Transfer
 
  Přihlášení  

Echoes zine - recenze rockových a metalových alb

  OZVĚNY

zpátky na seznam článků
Anathema - soutěž o vstupenku

Anathema - soutěž o vstupenku

Victimer1.4.2015
Brněnský koncert britské legendy Anathema se nezadržitelně blíží. Nejvyšší čas si zasoutěžit o jednu volnou vstupenku. Čtěte pozorně, šanci má každý z vás.

Anathema je tu s námi celých 25 let, je to dospělá dáma a vypadá skvěle. Na našich stránkách jsme jí věnovali možná nejvíce prostoru ze všech kapel, projeli jsme její diskografii a snažili se přinést svůj pohled na každé její album. Pro někoho je možná složité si uvědomit, že je to už dvacet let, které nás dělí od fenomenální desky "The Silent Enigma", ale také je to pouhý rok, kdy jsme se snažili sžít s posledním albem "Distant Satellites". Tyhle dvě nahrávky jako by symbolizovaly cestu kapely, která nezůstala věrná doom metalové sklíčenosti, ale vydala se objevovat křehčí formu ventilování svých emocí, které za posledních pár let můžeme označit jako atmosféricky rockové.

 

10. dubna nás v brněnské Flédě čeká speciální tříhodinový koncert, který by nás měl potěšit jak současnou tváří kapely, tak nás pomalu zavést až do tvrdě metalové minulosti kapely. Na pódium se vrátí bývalí členové Duncan Patterson (dnes například aktivní v Alternative 4) a Darren J. White, který se mihl v Cradle Of Filth a v polovině devadesátých let dělal Anathemě konkurenci se svou kapelou The Blood Divine, se kterou stihl vydat čtyři regulérní alba. Čekají nás zajímavě strávené tři hodiny, jen s Anathemou, bez dalších kapel a přepínání na jinou muziku. Čeká nás plnohodnotný večer s kapelou, se kterou bude vážně fajn tam být.

 

http://www.echoes-zine.cz/files/editor/Victimer/anathema.jpg

 

A teď je tu chvíle pro vás, věrné fanoušky Anathemy. Šance vyhrát vstupenku na tento večer. Kdo četl pozorně, jistě vypozoroval záměrně zmíněnou chybu v textu. Stačí ji objevit a napsat nám na náš redakční email ahoj@echoes-zine.cz a počkat si na oznámení výherce. Je to jednoduché, tak neváhejte a zapojte se - soutěžit můžete do 7. dubna do půlnoci.



  DISKUZE K ČLÁNKU

zrušit

Reagujete na komentář

Lomikar / 11.1.16 22:19

Já Vám děkuji za vynikající, nadšenou práci a mnoho inspirace a to zejména také proto, že jste vzbudili naději že jsou lidi, co hudbu jenom nervou do uší, ale také o ní přemýšlí a jsou otevřeni experimentům. Mno a nehledě na rok vydání, tak moje desítka pro minulý rok: 1 - Mindless Self Indulgence - How I Learned to Stop Giving a Shit and Love Mindless Self Indulgence; hudební ekvivalent South Parku, nekorektní, neuvěřitelně vtipná taškařice s neskutečným drajvem. Od prvního alba Tight jedou první ligu sexuální nevyzrálosti hozenou do rytmů. 2 - Rotting Christ - Kata Toi Daimona Eaytoy; blacková procházka kulturní galerií se soundtrackovou strukturou, kde každý úder má svůj koncepční význam 3 - Sólstafir - Ótta; s přehledem nejvyzrálejší post-blackmetalová deska se kterou snesou srovnání snad jen současní Alcest. Nikdo neumí bezvýchodnou melancholii tak jako tihle 4 - Florence and The Machine - Lungs; barokní pop s neuvěřitelnou škálou aranží (kolik lidí jen zaměstnají na jednom albu) s majitelkou v současnosti nejodvážnějšího hlasu ve svém žánru 5 - Le Tigre - Le Tigre; k debutovému albu mě zejména váže nebezpečné zalíbení v uvřískaném projevu rrriotky Kathleen Hany 6 - WWW - Atomová včela; v českém prostředí bezkonkurenční tah na bránu, který svou znervozňující dravostí znemožňuje poslouchat desku jen napůl 7 - Grave Pleasurers - Dreamcrash; ve své podstatě celkem konzervativní album, které povyšuje nejen Joy Divisionský zvuk, ale hlavně hyperaktivní výbuchy kreativity na kytarovém a bicím poli 8 - Mgla - With Hearts Towards None; už dlouho jsem neslyšel tak surový a současný black, který se namísto přepjaté zlé image orientuje na materializaci blackmetalový melancholie 9 - Gnaw Their Tongues - Eschatological Scatology; holka řiká, že to obdivuje, ale není schopná to poslouchat. Absolutní koncentrace zla a fuck off všemu. Neuvěřitelný výlet do světa tvůrčí svobody. 10 - na závěr dva parádní soundtracky: Fury od Stevena Price a Mad Max od Junkie XL. Oba vykročili se svou prací jinam než je obvyklé a maximálně uspěli.

Kontrolní kód
opište kontrolní kód

  NOVINKY VE ZKRATCE  /  další novinky