právě čas bylo to, co mě ubíjelo nejvíc. Jednu chvíli se točilo na plné pecky a pak se třeba tři měsíce vůbec nic nedělo. Trošku ti to pak bere vítr z plachet... Na druhou stranu, alespoň byl čas leccos měnit, vyloženě si vyhrát s aranžemi. Ale už bych tak zdlouhavý proces natáčení zažít nechtěl. Každý muzikant se vyvíjí, kolikrát jsem měl chuť materiál kompletně překopat, protože už jsem to tak zkrátka necítil. Nakonec jsem se ale rozhodl zanechat základ tak, jak jsem ho vymyslel hned na začátku...

Na druhou stranu při vší pestrosti nástrojů a hudebníků jsi neobsadil post bubeníka a bicí prohnal přes program. Proč?

Bubeníka jsem obsadil, jenomže osud tomu chtěl tak, že jeho bicí byly nakonec nepoužitelné. Tím nemyslím, že to špatně zahrál. Naopak! Podal skvělý výkon. Jenomže zvukově to byla bída a šance na znovunahrání mizivá. Proto jsem se uchýlil k automatu. Leckde jsem alespoň využil jeho nápady. Každopádně, bicí automat je u After Rain minulostí. Vím, že má mouchy, ačkoliv si myslím, že poslouchat se dá bez újmy. Živé pracky ale strojem nenahradíš. Kmenovým členem After Rain se proto stal bubeník Ivoš Plaček (Necrocock, Septagon Chimera a tak dále), s nímž mám hodně podobné hudební vize. Jeho práci budete moc posoudit na nové desce. Sám se těším, až uslyším pořádné rány, ze kterých povlajou kalhoty.

Dá se vůbec v souvislosti s After Rain mluvit o stálé sestavě? Čím víc o tom mluvíš, tím víc nabývám podobných dojmů, jaké ve mě vzbuzuje třeba aktuální Master’s Hammer, o nichž se František Štorm vyjadřuje jako o volném uskupení hudebníků.

Muzikanty, kteří se podíleli na debutu, bych označil za stálou sestavu. Tedy kromě flétny a houslí... Plus Ivo Plaček na bicí, se kterým jsem začal spolupracovat až nyní. Věřím, že i s ním to potáhnu dlouhodobě. Ze zpěvů považuji za hlavní osoby Janu Zahradníkovou, Radka Popela, Necrococka a Tomáše Trávníčka (zpívá na připravované desce). Jako klasická skupina ale samozřejmě nefungujeme. Žádné zkoušky, nic takového. Ale Frantovo označení volné uskupení hudebníků se mi vážně líbí. Asi to také začnu používat.

Jakým směrem bys ses rád ubíral na nové desce AR? Z té aktuální cítím vlivů velkou řadu, chvíli na mě dýchá folkovost současných SSOGE, chvíli rockovost Sad Harmony. Je to asi dáno velkou řadou hostů, z nichž každý přináší nějaký svůj element, otázky ale zůstávají...

Na nové desce jsme nabrali více black metalový směr, ačkoliv si myslím, že doom metal stále zůstává tím hlavním těžištěm naší tvorby. Nahrávka bude každopádně více agresivní, špinavější, myslím, že i rozmanitější, alespoň tedy po vokální stránce. Ženské zpěvy budou tentokrát s mužskými vyrovnané, což je také poměrně zásadní. Prim tentokrát budou hrát výrazné klávesy, kde si hodně hrajeme se zajímavými zvuky. Musím říct, že mám z nahrávacího procesu radost. Některé skladby mají výtečnou, až severskou atmosféru, což mi v momentální životní fázi hodně šmakuje...

Máš s AR nějaké cíle nebo, řekněme, ambice? Není asi jednoduché se v dnešní době prosadit, hudby vzniká ohromné množství, jen na česko / slovenském Bandzounu je registrovaných přes 33 tisíc kapel (všech možných žánrů samozřejmě).

Jasně, v tomhle máš pravdu. Když kliknu na tebou zmiňovaný BZ, jsem zděšený – 80 % zaregistrovaných kapel je jen plevel, který tento server zazdil. Je to škoda. Těžko pak mezi tím vším hledat někoho kvalitního. Nenapadá mě ale, jak z toho vybruslit, aniž by se provozovatelé webu nepustili na tenký led cenzury. Co se týká After Rain, tak si myslím, že v rámci našeho stylu tady příliš kapel není, tudíž by nás fanoušci žánru měli zaregistrovat. A jestliže se jim naše muzika líbí, jsem naprosto spokojený. To je můj cíl.

Pravdou ale je, že After Rain směřuji hlavně do zahraničí, kde, myslím, máme víc šancí zaujmout. Odezvu mám například z Německa, kde se dá nyní CD zakoupit v distribuci kultovního black metalového labelu Dunkelheit Produktionen, či třeba z Itálie. Vytvořit si ale skupinu fanoušků samozřejmě ještě nějaký čas potrvá. Beyond The Underground beru jako první krůček, až další desky ukáží, jakou máme na scéně pozici. V žádném případě však nemůžu čekat masový úspěch, plnou peněženku chechtáků a tak dále. Od toho jsou tu jiné trendy kapely. My se pohybujeme v menšinových žánrech, kde je největším úspěchem pochvala od posluchače.

Že by naše kapela směřovala především do zahraničí, no to se jen tak neslyší :) Byl to Tvůj prvotní cíl zacílit především na posluchače na západ od našich hranic? Nebo ani nečekáš, že tvorba AR bude v naší kotlině přijata pozitivně?

Ono je spíš třeba počítat s tím, že je After Rain skutečně minorita, ačkoliv si myslím, že podstatně víc přístupná než všechny funeral doomy a tak dále. Přesto stále žánr, který je i v metalu na okraji. Je mi jasné, že člověk, který jde s dobou a drtí doma samý metal core a podobně, na nějaké AR kašle. Je to pro něj archaická nuda. Respektuji to. Na druhou stranu musím říct, že jsem skutečně nečekal, jak dobře lidé Beyond The Underground ve finále přijmou. Odezva je výborná, a to i od lidí, kteří doom metal vůbec neposlouchají. Ono je to možná i tím, že se na desce těch stylů míchá podstatně víc. Každopádně, ani tak nějak nevnímám hranice, jestli Čechy či Německo a tak. Pro mě je důležité, jestli si cestu k nahrávce najdou lidé, kteří tomuto žánru holdují. Jestliže pak desku pochválí, je to pro mě největší satisfakce. Tím chci říct, že bych byl nerad, aby to vypadalo, že si myslím, že se ze mě v zahraničí stane hvězda. To opravdu ne. :)

Napadá Tě něco, nějaký element, problém, proč se naše nynější kapely výrazně neprosazují v zahraničí?

Jasně. Vše je třeba hledat v penězích. Ztratil jsem o naší scéně veškeré iluze. Můžeš natočit kvalitní desku, můžeš na ni mít skvělou odezvu od kritiků, od posluchačů, ale stejně je ti to prd platné. Jestliže si musím zaplatit za účast na lepším festivalu, v předpogramu zahraniční kapely, je tady zkrátka něco špatně. Větší organizátoři akcí zkrátka české scéně nevěří. A to je kámen úrazu. Pořád se tady točí dokola pár jmen a zbytek má smůlu. Proč třeba Six Degrees Of Separation nehrají na Metalfestu v Plzni ve skvělý čas? Vždyť je to tuzemská špička, která by pohřbila kdejakou zahraniční kapelu. Druhou věcí pak je konzervatizmus českého posluchače. Jemu stačí chodit na Arakain, Debustrol a Törr (v rámci metalové scény). O zbytek se nezajímá. Zrovna včera mě pobavilo, když jsem mluvil s člověkem v tričku Burzum, který mi hlásil, že zrovna přišel z koncertu Dymytry. Ano, ať si je poslouchá. To je v pořádku. Jen mě mrzí, že pak takového maníka neuvidíš na běžné ug blackové akci... Jsem ale rád, že i přes tuto zaprděnost se v zahraničí dokázaly prosadit kapely jako Master´s Hammer, Hypnos či Maniac Butcher. Fandím jim!

Chci tím vším říct, že kapela potřebuje nejdříve podporu u sebe doma. Tam se musí vyšvihnout. Jestliže jí v tom ale nikdo nepomůže, těžko si jí pak někdo může všimnou v zahraničí...

Když jsme u těch českých kapel, napadá mě ještě jedna věc v souvislosti s datem v kalendáři. Mohl bych Tě poprosit o nějaké Tvoje hudební favority / nahrávky právě za uplynulý rok? A třeba i anti-favority...

Z českých bych vypíchl například nové desky Minority Sound, Nahum či Avenger... Ze zahraničních mě potěšili Burzum. Pokud Vargovi vydrží tempo, se kterým nyní točí nové desky, budu maximálně spokojený, ať si každý říká co chce. Z méně známých kapel musím zmínit italské Nefesh, hlavně kvůli prvotřídním kytarám, a jejích krajany Bloodshed Walhalla. Ostatně s mistrem Drakenem spolupracuji na nových After Rain... Jinak s výhledem na příští rok musím říct, že se maximálně těším na novou desku Black Sabbath! Snad bude stejně silná jako poslední nahrávka s Diem. A pak na Darkthrone! Ten jejich black´n´roll mě neustále nakopává a dává mi energii!

Venco, díky Ti za čas a fajn odpovědi. Dodej, co máš na jazyku a jinak přeju hodně zdaru nejen s novou deskou After Rain!

Já ti moc děkuji! Tvému zinu držím palce, ať vám vydrží energie. Je to řehole, ta zinařina.