|
|
||||||||||
Devin a jeho nová deska, to je věc, která vždy vzbudí poprask. Mám za to, že Devin se stal postupem času jistým fenoménem - a tím i určitou sázkou na jistotu. Jeho současný status jej pasoval do role tvůrce, od kterého lze očekávat zaručenou kvalitu. A Devin tohle víceméně splňoval od roku 1996, kdy nahrál prvotinu Punky Brüster – Cooked on Phonics. Co je na tomto procesu nezvratné? Že se to prostě jednou poprvé nepovede, že dokonce nahraje prakticky zbytečnou desku.
Máme tu pokračování o emzákovi, který na dohled naší Země prohlásí obávané "your universe's ultimate cup of coffee". A pak je podávaným šálkem natolik zhnusen, až na Zemi podnikne útok. Pokračování je to ale natolik nafouknuté a epické - ve všem větší, hlučnější a ukecanější - až slechy bolí.
Z2 připomíná akční blockbuster typu Transformers od Baye. První díl baví svou originalitou, zbytek kyne do obřích rozměrů a podstata se ztrácí.
Starý koncept Ziltoida, hnaný automatem, byl velice dobře promyšleným konceptem. Townsendova hudba měla od všeho kousek – svou hitovost i svou složitost. Tedy obě strany mince jednoho tvůrce, který má především dvě polohy – tu lehčí a tu disharmonickou a složitou. Nový Ziltoid je plný chorálů, natahovaných stopáží a ačkoli to všechno dokáže znít dobře, deska se rozpadá a nedrží pohromadě. Devinova idea nahrát „heaviest thing he's ever done" se prostě trochu vymkla z kontroly.
Tyto dojmy mám z desky Dark Matters, která se výrazně odlišuje od světlé Sky Blue, druhého disku pod konceptem Z2. Sky Blue je brána jako deska od Devin Townsend Band a zároveň zapadá do Ziltoidího vesmíru. A zní jako b-strany singlů z Epicloudu, jako věci, které se nevešly, protože prostě nebyly dostatečně silné. Sky Blue jsou poměrně klasické písňové zážitky sloka-refrén, podpořené Devinovým smyslem pro akceleraci – tedy vytvořit hit s až neuvěřitelnou lehkostí (vždy, ze všeho a všude). Což je sice kladem, zároveň se to ale rovná rychlé oposlouchatelnosti.
První dojmy z dvoudesky byly kladné. Sky Blue jsem chápal jako jisté pokračování tvorby na Epicloud. Dark Matters jsem od začátku nepobíral. Devin přišel s velmi odlišnou stavbou skladeb a stylem, který se nijak nepodobal prvnímu dílu. Bylo to zvláštní pokračování, plné dezorientací a překvapení. Postupem času jsem se prostě dostal do stavu, kdy mne oba disky přestaly bavit.
Jedna věc je jisté očekávání – podobný koncept, nějaký posun ve stylu, věcí druhou je to naplnit, což není nikdy jednoduché. Zvláště u tak silného počinu, jakým byl Ziltoidův start. Devin měl už v roce 2013 vymyšlenou ideu pro nějakých 70 skladeb, z čehož vzniklo cosi monumentálně zvláštního. Jako by toho bylo příliš moc i příliš málo zároveň. Invence je stále obrovská, ale chybí jí spád, promyšlenost, nějaká větší myšlenka. Jeden disk plný popově nasládlých písní hitovosti Addicted (Anneke tomu dodává opravdu hodně) a druhý disk epičnosti a urputné snahy odvyprávět s nadsázkou svůj příběh. A nějak to nevychází ani u jednoho.
Nový Ziltoid mi docela připomíná Devinův The Retinal Circus. Tedy, že všechno je jedna velká cirkusová show, plná zábavy a nadsázky, která se nebere ani trochu vážně. A to svým způsobem není kritika, samotná show byla kompletně dotažená a byla přesně tím, čím měla být. Celý koncept Z2 je i přes mou kritiku nadprůměrnou tvorbou, která je i nadále zcela nenapodobitelná a svým způsobem fascinující. I přes slabá místa jde stále o něco, co budí respekt – tolik vokálních linek a prolínajících se kytarově-klávesových hrátek, nápadů a změn umí vytvořit jen málokdo (z metalové scény asi nikdo). Já pevně věřím tomu, že Devin bude i nadále tvořit díla, která si respekt zaslouží. Tohle je ale slabé. Umí to totiž, chlapec, líp.
Autor hodnotí:
Čtenáři hodnotí:
Tvoje hodnocení:
hyenik / 16.3.15 17:36odpovědět
nejde nadprodukovat navěky :( jasne ze je to porad devin a pro nekoho to muze byt super, ale po 20 deskach ve stejnem kytarovem ladeni je to pro me spis elevator muzik. Priste (a prespriste a presprespresprespriste) to urcite bude zas lepsi :)
Label:HevyDevy records
Vydáno:Říjen 2014
Žánr:progressive metal
Brian Waddell - baskytara
Ryan van Poederooyen - bicí
Dave Young - klávesy, kytara
Devin Townsend - zpěv, kytara, baskytara, klávesy, programování
Anneke van Giersbergen - doprovodný zpěv
Mike St. Jean - klávesy
Disc 1 / Sky Blue
1. Rejoice
2. Fallout
3. Midnight Sun
4. A New Reign
5. Universal Flame
6. Warrior
7. Sky Blue
8. Silent Militia
9. Rain City
10. Forever
11. Before We Die
12. The Ones Who Love
Disc 2 / Dark Matters
1. Z2
2. From Sleep Awake
3. Zilzoidian Empire
4. War Princess
5. Deathray
6. March of the Poozers
7. Wandering Eye
8. Earth
9. Ziltoid Goes Home
10. Through the Wormhole
11. Dimension Z
Devin Townsend Project
Epicloud
Devin Townsend Project
Transcendence
Inter Arma
Sulphur English
Ferriterium
Calvaire
One Tail, One Head
Worlds Open, Worlds Collide
Eye of Solitude
Godless
Portico Quartet
Live
Gruzja
Vulgator (Priest Simulator OST)
We Hate You Too
Howling Scars
Arcturus
Arcturian
Horna
Hengen Tulet
Francouzská náladovka Alcest zveřejnila nový singl s názvem Flamme Jumelle, ke kterému vznikl i videoklip. Skladba se objeví na chystaném albu Les Cha...
26.4.2024Nová deska The Way Forward kapely Black Tusk je aktuálně celá k poslechu, klikejte SEM.
24.4.202417. května vyjde páté řadové album pražských retropsychedeliků pojmenované Weird In A Weird Way. Křest proběhne 24. 5. v Praze (Kasárna Karlín) a den ...
24.4.2024Psychedeličtí prog/blackers Hail Spirit Noir vydají 28. června u Agonia Records své páté dlouhohrající album, pojmenované Fossil Gardens. V současné c...
21.4.2024Pražské metalové vydavatelství a čím dál aktivnější nakladatelství MetalGate ohlašuje další knižní titul, kterým se na konci dubna stane kniha americk...
© ECHOES 2012, All Rights Reserved
Logo & web design by © Ondrej Hauser
Code by Ivosch
Runs on © iSys
Všechny články a recenze na stránkách echoes-zine.cz podléhají licenci Creative Commons
Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Unported.