Transfer
 
  Přihlášení  

Echoes zine - recenze rockových a metalových alb

  RECENZE

zpátky na seznam recenzí
Arbouretum  - Song Of The Rose

Arbouretum Song Of The Rose

Jirka D.14.4.2017
Zdroj: 12" černý vinyl (# thrill 433)
Posloucháno na: Ortofon 2M RED / ProJect XPression III / ProJect Phono Box SE II pre-amp / SONY TA-F 730ES / ELAC CL 82
VERDIKT: Arbouretum jsou zpět po čtyřech letech s albem, na kterém si evidentně dali záležet. Hlavní kontury jsou zřejmé a kapelu poznáte, v drobnostech vybrušují a působí stále svěže.

Na předchozí desku Arbouretum jsem psal pár rádoby chytrých vět před čtyřmi roky a přemýšlet, co všechno se za tu dobu událo, snad ani nejde. Vypadá to jako věčnost a přitom se všechno odehrálo tak strašně rychle. Desku Coming Out of the Fogjsem si tehdy užíval plnými doušky a užívám si ji dodnes. Bílý vinyl, jednoduchý obal, velká porce klidu a smíření se s životem. Rock, který tak trochu zapomněl být rockem a zasnil se. Občas se zasnít je fajn.

 

Arbouretum band


Album Song of the Rose vyšlo před krátkým časem a stejně tak velmi krátce mu trvalo, než mi hlavu odneslo do oblak a vrátilo všechny tehdejší vzpomínky na tuhle kapelu. Přiznávám, neznáme se dlouho - prvních asi deset let a několik alb jsem prošvihl. Ale záleží na tom? Přítomnost je silná a vystačíme si.

O čem jsou letošní Arbouretum? Především o žádných změnách. Svůj styl mají, mají svůj zvuk a svůj fuzz efekt na kytaře. Opět nikam nespěchají, nic velkého nevymýšlí a nazvat jejich tempo pomalým je stále ještě silná káva. Stejně tak mají svůj smysl po melodii a pro něco, co bych nazval hudební poezií. Hlas Davea Heumanna vyčnívá, ale současně hladí, rytmická sekce působí nenápadně, ale její role je zásadní, i když kytara na první dojem hraje prim. Možná ano. A pak ty klávesy! Výtečné, song Dirt Trails za všechny.

Nové album přináší třetí ohlédnutí do historie Taoismu a Gnóze, tedy titulní skladbu Song of the Rose navazující na Song of the Nile a Song of the Pearl z minulých nahrávek. Přináší opět Heumannovy abstraktní, filosofické texty, s nimiž je pohled na lidskou rasu opět o něco nadějnější. A v neposlední řadě přináší zvláštní pocit vyrovnanosti a harmonie, což může odrážet Heumannovu zálibu v Tai Chi, nebo prostě jen to, že tahle cesta je něco, co tuhle kapelu prakticky definuje.

 


Nejsilnější písně? Za mě rozhodně Fall From an Eyrie a závěrečné rozloučení Woke Up on the Move. Obě skladby v podstatě zosobněním toho, co jsem se snažil (asi neobratně) popsat v předchozích odstavcích. Tedy to, že Arbouretum je synonymum pro vnitřní klid a harmonii. Antidepresivum psané na notovém papíře.

 

Arbouretum vinyl


Autor hodnotí:

Čtenáři hodnotí:

Tvoje hodnocení:


  DISKUZE K RECENZI

Kontrolní kód
opište kontrolní kód

  NOVINKY VE ZKRATCE  /  další novinky