Transfer
 
  Přihlášení  

Echoes zine - recenze rockových a metalových alb

  OZVĚNY

zpátky na seznam článků
Agalloch: soutěž o vstupenku

Agalloch: soutěž o vstupenku

Jirka D.8.5.2013
Po roce se do Česka vrací američtí atmosferici Agalloch, jejichž těžko zařaditelné pojetí metalu se pro věrné fanoušky stává více filozofií než jen hudbou pro letmý poslech. Kapela založená v roce 1995 a vedená zvláštní osobností Johna Haughma, zahraje poslední koncert svého evropského tour 19. května v Ostravě společně s britskými FEN.

Agalloch za dobu svého působení vydali čtyři studiové nahrávky, které poměrně často prokládají různě pojatými a mnohdy až silně experimentálními EP, a jestli něco plně vystihuje jejich hudební tvorbu, je to nepředvídatelnost jejich směřování. Syrová neurvalost prvních oslav ducha přírody na „Pale Folklore“, pestrá mozaika epické rozmáchlosti a akustických meziher druhého alba „The Mantle“, či opětovný návrat k syrovému zvuku na poslední řadovce „Marrow of the Spirit“ – to vše tvoří na první pohled nesourodé hudební dílo, jehož podstatou je ale jediné, návrat člověka k podstatě, k čistotě bytí v souladu s přírodou a jejími zákony.

 

Mezi nejzajímavější díla kapely se v roce 2008 zapsalo EP nazvané prostě „The White“, které je všechno jiné, jen ne pohrobkem předchozí a skvělé nahrávky „Ashes Against the Grain“. Niterné propojení folku, ambientu a poezie přírody ještě nikdy nebylo působivější a mnoho fanoušků právem označuje toto minialbum za to nejlepší, co vzešlo z dílny Agalloch. Nelze se proto příliš divit, že o tři roky později vychází „The White“ znovu a to v kompletu se starším EP „The Gray“, s nímž tvoří na první pohled neslučitelnou dvojici „Whitedivisiongrey“. A právě k této nevšední kompilaci, jejíž pětisetkusová 2LP edice byla prodávána výhradně na koncertech, směřuje i dnešní otázka. Původních sedm skladeb alba „The White“ bylo doplněno o osmou, bonusovou, kterou se stala skladba Haunting Birds, pro účely desky přejmenovaná na Haunted Birds. A nás zajímá:

 

Kdo je autorem cover verze Haunted Birds na kompilaci „Whitedivisiongrey“ z roku 2011?

 

Správné odpovědi nám pište do čtvrtku 16. května na redakční mail ahoj@echoes-zine.cz. Jeden vylosovaný bude odměněn volnou vstupenkou na ostravský koncert.

 

Související články:

 

Marrow of the Spirit – recenze

Faustian Echoes (EP) – recenze

John Haughm – rozhovor

Marrow of the Spirit tour – report z pražského koncertu

 



  DISKUZE K ČLÁNKU

zrušit

Reagujete na komentář

Kruppe / 3.5.20 11:01

Neskutecny mesic,co se tyce hudby i situace kolem nas.2 desky roku bez debat. ULCERATE vydali sve prelomove dilo.Takovy extremni metal se jen tak neslysi.To album je pohlcujici!58 minut ubehne jako voda a ja davam replay a pak znovu...Po Ulcerate prijdou na radu WAKE-Devouring Ruin a DROUGHT- Trimurti. Mix blacku,death metalu.ORANSSI PAZUZU je pak kapitola sama o sobe.Clovek si pak musi poslechnou i neco melodickeho.Mne se naopak nova Katatonia libi.Predesle 2 desky me tak nebraly,ale tato ano.Pak pro fanousky melodickeho metalu je tu BURDEN OF LIFE-The Makeshift Conqueror.Zklamanim jsou NIGHTWISH.Nudaaa a kolovratkovite riffy.Nechapu milionova zhlednuti TRIVIUM,po poslechu Ulcerate je to jako metal pro deti:-)a nijak objevny.PS: druhou deskou roku je v rock/popu FIONA APPLE-Fetch The Bolt Cutters.

Kontrolní kód
opište kontrolní kód

  NOVINKY VE ZKRATCE  /  další novinky