Transfer
 
  Přihlášení  

Echoes zine - recenze rockových a metalových alb

  OZVĚNY

zpátky na seznam článků
ECHA V BARVÁCH CZ SCÉNY 03

ECHA V BARVÁCH CZ SCÉNY 03

Ruadek21.6.2020
Je deštivo, krajina je pochmurná a déšť mnohdy zateče až na záda a zanechá po sobě studenou cestu. Je ideální čas představit vám tento měsíc Jeden Kmen v celém jeho rozsahu. Tedy nejen pozastavení se nad CD nosičem, který už recenzoval kolega Victimer, ale i nad knihou, která popisuje příběh daleko složitejší, než by samotná hudba dokázala. Tento díl bude o knize a o jejím hlasu, o obdivuhodném multimediálním výtvarném projektu, který tady vznikl.

Jeden Kmen – Jeden Kmen (2018)

oficiální web, bandcamp

 

žánr: tribal, neofolk, ambient

 

Pokud se zaposloucháte do krásně vyvedeného CD Jeden Kmen, jako byste se propadli do dob mimo tento čas a prostor. Do temných časů skřetích rituálů okolo ohně, ne nepodobných neo-folkovým projektům a vikingské muzice, podávané nám dnes ve velkém. Danheim, Wardruna, Heilung. Těm posledním jsou Jeden Kmen asi nejvíce podobní. Je to rytmické, temné a hlubší, než by se mohlo zdát. Pokud si ale zároveň u této muziky čtete knihu, z níž prakticky tato rituální muzika pochází, rozkryjete podstatu toho, o čem se zpívá a proč jsou rytmy ve své agonii takové, jaké jsou. Od začátku mne zajímalo, jaké celé tohle spojení obou celků bude, a nakonec jsem zjistil, že jsem se nedokázal odtrhnout od působivě napsaného příběhu. Že jsem poslouchal skřeky skřetů a rozuměl tomu, co se snaží vyvolat nebo sdělit. Tedy spojení obou výtvarných bodů funguje.

 

 

 

 

Kniha popisuje životní cestu Bajúka ile Agaj, léčitele z Jihu, který se stal léčitelem samotných skřetů. Ctibor Ostrý se zde pustil do, dle mého úsudku, velmi zajímavé cesty. Do zajímavé úvahy a pokusil se přemýšlet o díle J.R.R.Tolkiena trochu jinak, vylíčit skřety tak, že jim dá další rozměr a historii. Tedy, že „zlé straně“ dá reálnou tvář, která nemá jediný černý rozměr zla, které všechno spálí a zničí. Díky tomu, že trávíme s Bajúkem veškerý čas, tak se stejně jako on dozvídáme opravdu velmi mnoho. Takže fanouškům světa Středozemě vřele doporučuji, budou si potom mít o čem povídat. Fascinující je ale i provedení – prezentace knihy (i CD edice). Tohle muselo celé stát neskutečně mnoho energie. Vznikly reálné kulisy fantasy světa, ve kterých poletoval fotograf (Cyril Gaja) a fotil skřety. A to ne jen ledajaké. Ty fotky jsou dokonalá profesionální práce, kniha působí jako něco velmi speciálního, co nevzniká běžným způsobem. Takže tleskám a uznale kývám hlavou.

 

 

 

Celé propojení CD a knihy je nevšedním zážitkem, co stojí za investici (jak peněz, tak času). Dočkáte se hodně intenzivního prožitku, který aby fungoval, muselo si hodně lidí vyhrát. A tak by to mělo být.

 


 

Za zaslání CD edice i knihy děkuji kapele Jeden Kmen, především pak přímo Ctiborovi Ostrému, který měl k věci skvělý přístup a kterému tímto ještě jednou velmi děkuji.



  DISKUZE K ČLÁNKU

zrušit

Reagujete na komentář

Tomáš Corn / 2.3.20 9:20

Myslím, že si nerozumíme v jedné věci. My na tom nelpíme - my se tím prostě už nezabýváme, deska vyšla tak, jak vyšla. Když na něčem lpím, znamená to pro mne vyvíjet aktivitu s cílem něco neměnit - resp. já takhle tomu termínu rozumím. V tomto jsme naopak pasívní, což bych lpěním nenazval. TT se vyjádříl ve smyslu, že máme povinnost mastering změnit. Já mu jeho názor neberu, ale nesdílím ho. Já nesleduji ani Abigor, ani TT a ani jeho kredibilitu ohledně zvukových příprav, do diskuse jsem se dostal kvůli něčemu úplně jinému a ten bulvár jsem tam rozhodně neodstartoval já, ale tým jeho nohsledů, kteří na jeho timeline lakují hejty proti nám (Dead s Euronymousem by si to totiž představovali jinak :D ) a na straně druhé mně ti samí lidé píšou do zpráv, jak jsme úžasní, naše hudba je hluboká a nabízejí nám koncerty, proto je mi ta celá komunita k smíchu. Proto musím popravdě odpovědět, že jsme se rozhodně nepoučili z jeho komentáře, ale z článků, které napsal Jirka zde. Informace v nich obsažené jsem se rozhodl využít u aktuální desky, nikoliv však k vrtání se v nahrávkách už vyšlých. A rovnou mohu zde s vysokou mírou jistoty prohlásit, že stejně tak nebudeme měnit mix a mastering aktuálního dvojalba, protože ho někdo třeba shedává moc čistým atd. Jedinou vyjímkou by byla pravděpodobně nějaká hrubá vada lisu, nebo podobná anomálie, ale jinak necháme naše nahrávky beze změn, jako dobovou stopu naší hudební historie. Se všemi klady i nedostatky. Každopádně musím označit za solidní egobooster, koik pozornosti se nám odstává i od lidí, kteří nejsou našimi fanoušky, to je rozhodně milé :D. P.S.: Třeba nový Devourment je z hlediska zvuku a masteringu megaprasečina a jak nejsem zrovna slamová cílovka, v tomhle žánru jsem lepší ( = více stylu padnoucí) produkci neslyšel, nejsem tedy ten druh posluchače, co by dával palec dolů za nízké DR z principu, pořád je pro mne prioritou vlastní pocit z nahrávky.

Kontrolní kód
opište kontrolní kód

  NOVINKY VE ZKRATCE  /  další novinky