Transfer
 
  Přihlášení  

Echoes zine - recenze rockových a metalových alb

  OZVĚNY

zpátky na seznam článků
// ad marginem / jedna

// ad marginem / jedna

Jirka D.19.12.2012
Ad marginem neboli na okraj. Neboli několik poznámek k událostem, které by možná zapadly a skutečnostem, o nichž stojí za to se zmínit. Bokem od hlavního dění, na okraj ostatnímu.

Víc jak polovina adventu je nenávratně pryč a před pár dny jsem zapaloval třetí svíčku na našem věnci. Podobné nutkání jsem měl i při prvním poslechu nového dvojvinylu Candlemass, který se měl stát takovým předvánočním dárkem a místo toho je jen dalším z mnoha bojovníků ve svaté válce proti hudebním fanouškům. Zvukově jde o propadák, i když pěkně zabalený, a pokud vám bude někdo tvrdit, jak je vinylový zvuk hřejivý a teplý a přirozený, vezměte něco těžkého a majzněte ho s tím po hlavě.

 

---

 

O to povzbudivěji působí umělci, kteří se snaží nahrávky vydávat opravdu kvalitně a tak po zásluze byla debutní deska Storm Corrosion nominována na 55. Grammy v kategorii „Best surround sound album“. Přejme jí úspěch!

 

Steven Wilson prostě patří k lidem, kterým jejich hudbu věříte ať už se vám líbí nebo ne, a jeho zasvěcenost evidentně pochopil i jeho velký kámoš Michael Åkerfeldt. Heritage se mi začíná dostávat hluboko do mysli.

 

---

 

Podobně hluboko klesá i můj obor, když na pozici nejvyššího šéfa – ministra dopravy – dosazují v tomto volebním období asi pátou loutku a ta nynější, Zbyněk Stanjura, zcela bez skrupulí prohlásí, že dopravě nerozumí, ale že na resortu ušetří 20 %. Lidé s nízkými znalostmi a vysokým sebevědomím jsou nebezpeční a jejich počínání škodlivé. Jak to, že se to neví?

 

---

 

Zajímavým směrem se vydalo hudební vydavatelství Prophecy productions, které hledá zlatou střední cestu mezi odměněním a spoutáním věrných zákazníků a snad citlivě kombinuje snížení cen s nutností utrácet. Snahu z trochu jiného světa vyvíjí i „Lev v říši hudby“, jak se skromně tituluje pozvolna se probouzející Supraphon, a tak před Vánocemi vydal novou desku Lucie Bílé s logem Ondrášovky a pozadu nezůstává ani oblíbený moderátor Českého rozhlasu Karel Gott, jehož retušovaný obličej zdobí už od konce září novou desku předělávek „Doteky lásky“. Jenže na titulní stránku propagačního letáku Supraphonu se nedostal ani Gott ani Bílá, ale Karel Kryl. Jeho podstatnost prý potvrzuje aktuální kompilace a je s podivem, že naši kočku to nechává zcela v klidu.

 

Oproti tomu skladba „Dogs“, která mi tu právě hraje, ji v klidu nenechává a určitě v tom nebude zvuková kvalita 35 let starého vinylu od Pink Floyd. Tím se dostávám k úplnému úvodu, protože se snažím opět a marně najít odpověď na otázku ohledně příčin tak strmého úpadku zvukových kvalit dnešních nahrávek. Steinbeckovo rozdělení vývoje lidské společnosti do tří etap – barbarství, kultura a úpadek – doznává tíživého naplnění i v této oblasti.



  DISKUZE K ČLÁNKU

zrušit

Reagujete na komentář

Lomikar / 11.1.16 22:19

Já Vám děkuji za vynikající, nadšenou práci a mnoho inspirace a to zejména také proto, že jste vzbudili naději že jsou lidi, co hudbu jenom nervou do uší, ale také o ní přemýšlí a jsou otevřeni experimentům. Mno a nehledě na rok vydání, tak moje desítka pro minulý rok: 1 - Mindless Self Indulgence - How I Learned to Stop Giving a Shit and Love Mindless Self Indulgence; hudební ekvivalent South Parku, nekorektní, neuvěřitelně vtipná taškařice s neskutečným drajvem. Od prvního alba Tight jedou první ligu sexuální nevyzrálosti hozenou do rytmů. 2 - Rotting Christ - Kata Toi Daimona Eaytoy; blacková procházka kulturní galerií se soundtrackovou strukturou, kde každý úder má svůj koncepční význam 3 - Sólstafir - Ótta; s přehledem nejvyzrálejší post-blackmetalová deska se kterou snesou srovnání snad jen současní Alcest. Nikdo neumí bezvýchodnou melancholii tak jako tihle 4 - Florence and The Machine - Lungs; barokní pop s neuvěřitelnou škálou aranží (kolik lidí jen zaměstnají na jednom albu) s majitelkou v současnosti nejodvážnějšího hlasu ve svém žánru 5 - Le Tigre - Le Tigre; k debutovému albu mě zejména váže nebezpečné zalíbení v uvřískaném projevu rrriotky Kathleen Hany 6 - WWW - Atomová včela; v českém prostředí bezkonkurenční tah na bránu, který svou znervozňující dravostí znemožňuje poslouchat desku jen napůl 7 - Grave Pleasurers - Dreamcrash; ve své podstatě celkem konzervativní album, které povyšuje nejen Joy Divisionský zvuk, ale hlavně hyperaktivní výbuchy kreativity na kytarovém a bicím poli 8 - Mgla - With Hearts Towards None; už dlouho jsem neslyšel tak surový a současný black, který se namísto přepjaté zlé image orientuje na materializaci blackmetalový melancholie 9 - Gnaw Their Tongues - Eschatological Scatology; holka řiká, že to obdivuje, ale není schopná to poslouchat. Absolutní koncentrace zla a fuck off všemu. Neuvěřitelný výlet do světa tvůrčí svobody. 10 - na závěr dva parádní soundtracky: Fury od Stevena Price a Mad Max od Junkie XL. Oba vykročili se svou prací jinam než je obvyklé a maximálně uspěli.

Kontrolní kód
opište kontrolní kód

-krusty- / 19.12.12 19:59odpovědět

Dobrý....Jirko, ty perlíš.....:-):-):-)

  NOVINKY VE ZKRATCE  /  další novinky